Dobrodružství Wernera Holta

Je jaro 1945, jen dny zbývají do konce války a Werner Holt (Klaus-Peter Thiele) se spolubojovníky se chystá k obraně města. U vysílačky, na jejímž druhém konci se nikdo nehlásí, vzpomíná, co tomu všemu předcházelo. Na gymnáziu bylo všechno jasné, celá výuka byla prostoupena nacionálním socialismem, všichni učitelé byli členy NSDAP a všichni spolužáci byli v Hitlerjugend stejně jako on. Tehdy potkal dívku z dělnického prostředí, která si však právě proto od něj chtěla držet odstup. A tehdy nechápal proč. Když mu kdysi otec, který s nechutí odešel z lukrativního prostředí IG Farben, vyprávěl na čem se pracuje ve firemních laboratořích, tehdy nevěřil. Ani když viděl, jak se chová partajní Blockfűhrer ke služce z řad přesídlenců, ještě neváhal a nadšeně narukoval. Jeho idealismus utrpěl první trhlinu až v armádě kvůli mazáctví a šikaně – kde je ten kameradenschaft mužů ve zbrani? Co to udavačství?
Když u němého radiového přístroje vzpomíná dál, vybavuje si, jak v době Slovenského národního povstání poprvé nesplnil rozkaz, když z něj chtěli udělat sprostého kata. Odmítl být jako esesáci Einsatzgruppen, z jejichž činnosti se mu zvedal žaludek. Tehdy to ještě nebyla vzpoura – rozkazu se vzepřel potají a pak se opět poslušně zařadil na své místo. Jenže dnes, kdy fanatici z jeho jednotky tady na poslední linii obrany likvidují bez milosti každého, kdo odmítá vyplnit rozkazy Fűhrera o boji až do samotného konce, kdy střílejí i vlastní spolubojovníky jako „zrádce“, dnes se v něm něco zlomilo... (chamonix)