Bella Mia

Po dlouhé době někdo našel odvahu na práci se zvířaty. Bohužel ji našel v příliš předvídatelném příběhu, v němž jsou navíc všechny postavy naprosto černobílé. Z poetického putování Belly se dalo vytřískat hodně, to je však zastíněno romantickou taškařicí v kulisách lesů, vod a strání. Durdit se nad tím, že i lokace jsou zcela fádní, již opravdu nemá smysl, vzhledem k herecké apatii prakticky všech před kamerou lze vyzdvihnout jen výkon představitelky hlavní role, sudokopitnice jediná předvádí herectví plné emocí a lze s ní bez uzardění sympatizovat. Za do nebe volající sprosťárnu musím označit, že nejlepší herečka filmu a zároveň jeho hlavní hrdinka určitě obdržela za svůj výkon nejmenší honorář ze všech, doufejme, že alespoň v naturáliích. (29.08.2021)

Kdyby mi někdo řekl, že se dá se stádem krav natočit poetický film, asi bych mu nevěřila. Martin Duba ukázal, že to jde. Navíc jde o autorský snímek, kde se postaral nejen o scénář a režii, ale zároveň usedl i za kameru. A právě kamera je na snímku mimořádně zdařilá. Mírná vada na kráse bylo obsazení. Petru Formanovi jsem bezezbytku věřila Vojtěcha sirotka, s drsným farmářem už jsem měla trošku problém. Do přběhu mi typově nezapadala Zuzana Norisové (spíš bych očekávala Petru Špalkovou nebo Lenku Vlasákovou) ale hereckým výkonům neylo co vytkout. Vilně plynoucí příběh měl hlavní dramatickou scénu v samém závěru filmu. Myslím, že mohla být mnohem víc podtržena. Přesto dávám filmu plné hodnocení, připadá mi totiž, že je neprávěm podhodnocen. Při postelové scéně běží v televizi Poslední růže od Casanovy Václava Kršky, podle níž dostal film svůj název. Z nějakého neznámého důvodu to nebylo uznáno jako zajímavost. (17.06.2014)

Ok, říkám si, dáš tomu šanci. Trailer vypadá až podezřele skvěle, Marek Epstein nemívá hloupé nápady a Petr Forman víceméně taky vždycky funguje. Ale výsledek je zase takový typický český. Teď ono to chvíli hladí, chvíli je to drsné, občas si to zakýčaří. Tu a tam je to mnohem funkčnější jako reklama na regionální National Geographic. Silné momenty střídají ty naprosto mimoňské, místy je to k pláči, což hlavně díky nehereckému Rajchertovi. A proto raději než znovu prožít všechna roční období s tímto filmem, tak to už snad raději nic. (01.12.2013)

Měl statkář Pazdera, měl malé stádo krav. Ale údajně nakažených BSE. A to mu teď pod hrozbou utracení pláchlo do lesů. Nutná likvidace jeho chovu, který čítal pět kusů dobytka, je pro něj něco nemyslitelného. S mladým veterinářem v zádech, kterého však spíše zajímá jeho sličná dcera, s odchytným týmem "lovců" po boku a s nejasnou budoucností před sebou, se snaží řešit rodinné i hospodářské problémy. A bude čekat, až se mu zatoulaný dobytek vrátí zpět na jeho statek a dost možná to bude dlouhé čekání plné nejistot. Petr Forman zahrál Pazderu jako obyčejného chlapa bez bázně a hany, pro něhož je chov krav nade vše, a který tvrdošíjně odmítá připustit možnost nebezpečné choroby u jeho skotu. Je na všechno sám, neboť manželka od něj odešla (přesný důvod se nedozvíme) a v péči má syna a dceru, kteří mu také občas přidělávají starosti svým pubertálním postojem, ale není to nic, s čím by si nevěděl rady. Nemá v podstatě žádný osobní život. Ve filmu se buď honí za krávami, nebo je na statku. V jeho chovu je vůdčí kráva nesoucí poetické jméno Bela (s Bellou ze ságy Twilight, to nemá nic společného), jejíž inteligence je na krávu nadprůměrná a on na ni nedá dopustit. Z herců bych vyzdvihl Petra Rajcherta v záporné roli. Jeho maniakální lovec Hádek, jež je nenávistí posedlý vůči Pazderovi (důvod není znám), je pro film živelným oživením. Jeho postava se vehementně ohání svým bývalým významným postavením v armádě, ačkoliv svoji vojenskou minulost řádně přibarvoval, jak v závěru filmu vyjde najevo. Jeho maniak však byl nejzajímavější z celého filmu. Dále zaujala už jen Anna Fialová coby Pazderova dcera, ale spíše svým sexappealem, neboť její role tak byla vesměs koncipována. Většina postav ve filmu byla pojata poměrně ploše a nic podstatného se o nich divák nedozví. Nepříliš zahuštěný děj se přece jen ve větší míře soustředil na krávy, pokud tohle zvíře nemáte v oblibě, bude pro vás film scenáristy, kameramana a režiséra Martina Duby pravděpodobně utrpením. Ten nad jeho náročným natáčením i realizací příprav strávil téměř dva roky. Těžko říct, jestli se mu to vyplatilo. Přece jen, filmy o skotu v hlavní roli, diváky do kin netáhnou. Film vychází (údajně) ze skutečných událostí a je ojedinělým počinem v české filmové tvorbě. Duba v něm smíchal polodokumentární styl s poetickým rozměrem, který ale příliš nenadchne. Citlivý divák může hůře snášet drastická úmrtí zvířat, jež filmu dodávala dramatický i depresivní rozměr. Nepřehlednosti se film nevyhnul. Chaotické střídání ročních období způsobilo postupné utopení příběhu a v podstatě na povrch vyjela jednotvárnost, kdy Pazdera chce pro svoje krávy dobro, a jeho protivník Hádek mu v jeho úsilí nepřeje. Tohle film dost opakoval. A pak zde také byla jistá neschopnost krávy chytit. Ježíšmarjá, les to nebyl zrovna hustý jak z pohádek bratří Grimmů. Dost divně působilo, když už po několikáté bylo vidět krávy na mýtině, nebo hned za prvním stromem, ale film to pojal zbytečně a směšně dramaticky v tom smyslu, že je to neřešitelná situace. Z jiného dokumentu jsem se dozvěděl, že krávy, s nimiž Duba natáčel, byly zachráněny před porážkou, protože si k nim vybudoval vřelý vztah a našel se pro ně nový majitel. Takže konec dobrý, všechno dobré, alespoň v realitě. Z tohoto neobvyklého dramatu si budu hlavně pamatovat Rajcherta, Fialovou a pěknou kameru střídající množství záběrů v různých stylech. Od nynějška už žádné hanlivé "bůůů" jako urážka ženy. Vždyť přece krávy jsou tak chytré. 60% (19.01.2015)

Ehhh to tedy zase jednou bylo... Být sprosťák, utrousím - no ty krááááááávo... Jo, já chápu, že jsou lidi co maj rádi parní mašinky, lidi které zajímají motýli, hadi, motorky, známky, obaly od žvýkaček a pak asi jsou i lidé, kteří mají rádi krávy. Jedním z nich je i zřejmě i pan Duba. A tak natočil epos o statečné Stračeně a jejích neméně statečných 4 družkách... Aby toho nebylo málo holky cestou osvobodí býka snad aby jim bylo veseleji... A tak nám vzniklo 93 minut šílenosti, kde na pozadí Velkého kravího útěku režisér zručně rozehrává dramata lidských aktérů příběhu. A tak tu máme přiblblého a nelogicky se chovajícícho majitele krav Formana, zlouna střelce Rajcherta - který nakonec dostane za vyučenou, vnadnou Norisovou - která však byla vnadnější když v promočených šatech bosa v deštíku zpívala o tom jak šumí akáty když padá déšť... Ale nemáme tu jen kladné hrdiny a záporáky. Jsou tu i zlouni, kteří nakone prozřou a tak se náročný divák dokonce dočká scény hodné Lovce jelenů... A když už je opravdu v závěru zle a slabší divák vzlykne, děj se náhle dostane do úplně jiného zvratu a slzy smutku střídají slzy štěstí a radosti... Tedy u citlivého diváka - já si jen říkal ty krabe to si snad ze mně dělají srandu... Kamera nad stádečkem prolétává od shora dolů, zleva doprava, větev nevětev... Trvat to minutu, mohla být z některých scén (krávy v přírodě) dobrá reklama na nějaké to chovné plemeno či snad nějakou tu mlékárnu... Ale 93 minut trvající film? Šílené. Chtěl jsem dát odpad, ale ty chudinky krávy si to prostě nezasloužej. V tomhle žádné poselství nehledejte, je to kravina. A tak dávám jednu kulku z kulovnice a hádejte komu. * (20.08.2014)