Blue Valentine: Milostný příběh

Stále častěji nám jsou stereotyp ve vztazích, ponorková nemoc, či počáteční stav pomíjivé zamilovanosti prezentovány jako cosi přirozeného, co se musí postupem času zákonitě přihodit každému. Neříkám, že ne. A v tom je jádro pudla, protože se vším se dá bojovat. Blue Valentine je pak pravdivým a smutným příběhem dvou lidí, kterým došly síly o něco dříve... [FFF 2011] (28.08.2011)

Tesknota nepachtítcí se po obdivu, ba si dokonce myslím, že se krčí v srdci, aby tklivě doznívala. Příběh o páru plujícím vlastním Vesmírem, o pláči, který ustál v soubojích s časem, o vyprchání prvotního "wow" a snubáku, který prvoplánově doletěl do příkopu. Jsem přítel a milenec, ale jak dlouho to vydržím? Film nervově labilní, skvostně napsaný a pro mě absolutně zahraný. Vztah není domovem, je pouze přechodným bydlištěm, které projde časovou devastací, a pak, když se staneme dospělými, utvoříme si charakter, hodnoty. A ty tvoří člověka samotného. Film tisíce a jedné otázky. Film s jedinou odpovědí: nic není forever! Tělo se mi při sledování křivilo v útrobách a škytavě plakalo. Snad aby se nezamilovalo, nebo co. I přesto podlehlo; Gosling&Williams zvolili přetěžkou cestu a stvořili mimořádný pár ("You and Me, baby"). A herecky dosáhli to heaven. Budu je mít vmemorovaný do smrti! (10.02.2011)

Nuda. Chápu, že se najdou tací, kterým tento inovativní, indie styl aneb bez varování skáču z přítomnosti do minulosti a všechny scény působí, jako by dokumentarista zapnul kameru, natočil běžný den průměrného páru z ulice a výsledek následně nijak nesestříhal, bude sedět. Chápu, že takoví lidé žijí, ale já mezi ně nepatřím a nebudu na ČSFD předstírat, jak jsem z Blue Valentine přišla domů okouzlená, když jsem ve skutečnosti první půl hodinu přemýšlela, proč děj nedává smysl (obsah jsem nečetla, tak jsem o více časových rovinách neměla ani ponětí), následně jsem počítala dlaždičky a světýlka na stropě kina a v závěru jsem se dokonce vykašlala na další film, na který už jsem měla lístek, protože mi došlo, že další filmové zklamání už bych za jeden den neunesla. To, že ten film má asi dvě zajímavé scény a že je hezké, když se člověk v druhé polovině filmu dozví, co ovlivňuje hrdinovo chování v úvodu, prostě nijak nevyváží to, že to je nuda. Možná je to umění, možná to hlavní herecká dvojice zahrála výborně, možná to posbírá všechny ceny kritiků... Možná jsem Blue Valentine prostě nepochopila. (19.01.2011)

Film, kterému můžete dát jak maximální, tak minimální hodnocení a svými argumenty budete mít pořád pravdu. K záměrně nudnému, realistickému a nezajímavému snímku ze života dvou obyčejných lidí si najdete sympatie jen při maximální empatii k hlavním hrdinům nebo přijmutí jeho zvolené formy. Z filmařského hlediska nelze nic obdivovat, jelikož neobsahuje žádnou audiovizuální stránku, žádnou scénu, kvůli které by se vám (nedejbože) mohl Blue Valentine líbit nebo byste ho (nedejbože) mohli někomu doporučit. Je jen záměrně odpudivý a divácky nevděčný a vůbec, nemůžu si vzpomenout na film, který bych i přes jeho nesporné kvality (myšlenka, herecké výkony) nemohl dokoukat do konce. (23.05.2011)

True romance... Vztahy jsou bohužel víc tohle, než na co běžně díváme a co zkresluje náš pohled o realitě. Víte jak to začíná a oba jste tak zblble nejzamilovanější? Tak tady to je nejen o tom začátku. Zajímavostí je, že z "hezounký" Michelle Williams by se mi nikdy nepostavil, a že Ryan Gosling tu hraje úplný opak své role idola v reálu. Pravda, samotný film až na pár okamžiků nudný je, ale přišel mi dost podnětný. (28.12.2012)