Náš den přijde

Psychicky nemocný psychoanalytik potká začínajícího psychopata, je z toho psycho na první pohled a naší milí pacienti se pod dohledem psychotického režiséra chovají asociálně. No a co? Nenaperu tomu přece za pět jenom proto, že mám rád Casselovic Vincka, že jsem svým mohutným intelektem pobral všechna ta, tupému divákovi skrytá !!!, podobenství a proto tu teď můžu arogantně naplácat dvě áčtyřky o kořenech xenofobie, agresivity, zla, hledání identity, poetice chcaní do vířivky atp. atd., když mě druhá půlka přivedla na hranu totálního znudění, žádná "epesní" katarze ne a ne přijít a ta tzv. "nadpozemská" hudba mě celý film vyloženě srala. (17.05.2011)

Něco tak šíleného a neuchopitelného jsem už dlouho neviděla. Gavras asi přesně věděl, jak má jeho film vypadat a proto celý příběh působí konzistentně. Ale nevadilo by mi, kdyby se víc soustředil na souvislosti, i když na ty se v tomhle případě zřejmě nehraje. Cassel samozřejmě nezklamal a Barthelemy mu skvěle sekundoval. Celkově to na mě velice zapůsobilo. (08.02.2011)

Gavrase fascinuje studium a pozorování původu a projevů násilí a xenofobie - dvou stěžejních prvků lidské společnosti. To ukazoval už ve svých videoklipech a celovečerním debutem se dostává na tenkou hranici geniality. K naprosté dokonalosti chybělo jen málo, přesto se objevuje člověk, který nejenže zastíní svého tatíka, ale časem se stane milovaným i proklínaným vizionářem. (Cassel je nadpozemsky dobrý, Berthelemy jakbysmet). (09.02.2011)

Mám sice rád černý humor, ale co se mi má líbit na tom, že titulovaný psychiatr náhodou potká mladého zrzka se spoustou komplexů a nezdarů a při společné cestě se z nich postupem času stávají ještě větší magoři bez rozumu. Mimochodem od kdy je zrzavost brána ve společnosti tak negativně? Na to bych asi musel být Francouz.. Jestli to má zobrazovat obecně odstrkované lidi, tak se to tvůrcům moc nevyvedlo. Pořád jsem čekal, co má psychiatr s tím klukem v plánu a jak se mu podaří mu pomoc, ale vyklubal se z toho totální žvást. Jediný plus bych viděl v těch hereckých výkonech.. (11.04.2013)

Vzpoura zrzků. Schizoidní jízda, která začíná jako černá komedie a končí jako čirý výplod šílenství - mizantropií, terorem, pudem smrti. Sžíravý kontrapunkt soudobé "sociální" selanky a přitom film, co vidí do problematiky xenofobie a společenské segregace až překvapivě hluboko. Výkony ústřední dvojice nelidské, režie naprosto epesní. Gavras je člověk s fantazií ve zcela jiné dimenzi, než by to člověk očekával. Že bude film o dvou sociopatech, co terorizují nevinné, místy v pravém slova smyslu romantický (fiktivní prostor úniku před skutečností, nikoli dojení diváka), bych skutečně nečekal. I když ten Rachmaninov v úvodu napovídá, že tohle bude něco zrůdně krásného. A je. Top 5 roku 2010. (29.11.2010)