Pandořina skříňka

Krásna žena so zbraňou v ruke, jej temný tieň na stene so zlovestnou sochou, na zemi mŕtvy ohrdnutý milenec, podvody, osud, náhoda a sex. Nemecký expresionizmus bol skutočne silným išpiračným zdrojom neskoršieho filmu noir, ktorí vo veľkom točili aj nemeckí predstavitelia tohoto umeleckého smeru. Pandorina skrinka sa skoro celá odohráva v interiéroch, na rozdiel od najslávnejších expresionistických diel, ale je rovnako vizuálne štylizovaná. Do exteriérov sa pozrieme až v záverečnej pasáži, ktorá sa atmosférou od predchádzajúceho deja dosť líši. Interiéry vymenili exteriéry a svet bohatých pohľad do chudobných vrstiev. Film má jasný a ľahko pochopiteľný dej, ktorý má solídne tempo, takže jeho vyše dvojhodinová dĺžka nie je vôbec prekážkou. Podobným filmom je taktiež nemecký Modrý anjel s rovnako zvodnou femme fatale Marlene Dietrich, ale ja by som podľahol viac kúzlu sympatickejšej a krajšej Louise Brooks. Amorálnym hrdinom filmov nemeckého expresionizmu sa proste nedá nedržať palce a nepodlahnúť ich charizme. (25.02.2013)

Na němých filmech G. W. Pabsta oceňuji skutečnost, že při jejich sledování bez nadsázky zapomínám na to, že jsou němé a nechávám se unášet příběhem. Což se třeba u Fritze Langa zrovna říci nedá. Pabst je příjemně civilní; snaží se počet mezititulků snížit na nutné minimum; je obrazově nápaditý; není statický. Bude to znít klišovitě, ale mluví filmovou řečí - když chce něco vyjádřit, snaží se to ukázat, nikoliv napsat. Tady se navíc setkal s velmi výživnou látkou nabízející tragický rámec o mužích, jež jejich stravující touha po ženě dožene až na kraj samotného bytí. Ona Lulu v podání skvostné Louise Brooks není žena zlá, jen marnotratně prostopášná. Zná svou cenu v mužském světě a nemá zábrany ji využít. Žije si svým teď a tady a nerada slyší "ne". Bojím se, že ode mne by ho taky neslyšela. (10.03.2013)

Nacištine sice absolútne nerozumiem, ale tých písaných konverzácii tam neprebehlo až toľko, aby som si nedomyslel o čo tu v skutočnosti ide. Lulu je slabomyseľná pardon slobodomyseľná ženská, ktorá neváha siahnuť na biceps kdejakému póvlu z ulice. Keď sa prevalí že jej očiam, úsmevu a účesu na kastról podľahla celá tlupa someliérov lacného vína zo súdobého Lidlu jej oficiálny a výzorovo obstojný drahý to vyrieši po svojom, svadbou. Najskôr preto, aby svoju drahú (čítaj majetok) Lulu priviazal krátkou reťazou o šporák. Luluino podbruško však neustále prahne po permanentných násoskách a celulitídových ksichtoch. Takže nasleduje príklad ich žiarivej kariéry... V živote by som nepovedal, že mňa ktorý i porno kuká s dabingom môže baviť takáto nemá fosília. (12.04.2013)

Prostředí německých kabaretů, nevěstinců, hazardních heren, postavy gamblerů, prostitutek, lesbických hraběnek, ale i mlhavý Londýn, v němž řádí vrah žen - děsivý i dnes. A také krásná hrdinka co svojí vypjatou sexualitou ničí muže kolem sebe, až je kvůli ní nakonec sama zničena... To vše prosím v balení z roku 1929! Na svoji dobu výjimečný film, velmi dobře natočený. I když má dvě hodiny a je němý, skvěle se na něj kouká. Příběh se vine jednoduchými cestami, na konci přijde vrah trochu jako deus ex machina, ale kvůli perfektní atmosféře mi to jaksi nevadí. Akorát ta prostřední pasáž putování a hazardu mi přišla příliš dlouhá. (05.08.2013)

(1001) Film se dost nevyváženě zmítá mezi strohou nekompromisností a rozvleklou naivitou. Jestli oni si ti muži nepředstavují ženy jako Hurvínek válku. Až do soudního procesu je to nádherně a výmluvně nasnímané kruté divadlo, které by se docela určitě obešlo bez jakýchkoli mezititulků. Potom se žánr/podání překlopí do jakési podivně překomplikované soap opery v undergroundovém kasínu, kde se toho sice docela dost "stane", ale kdyby celá pasáž ve filmu vůbec nebyla, tak by to podle mě za jedno skoro nebylo poznat (co se týče dějové souslednosti) a za druhé by to byl zcela určitě výrazně lepší film. A závěrečná londýnská kapitola je zase skvělá, zlá a působivá a výsostně filmovými postupy důstojně uzavírá to, s čím režisér začal v první části filmu. Takže myslím vlastně říkám, že filmové řemeslo bylo odvedeno se ctí, ale nedošlo k dobrému převodu knižního dějového oblouku do filmového. "Je divný, že chlast člověk na dluh dostane, ale chleba ne." (10.06.2017)