Zakázaná zóna

I don´t want to go home... Největším problémem filmu je špatně postavená reklamní kampaň; trailery, slibující akční film, i samotný název, lživě vábící na epickou podívanou. Ve skutečnosti se jedná o pomalou road movie, ve které jde především o osudy dvou cizinců a jejich vzájemné poznávání na cestě karanténním územím. Se samotnými monstry je divák v průběhu filmu konfrontován pouze třikrát. Přiznám se, že ´sem sám čekal akční béčko plné krvežíznivých mimozemšťanů a hektolitrů digitální krve, ale ve výsledku ´sem dostal mnohem víc. Monsters totiž oplývají Edwrdsovým nadšením, pílí a formálním pojetím, ohromují nádhernými scenériemi, trikovou složkou, strachem z neviděného (zatěžko říct, jestli to byl původní záměr) a příjemným jiskřením mezi oběma hrdiny. Atraktivní a funkční. Dokonalý příklad toho, jak málo stačí k natočení malého velkého filmu. Navíc v sobě nenese žádný politický podtext a nesnaží se nijak moralizovat, jak je toho u filmů s touto tématikou zvykem. (04.02.2011)

Tak trošku nudná záležitost. No budu upřímný... né "trošku" ale hodně! Možná by v tom někdo hledal hubokomyslné odpovědi na nevyřeš´čené otázky ohlkedně bytí, existence, soužití, a vlastní lidské identity. Ale v tomhle snímku nic takového není. Je to prostě nudná cestopisná blbost při které si musí každý divák říci.. je to opravdu tak pitomé, a nebo jsou tam nějaké skrité otázky....?? Nic v tom není. Je to prostě pitomé. Za mě 30% (31.08.2012)

"Romeocas s Julií, chobotemzy šmírují." Překlad do pozemštiny: Romeo je Andrew, což je děsný vocas a neúspěšný sexuální loudil, Julie je Sam, celkem jedlá tatínkova holčička, která střídavě vrhá zasněné pohledy do kamery nebo vyčítavé na Andrewa. Ty první jí sluší, u druhých nevíme, jestli ji víc sere Andrewovo nešikovné sexuální harašení a nabídka umýt jí záda nebo fakt, že se na tak samozřejmou věc vůbec ptá, blbec, místo aby konal. Chobotemzy jsou otravné, přerostlé brokolice se světélkujícími chapadly, které výhružně vrčí na imigracechtivé Mexikánce, v řece prdí bublinky jako já ve vaně a sem tam sežerou nějakého komparzistu, pohříchu zcela mimo záběr kamery. KARANTENNÍ OKÉNKO: [][] Při pokusu o překonání gigantické zdi mezi USA a pařeništěm pro emzáky je nejtěžší: A) Nepoplést si strany! Odkud a kam se chci dostat a proč. B) Najít v nepřekonatelné zdi díru, ideálně o velikosti Pentagonu. C) Nepřerazit se o niekoľko desiatok tabúl "Infected Zone". D) Nepřerazit se při pokusech dostat se Sam do kalhotek. [][] Jen dva cudné pohledy na... MONSTRÓZNÍ zeď. Tvl, a nás málem lynčovali kvůli malinké zídce v Matiční. (10.04.2023)

Romantická sci-fi road story (akční monster horor rozhodně nečekejte), odehrávající se poblíž (a uvnitř) karanténního pásu země mezi USA a Mexikem, který je už pár let infikován nešťastně importovaným mimozemským životem. První polovina filmu je nepříjemně nudná (nic než dva nijak zvlášť charismatičtí cestující), druhá jednoznačně zachraňující, tedy lepší, zajímavější, atmosferičtější. Po vizuální stránce je to film (vzhledem ke svému mini rozpočtu) vytřískaný až na obdivuhodný max, vše vypadá přesvědčivě a to i včetně občasně se zjevujících gigantických chapadláků. Škoda, že se zakázaným územím neprojdeme o trochu déle, a že snahu o co nejvyšší realističnost nezanedbatelně kalí nízká pravděpodobnost celé situace (zazdít?? ne, vyhladit!) včetně několika dílčích blbostí. Ale jo, můj dojem je nakonec dobrý, určitě i díky parádnímu závěru filmu. (02.02.2011)

(1001) Tak jo, když se film o ufounech jmenuje "Příšery", tak by jeden očekával, že to ve skutečnosti bude o tom, že ty opravdové příšery jsou lidé. Potom jsem taky předpokládala, že současní post-postmoderní autoři by to mohli nějak rafinovaně otočit. Inu, pan Gareth Edwards mě překvapil tím, že je to o ničem. (A možná tedy o tom, že ani příšery nejsou příšery, ať nejsem příliš protivná.) To souvisí s tím, že hlavní náplní filmu jsou postavy - a ty jsou kompletně nezajímavé. Použití takových herců může "fungovat" v Paranormal Activity, kde je hlavní atrakcí formální stránka, ale tady ne. A proč byla ta hudba tak šťastná? Taky je úžasné, jak se ústřední dvojici, která spolu v reálném světě v té době chodila a teď jsou dokonce manželé, podařilo před kamerou dokonalé ukrýt všechny náznaky společné chemie. A proč se pořád tváří, jako kdyby byli v indie road movie? Na druhou stranu právě takovýhle film je asi opravdově nefalšovaná hipster road movie, ale stejně se divím, že na nich není vidět strach nebo nějaké pnutí. Ano, když vidí chapadla, tak se schoulí do klubíčka, ale kdyby si člověk pustil jenom ty scény mezi tím, tak z jejich body language pravděpodobně nepozná, v jaké situaci se nacházejí. Dále mi přišlo, že fotky, které fotil hlavní hrdina fotograf nejspíš nebudou moc dobré fotky, podle toho, odkud ty věci snímal a celkově jak se kolem sebe díval. A taky si říkám, že ujít třináct kilometrů po rovné silnici bez překážek by jim mělo trvat dvě a půl hodiny a rozhodně ne tolik času, kolik je vidět ve filmu. Takže, abych shrnula své myšlenky: Teze je přijatelná a ve spojení s vyprázdněnou narací a romantikou vlastně geniální, ale skoro všechno na faktickém provedení mě odpuzuje. (24.06.2015)