Cosmopolis

Dobré filmové adaptace knih dokážou zachytit myšlenku a atmosféru, aniž by trvaly na zachycení sebemenší události a na každé postavě. Cronenberg zachycuje temnou stránku a využívá všechny limity svých herců. Každou postavu má výborně připravenou zejména tu hlavní - Pattinson. Prostředí světel a obrazově extravertním duchu Drive. K zamyšlení jako u Only God Forgives. Cronenberg se pohybuje ve své pevné kostře svých známých, nebo neznámých děl v progresu konverzačního filmu, který se nesnaží diváka oslovit pro marginální a stabilní děj, ale pro filozofickou představivost. Cronenbergův motiv tělesného utrpení na hranici rozkoše. „Upálit se na protest není originální - je to jen přivlastnění si cizího činu“ (14.10.2012)

Ahoj. Tak jsem tady! Hezky jsem si to tu seřadil podle hodnocení od těch "největších" po ty nejrozumnější a musím říct, že skutečně žijí mezi námi! Psychotický Davča se velkohubě chopil příležitosti předhodit chudákům globalizovaným pseudoyntelechtuánům DeLillův nudný, existenciální blábol, který tak filosoficky a dekadentně nevypovídá o ničem jiném, než že autorovi předlohy krvácí hemoroidy a strašně ho sere, že nekope první ligu v točení světem. A ani se těm zdejším müslitelům, co se tak dokonale dokázali ztotožnit s myšlenkou přeplněné žumpy, moc nedivím. S titulem z FFUK máte totiž neomezené možnosti uplatnění v dnešním tísnivém a nepřátelském světě. Namátkou třeba na stavbě, v Tescu, u McDonalda atp. A tak není divu, že nejsou li schopni svou kuličku doválet výš, nezbývá jim, než se zastavit, setřít pot z čela zbrázděného vráskami ze všech těch starostí o budoucnost lidstva, připojit se k základnímu prostředku kapitalistické masové dezinformace, který by měli z přesvědčení bojkotovat, a sdělit ostatním ufonům, že i oni se umí dokonale hrabat v hovně. A je nasnadě, že se k tomuto skupinovému bučení převelikých mozkounů přidají i některé jednobuněčné organismy, jako například nezletilý pičusek Péťa♥, který se tolik touží zařadit do yntelechtuálních vrstev, že dokonce na chvíli odloží pětkování Heryho Potrata a 3x zhlédne něco, co by nepochopil ani před lobotomií. Ale nevyužijte příležitosti, zatahat se za své nevyvinuté přirození. Jeden se pak cítí tak mužně. Ale zpět k Robertkovi. No herecká kakofonie jako obvykle! Jeho etuda prostřelení ruky je natolik dokonalá, že mu přes slzy smíchu opravdu bezvýhradně uvěříte, že je homoupír! Doufám, že po tomhle už opravdu získá ono "zasloužené" uznání a příště jej uvidím s jeho prokopnutým xichtem a mimikou čerstvě nahozené stěny konečně recitovat do lebky v nějakém tom Stmívání v království dánském! (15.10.2012)

Při prvních minutách snímku a prvních rádobyrozehraných scénách člověk lehce znejistí. Už-ne-Edward po zjištění, že nutně potřebuje nový haircut, sedá do neoriginálně nablýskané limuzíny a vydává se na cestu plnou otravně přemýšlivých hovorů, při nichž nevíte, jestli se výrazům Roberta Pattisona smát, nebo z nich brečet, přestávek na přemlouvání své novomanželky k sexu, na sex s různými náhodně se objevujícími ženami a detailní lékařské vyšetření. Kolem zuří pouliční boje a revolty a divák i chvíli přistoupí na tuhle režisérsko-scénáristickou hru, jakmile ale na konci dne dosahuje Eric Packer svého cíle, tedy onoho holiče, jde vše zase do kytek. Rozhovory se stávají čím dál trapnějšími, historky o lásce k taxikům lezou na nervy a následná debata o světě, bohatých, chudých, záchodech a nepravidelném tvaru prostaty nutí diváka jen k jediné myšlence - přání, aby už konečně někdo vystřelil a na plátně se objevily uklidňující závěrečné titulky... (01.07.2012)

Zachycení necelých dvacet čtyři hodin trvajícího sebedestruktivního pádu jednoho muže, jednoho archetypu, jednoho myšlenkového světa. Touha po získání a pochopení abstrahované čiré moci, procházející skrze bohatství samo o sobě, touha předvídat, ovládnout a žít v budoucnosti, užívat si díky svému postavení primitivní pocit nadřazenosti a síly bez soucitu s okolím. To vše se hroutí po uvědomění si, že budoucnost se ovládnout nenechá a že smrt čeká na každého bez rozdílu. A ta nakonec Erica Packera stihla ne jen za to, jak žil, ale hlavně za to, jak myslel. Film je nadprůměrné věrným zpracováním své předlohy, což je pozitivum i negativum. Nevýhodou je pro ty, kteří knihu nečetli - pak se pro ně film asi změní ve sled scén pochopitelných jen náhodou, respektive ani náhodou... Nedá se příliš vytýkat ani to, že by film nezachytil všechny myšlenky tištěné předlohy, v tom je zkrátka limit snad všech filmů založených na jakékoliv knize. R. Pattinsona jsem v žádné větší roli dosud neviděl, a proto můžu objektivně říct, že snímku nijak (zvlášť) na kvalitě neubírá. (05.09.2012)

"Čo som to sakra práve videla?", opakovala som si niekoľkokrát po skončení filmu. Zazneli aj výkriky typu "práve som zabila dve hodiny svojho života pozeraním takejto sračky!" Sorry, ale odo mňa sa najnovší Cronenbergov opus zľutovania nedočká. Za čo vôbec dávam tú 1*? (a za čo dávajú ostatní nadávajúci dve?) Snáď iba za tú trochu voyeurizmu - ktorú som si myslela, že zakúšam, prípadne, že ona je účelom filmu. Lebo možno až do polovice som si myslela, že sa dívam na niečo zaujímavé, na niečo, čomu sa oplatí venovať pozornosť, aby som sa v polovici druhej dočkala nejakého zmyslu či nebodaj katarzie... moja nádej postupne slabla, až zomrela vyčerpaním z toľkého falošného nihilizmu. Neviem čo bolo účelom filmu, lebo na konci som si uvedomila iba jediné - že tento film vôbec nemusel vzniknúť a že ma to už nezaujíma. Pre mňa je to zbytočný pseudo-filozofický manifest intelektuálnej masturbácie. Ale možno je problém iba v tom, že aby sa človeku páčilo dielo, potrebuje sa aspoň s nejakou jeho postavou aspoň do istej miery stotožniť - proste aspoň s niečím. Lenže v Cosmopolise sa nebolo S KÝM stotožniť! Čo na tom, že sa divák má 108 minút dívať na narcistický afekt hrdinu a režiséra, aby mu bolo ukázané, že za hranicou absolútnych peňazí a absolútneho bohatstva číha emocionálny chlad a ľahostajnosť k sebe samému? SO WHAT?! (26.11.2012)