Aurora

Aurora je pro velmi trpělivého diváka. Já sama jsem v rozpacích, jak ho mám vlastně ohodnotit a jaké pocity z tohoto filmu mám. Nicméně o něm stále přemýšlím a snad tím pojetím, který se liší od ostatních podobně laděných dramat, jsem se rozhodla jít výš, ale v každém případě není pro každého. Ten zdánlivý klid, určitá rozvaha, to nevyslovené, které tam vybublávalo v různých momentech na mě zapůsobilo určitě, ale přece jen bych to tempo zrychlila, tím myslím i Aurora trochu snižuje svojí hodnotu. (21.12.2015)

Autorský film mě baví a zde jsem se aktuálně těšil o to víc, že jsem režiséra, scenáristu a hlavního herce v jedné osobě Cristiho Puiu měl možnost před měsícem na Art Film Festu poznat osobně, strávit hodinu a půl u jeho povídání o filmu a navrch se ho zeptat zrovna na motivaci ke ztvárnění „záporné“ role v tomto snímku, na nějž jsem se déle odhodlával. Doufal jsem, že mě bude bavit Auroru sledovat, i přes její dlouhou stopáž a náročnost, když jsem byl zasvěcen přímo samotným tvůrcem... a ono mě to sice střídavě celkem bavilo, ale jen první hodinu. Pak jsem se začal stále víc plně ztotožňovat s komentáři těch, kteří doznávají, že vůbec z filmu nedokázali vyčíst ani, kdo je hlavní postava, jak vypadají její (jeho) vztahy k jiným postavám, proč si jednoho dne z ničeho nic veme svou pušku a jakoby nic zabije spoustu lidí ze svého okolí... vlastně mi ani nebylo jasné, proč poslední navštívenou rodinu překvapivě „nechal“ naživu, další masakr si rozmyslel a šel na policii. A nebýt posledních 10 minut, měl jsem to chuť tady popsat jako přehnaně artovou obdobu Chyťte Cartera!, v níž absentuje i ta případně nejjednoduchší motivace hlavní postavy k brutálním činům ve stylu zápletky z akčního béčka. Ona ta dlouhá bloudění skrytého zabijáka různými prostory sice zde mají atmosféru, pár náznaků v první polovině přidává na napětí a zvláště scény z nočního velkoměsta mají až příchuť neo-noiru, ale to žel nestačí, pokud film v podobném stylu bloudění od ničeho k ničemu trvá 3 hodiny(!), zpestřený je pravidelně jedině hnusnými vraždami, navrch s jedním stejně frustrovaným výrazem hlavního antihrdiny, často zabíraného i zezadu s obrovskou kapucí, a se spoustou nesmyslných záběrů přes otevřené dveře a chodby, kdy není ani na postavy pořádně vidět. Do jisté míry mi vylepšilo dojem posledních 10 minut s výslechem na policii, kde je nám aspoň něco málo přímo ze strany hlavní postavy vysvětleno a po nichž mi už film nepřipadal až tolik nesmyslně zbytečný, ale stejně... sledovat 3 hodiny výše popsaný děj v pomalém tempu, než se dostaneme k stručně odhalené pointě a motivaci, to je příliš těžký kalibr i pro mě... a věnovat sériovému vrahovi s vyprázdněným životem tříhodinový film mi přijde šílené v tom smutném slova smyslu. [45%] (22.07.2024)

Píše to zde víc uživatelů, ale já s nimi musím souhlasit a napsat to taky - Aurora je opravdu hodně náročný film a pokud ho chce někdo vidět, měl by si na něj speciálně udělat čas. Cristi Puiu zde opět, stejně jako u Lazaresca, dokazuje svoji filmařskou genialitu a kdyby zapracoval na psychologii hlavní postavy a v něčem trochu dotáhl scénář, dám bez váhání 5*. Aurora má tři hodiny, nic moc se v ní nestane, jenže se v ní něco pořád děje, i když v dost malém měřítku. Ono stačí přeskočit byť jen minutu a o něco přijdete. A i když se na první pohled opravdu zdá, že to skoro nemá děj, tak je to omyl, člověk akorát musí být dost pozorný. Křiklavé je to ve většině interiérových záběrech, ve kterých je kamera umístěna v jedné místnosti, uprostřed obrazu vidíme dveře do chodby, po které momentálně chodí hlavní hrdina, slyšíme každý jeho krok, ale vidíme ho jen, když projde okolo dveří, což nám samo napovídá, že nemáme sledovat jen příběh, ale taky mikroděje a situace v pozadí obrazu, protože se v nich skrývá to, o čem Aurora vlastně je. A to je ta věc. Aurora je návštěvou do Rumunska a ukázkou jeho všedního života, který je poměrně pochmurný (asi jako život v Praze) a všechny ty na první pohled zbytečné scény v obchodě, jídelně, atd. mají své opodstatnění, svoji hloubku, protože přesně v nich dostáváme do podvědomí představu o životě v Rumunsku. Proto těžko tenhle snímek někam mimo drama zařadit, kamera působí realisticky, až dokumentárně, ale k dokumentu se to úplně přirovnat nedá, stejně jako k podobenství ne. Já osobně mám ale dojem, že Aurora má ještě jednu, mnohem hlubší vrstvu, kterou ale žádný divák nemůže plně pochopit. Hned to vysvětlím - v roce 2010 bylo režisérovi 42 let, což už je tak nějak věk, kdy na člověka může přijít krize středního věku. A já si myslím, že Aurora vznikla přesně kvůli tomu, aby se Puiu dostal z krize středního věku, což by vysvětlovalo, proč se chopil hlavní role a proč je ten film, aspoň co se osudu hlavního hrdiny týče, poněkud pochmurný. Jestli to tak je nebo není, to nechám na každém z vás a pravdu podle mě zná jen Puiu, avšak já z toho filmu takový pocit měl. Teď se naskytne otázka: "To mě tři hodiny bude bavit film, kde se skoro nic nestane?". Odpověď zní překvapivě ano. Aurora i přes to všechno má neskutečně podmanivou atmosféru, díky které se dokážete do filmu opravdu dostat a užívat si každý nalezený detail, každou další scénu. Aspoň na mě ten film takhle zapůsobil. A upřímně se mi fakt líbil a jen mi potvrzuje, že Cristi Puiu je opravdu výjimečný režisér. Silné 4* EDIT: Po čase hodnocení měním na slabých 5*, protože čím víc nad tím filmem přemýšlím, tím víc mi přijde propracovaný. A taky fakt málokterý film ve mě zanechal tak silnou stopu, jako právě Aurora... Slabých 5* (12.02.2020)

Mnoho chlapíkov okolo štyridsiatky a po má výrazný potenciál skončiť ako Viorel. Stačí im dať iba frčku do nosa. Rumunský Falling down sa zaobišlo bez silných rečí a epizodických konfrontácií, Viorel len občas niečo prehodí, často je to buď áno, alebo nie. Dokáže sa ale aj naštvať, pričom hlas zvyšovať nikdy nebude, vystačí si s puškou, tá je hlasná dosť. Čo ho viedlo k onomu dobrovoľnému strmému pádu nadol pochopia asi vážne len chlapi pred či v kríze stredného veku a ich manželky. Dráma plná neveselých a tmavých obrázkov tých špinavších častí Bukurešti ale dokáže vďaka absurdnosti tamojšej spoločnosti aj paradoxne pobaviť. Podobným spôsobom ako pri Smrti pána Lazarescua. (08.10.2017)

Tři hodiny jsem sledoval film, ze kterého jsem nic nepochopil. Kdo je hlavní hrdina? Co a proč dělá? Jaké má vztahy s 90% ostatních postav? Proč ho hraje sám režisér? Jak se k tomu vztahuje název filmu? Navíc je to snad sestavené jen ze záběrů, které se v ostatních filmech vynechávají. No nic, zkrátka další rumunský art film. (14.07.2015)