Hana no ato

Je to celkom dobrá historická dráma. Má dosť dobrý príbeh o mladej žene z vplyvnej rodiny, ktorá má aj napriek tomu výnimočné schopnosti v boji s mečom a preto neváha prijať výzvu samuraja, do ktorého sa aj zamiluje. Lenže ich láske nie je dopriate, keďže obom už boli partneri dávnejšie vybraní, ale žena sa dozvie nečakané skutočnosti o samurajovej nadchádzajúcej a rôznych neprávostiach a tak sa rozhodne zakročiť. Spracovanie je celkom slušné, ale nie som s ním úplne spokojný. Síce mi tu všetko nevyhovovalo úplne ideálne, hlavne mi tu úplne chýbal ten dobový pocit, ale aj tak musím určite pochváliť hlavne tento netradičný a veľmi zaujímavý výber hlavnej postavy. Predsa len so schopnou bojovníčkou, ktorá pritom nie je žiadnou rebelkou na cestách, ale plní si všetky svoje povinnosti voči rodine som sa v tomto žánri asi ešte nestretol, k tomu ten motív zakázanej lásky, ktorý tu ponúkal slušný potenciál a tak hlavne prvá polovica sa mi dosť páčila a bol som zvedavý, ako sa to vyvinie. No následne sa už dej na moje prekvapenie začne uberať dosť odlišným smerom, pribudne niekoľko nových dejových prvkov a síce nemôžem tvrdiť, že by to bolo zle zvládnuté, ale mne to jednoducho až tak moc nevyhohovalo a bol by som omnoho radšej, keby to išlo v očakávanom smere a kľudne aj priamočiarejšom. Ale zlé to určite nie je, nenudil som sa a hlavne postava nadchádzajúceho hlavnej hrdinky, ktorý má dosť priestoru tomu dodáva zaujímavý náboj. Nesklame ani akcia, nájdu sa tu síce asi len dva súboje, ale v tomto žánri ani viac nepotrebujem a navyše oba mi sadli, obzvlášť súboj s presilou. Herecké obsadenie je na tom dobre, sympatická hlavná hrdinka, niekoľko zaujímavých vedľajších postáv, ako jej otec, nadchádzajúci alebo muž s nižším postavením, len by som ocenil výraznejšieho záporáka. Čo sa týka réžie a technickej stránky, chválim príjemnú vizuálnu stránku, za čo môže aj výber prostredí, ale ako som spomínal, sklamalo ma, že som z toho nemal ten dobový pocit. Takže ma trochu mrzí, že celý film nebol v štýle prvej polovice, ale aj tak nie som ani výraznejšie sklamaný, sympatická žánrovka. 68% (16.11.2014)

Věci, které vypadají hloupě, pouze mohou být pouze na první pohled nedoceněny. ■ Už jsem tento film na ČSFD dřív registroval, podařilo se mi však zapomenou vše, co jsem četl. Což je velmi, velmi dobře. Děj se vydal směrem, který jsem nepředpokládal, který jsem nechtěl, ale nakonec uznávám, že to bylo správně. Hodně zajímavé. Nevadilo mi nic. Nevnímal jsem některou pasáž jako slabší nebo silnější - uvědomoval jsem si vývoj. Film rád doporučím zbytku rodiny. ■ 73%, které zde After the Flowers aktuálně má, považuji za podceněných. (16.08.2015)

Mam rad tieto civilne filmy z historie o zivote samurajov, ktore nie su zalozene na nonstop akcii. Dufal som, ze mi to sadne rovnako dokonale ako filmy Yojiho Yamady. Vysledok je trochu rozpacity. Ja hlavnu vinu davam Kenji Nakanishimu, ktory sa az prilis casto utapa v zaberoch na krajinu a artovych dlhych zaberoch na postavy, ktore cumia do blba a nic nepovedia. Yoji Yamada toci tiez filmy s pomalym tempom a napriek tomu jeho filmy nepôsobia nudne a aj sceny v ktorych postavy vyjadruju svoje pocity iba pohladmi funguju bezchybne. Nastastie samotny pribeh je zaujimavy a aj napriek slabsej rezii je vysledok vyrazne nadpriemerny. Co sa tyka pribehu, tak sa dost rafinovane pohrava s divakom. Spoiler, dalej radsej necitajte ak ste film este nevideli: Najprv nam predstavia klasicku romanticku liniu o páre, ktoremu nie je sudene byt spolu, aby v polovici film uhol inym smerom a cez detektivnu zapletku a naslednej pomste sa pomaly s hlavnou hrdinkou dopracujeme k tomu, ze jej vyvolenym je niekto iny ako si jak ona tak aj divak na zaciatku mysleli. Najprv som bol trochu sklamany z toho zvratu a bolo mi luto, ze sa film nevyvíja priamociaro, pretoze novy vyvoleny zo zaciatku pôsobi ako klasicky blbec, ale postupne si ma ta postava ziskala a ukazalo sa ze sa v nom skryva ovela viac. Dokonca sa mi zapacil natolko, ze by som ho rad videl v nejakom dalsom filme, kde by nenapadne vyriesil dalsiu nespravedlnost. A so svojou zenou s nadanim pre bojove umenie by boli perfektna dvojka. No a bitky su tu 2 a su natocene kvalitne, ale znova opakujem, ze na nich film nestoji. Vdaka druhej polovici som uvazoval aj o stvrtej hviezdicke, ale tie nekonecne artove zabery do blba mi to nedovolia a tak davam 7/10. (22.09.2015)

Veľká škoda toho, že film zo samurajského prostredia postráda veľmi dôležitú vec a to súboje, bolo ich tam veľmi veľmi málo... (02.12.2013)

Velmi smutná romance, ač se příběh vztahu ústřední dvojky prakticky vůbec nevěnuje - převažuje spíše poetika, hromada politiky, pravidel, formalit, mocenských záležitostí a nezbytná dávka soubojů, ač zde v atypickém pojetí. V čem tento snímek jednoznačně vyniká, je soundtrack a práce s kamerou. Pochopitelně ani herecké výkony a velmi působivě a realisticky zpracované chování všech postav nemohu opomenout. Takže i přes lehce nezáživný úvod mne tento film nakonec rozhodně nezklamal. (14.03.2020)

Dráma z feudálneho Japonska, pomaly plynúca ako padanie čerešňových kvetov zo stromu. Čo by bolo v poriadku, ak by film nezačínal niekde v tretej tretine stopáže. Do toho času je taká vyumelkovaná, hoc pekná, romantická poviedka bez silnejšej myšlienky. Samurajov sa vo filme vyskytuje dosť a hoc nejde o výsostne samurajský film, počet 2 súbojov, z toho jeden cvičný, je strašne málo. Spracovanie je ale na veľmi vysokej úrovni, s citom pre detaily. (15.10.2015)

Skromný historický drama a skvělá ukázka japonskýho konceptu platonický(čili dokonalý a čistý)lásky. Takový Skrytý ostří s ženskou hrdinkou.. (05.06.2021)

Zdejší obsahy mají společné to, že o ději navozují mylnou představu. Aspoň tedy u mě. Nehodlám však nic uvádět na pravou míru, protože kvalitní a hlavně nepředvídatelný scénář je nejnosnějším pilířem snímku. Autorem předlohy je Shuhei Fujisawa, což avizuje, že více než fanoušci samurajských sekanic si na své přijdou příznivci komorních dramat (na základě jeho povídek už vznikla povedená samurajská trilogie režiséra Yojiho Yamady – Soumrak, Skryté ostří, Láska a čest). Obsazení ústřední dvojice za kvalitou scénáře lehce pokulhává. U tohoto typu filmu se hodně staví na pohledech, na nevyřčeném, co se vznáší ve vzduchu, žel tihle dva nevyjádří nic ani pětiminutovým zíráním. Keiko Kitagawa hlavní roli neutáhne, a společnost talentovanějších a charismatičtějších kolegů (Masahiro Komoto, Jun Kunimura) její nedostatky nelichotivě zdůrazňuje. (14.12.2014)

Samurajská oddychovka vo velmi pomalom tempe, ktorá urcite nic nepokazí. Mna zaujala najmä svojím vizuálnym spracovaním a kvalitne posobniacimi scenami; scenar a herci su skor priemerni. (29.01.2015)

Pomalu plynoucí příběh, kdy od prvního setkání ústřední dvojice, čekáte, kdy se sejdou znovu. Jenže život není peříčko a zvlášť pro lidi, kteří se snaží žít čestně, když jejich nadřízení s nimi jednají jako s šachovými figurkami. Život podřizující se konvencím a rodinným pravidlům dovoloval osobám jen snít a nedávat najevo to, co opravdu cítí. V závěru se pro mě příjemným překvapením stala postava Saisukeho, který v podstatě naředil ponurost příběhu. (01.06.2020)