Notre jour viendra
Our Day Will Come
Redheads
Režie:
Romain GavrasKamera:
Andre ChemetoffHudba:
Sébastien AkchotéHrají:
Vincent Cassel, Olivier Barthelemy, Justine Lerooy, Vanessa Decat, Chloé Catoen, Rodolphe Blanchet, Pierre Boulanger, Jacques Herlin, Aurore Broutin (více)Obsahy(2)
Co uděláš, když jsi dospívající zrzavý budižkničemu, který až na jednoho staršího chlápka nemá kamarády? Když tě všichni nenávidí a nejvíc ze všeho tvoje vlastní rodina? Když se ti všichni kámoši vysmívají? Odpověď: Ty a tvůj ubohý kumpán seberete všechny svoje prachy, koupíte si sportovní auto, elegantně se oháknete a zamíříte do země zrzavých, do Irska. Co ale začíná jako hledání ideálu se promění v divoké řádění plné nenávisti, násilí a sebedestrukce. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (129)
Psychicky nemocný psychoanalytik potká začínajícího psychopata, je z toho psycho na první pohled a naší milí pacienti se pod dohledem psychotického režiséra chovají asociálně. No a co? Nenaperu tomu přece za pět jenom proto, že mám rád Casselovic Vincka, že jsem svým mohutným intelektem pobral všechna ta, tupému divákovi skrytá !!!, podobenství a proto tu teď můžu arogantně naplácat dvě áčtyřky o kořenech xenofobie, agresivity, zla, hledání identity, poetice chcaní do vířivky atp. atd., když mě druhá půlka přivedla na hranu totálního znudění, žádná "epesní" katarze ne a ne přijít a ta tzv. "nadpozemská" hudba mě celý film vyloženě srala. ()
tento film je neriadená delová strela - bizarná anti-buddie road-movie, deštrukčná a sebedeštrukčná utopická kamikadze jazda plná podivnej psychológie, terapeutická "oidipovsko-nihilistická" sonda do vnútra totálne frustrovaného a strateného jedinca, artová štúdia nenávisti a inosti a predovšetkým najčudnejší a najnevybúrenejší comming of age film, aký som doposiaľ videl; áno - je to trochu maniera, gavras sa snaží napakovať do filmu čo najdivnejšie indivíduá, najbizarnejšie postavičky, obchádza logiku na úkor emócie, "umenia" a svojho podivínskeho vkusu, ale všetko to drží pokope - asi len nejakou podivnou mágiou alebo vnútornou energiou; filmy ako tento je zbytočné rozoberať, nemajú podľa mňa hodnotu vzhľadom na vonkajšiu realitu, ale na tú vnútornú; je to vlastne sen, ktorý kolíše medzi nočnou morou, mokrým snom a surealistickým bdelím snením, fatamorgánou; ()
Překrásně natočené. Ale co? Smysl toho všeho!? ~ Toto je přesně ten typ filmu, kdy za tou vnější šlupkou existenciální úderné sondy najdeme tu nejubožejší podprahovou úchylku a zvrácené choutky tvůrce, která je v přímém rozporu s tím, co kritizuje. Spousta lidí se mu na lep bohužel chytí, zvlášť když umělecké zpracování je dokonalé a dokonale poetizuje jeho perverzní touhy. Nekorektnost, amorálnost. Přímé nabádání k nesnášenlivosti a netoleranci. Zrzkové jsou něco víc? To jsme tady už několikrát měli, že se jedna rasa povyšovala nad druhou. A jak to dopadlo! ~ Přiblblá road movie, kde jeden zrzavý pomatenec-psychoanalytik a druhý homosexuální outsider, jeho učeň, zběsile jezdí auty, běhají s kuší v ruce, nadávají, uráží, zabíjí a šukají. Tomu říkám umění postavit film na základní premise: šokovat, znechucovat, pohoršovat a ještě jednou šokovat, hlavně když to bude mít drive, styl, tak lidi to určitě bude bavit… Docela mě překvapuje, že jsou z tohoto NIC připodělaní i někteří filmoví kritikové, kteří film posuzují pouze podle „svých“ teoretických kritérií, nikoliv podle možného celospolečenského dopadu, či jednoduše řešeno: podle kritérií morálních. ~ Režisérova extremistická forma (především v druhé polovině) je pro mě nepřijatelná a nepokládám za vhodnou pro sdělení myšlenek, které se nabízí: individualita nemá možnosti se prosadit v současné společnosti, povrchní vnímání světa, slepota k problémům a potřebám druhých apod. Notre jour viendra v pohodě mohl dostat pět bodů, stačilo jen někde nějakým způsobem představit důvod asociálního chování protagonistů, řekněme jaksi usměrnit všechen ten vyšinutý děj do správných, morálně správných kolejí. Přesně, jak zde píše jeden z kolegů, Gavrasovy filmy jsou ZLÉ. Ruce pryč od tohoto režiséra, člověka. ()
Prapodivný film, jehož scénář nejspíš napsal ufon (a to patrně zrzavý), protože postavy se chovaly nesmyslně brutálně a agresivně. Možná to bylo podobenství o dvou nešťastnících, kterým svět dával jen kopance, a proto se rozhodli, že je načase začít prosazovat svoje vlastní pravidla. Jenomže je to zbytečně surové, nevěrohodné, pokřivené a často i protivné. Možná jsou oba dva blázni, i to by mohlo fungovat, kdyby se ostatní lidé pravdivě odkryli podle toho, jak se k nim budou chovat. To ale nenastane. Ostatní lidé téměř nemají prostor, jsou jen zaměnitelnými figurkami, na kterých hlavní postavy zkoušejí svou čím dál zběsilejší agresi a nechutně přehlíživou nadřazenost. Jednoduše řečeno: celé mi to připadalo jako blábol. /28. 4. 13./ ()
Tak tato "sociální sonda" zajela řekl bych až moc hluboko, a bohužel ne do toho správného otvoru, kde by to bylo zrovna příjemné. Nechutná story o teplém retardovi a postarším úchylovi nemá opravdu nic, co by mohla "96-procentnímu" divákovi, ve kterém právě neklíčí nepochopený masový vrah, nabídnout. Je to zvláštní, ale snad bych si raději dal znovu aktuální extrémní kocovinu z Rychlé Univerzální Medicíny, než si ještě jednou pustit tenhle rozkošný snímek. 1* za dva nadějné magory, kterým bych to opravdu věřil. ()
Reklama