Hraniční zdi
Medianeras
Medianeras
Medianeras
Sidewalls
Režie:
Gustavo TarettoScénář:
Gustavo TarettoKamera:
Leandro MartínezHudba:
Gabriel ChwojnikHrají:
Pilar López de Ayala, Javier Drolas, Inés Efron, Carla Peterson, Rafael Ferro, Adrián Navarro, Miguel Dedovich, Jorge Lanata, Alan Pauls, Romina PaulaObsahy(1)
Identita velkých měst spočívá v jejich budovách. Dnes je to často chaotická směs různorodých a neslučitelných architektonických stylů. Kontemplací o Buenos Aires přechází snímek zároveň k pozorování jeho stejně nesourodých obyvatel: Martín je allenovsky neurotický intelektuál, „ajťák“, kterému internet přiblížil svět, ale zároveň ho vzdálil životu. Přítelkyně mu utekla do Ameriky a nechala mu psa. Je typickým obyvatelem metropole stejně jako Mariana. Oba žijí ve stejné čtvrti, ulici, bloku... Jejich cesty se každý den kříží, aniž by jeden o druhém věděl. Když Martín stoupá po schodišti nahoru, Mariana míří dolů, když on nastupuje do autobusu, ona vystupuje. V kině sedí ve stejné řadě, nikdy si ale nevidí do tváře. Potkají se jednou doopravdy? Příběh míjení sobě souzené dvojice zpracoval režisér již ve svém úspěšném stejnojmenném krátkém filmu. Nyní v celovečerní prvotině předkládá v mnoha úrovních, myšlenkově i formálně precizně propracovaný snímek, „romantickou komedii“, hravou a filmařsky sofistikovanou. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (108)
Pokud si myslíte, že se v Argentině točí pouze nekonečné, bezduché telenovely, tento festivalový snímek Vás vyvede z omylu. Už výčet témat scénáře vypovídá o intelektuálním zážitku. Namátkou jmenuji ta, které mě zaujala a na něž jsem se během sledování soustředil: 1) reflexe nesourodosti a chaotičnosti ve společenských vztazích a psychice jednotlivců prostřednictvím stejného stavu v architektuře velkoměsta, 2) neustálé prodlužování vzdáleností mezi lidmi, i přestože se v rámci globalizace dokážeme během několika vteřin spojit v reálném čase s člověkem z opačného konce světa, 3) prohlubování prázdnoty životů namísto jejich ulehčení, které měly přinést technické vymoženosti. Film zpracovává vše nenásilnou, citlivou formou, nesnaží se moralizovat, ale naopak ukazuje, že i ze současného systému lze „vysosat“ některé součásti, jako pomoc na cestě ke štěstí. Konečné slovo však má harmonie mezi rozumem a srdcem či rozumem a duší (jak chcete). Silným zážitkem filmu je jeho samotný závěr, který by určitě nebyl takový, kdyby jej režisér postupně nevygradoval několika méně nápadnými prvky umístěnými napříč celým dějem. V neposlední řadě pak chválím oba herce obsazené v hlavních rolích, hudební podklad a doplňující animace. ()
Drobnokresba života města skrz bezvýznamné životy na první pohled dvou úplně odlišných lidí. Celé s takovou hořkosladkou atmosférou. Ubíhá ho to trochu líně (až na poslední minuty) a celé to téma dvojice, která se postupně hledá, je dost klišé, ale záběry jsou vizuálně perfektní a promakané, doprovázené vhodně zvolenou hudbou, „hrdinové jsou sympatičtí a celé to nakonec působí tak roztomile, avšak poeticky, nevšedně a mile. ()
Byl jsem nadšený, pět hvězd to nemá jen proto, že je prostě na tom strašně moc vidět ten low-cost. Tak nějak si představuji, že v současnosti žijí všichni ti mladí na Letné a Karlíně, kteří ty kdysi krásné čtvrti úplně zničili, resp. změnili jejich smysl. Sice mají asi větší sociální kontakt než ti dva ve filmu, ale zároveň jsou pak doma sami a přemýšlejí, co dělají špatně. Krásně ten film ukazuje tu dnešní dobu, se vším, co k ní patří a je pozitivní, ale také ze vším, co je na ní fakt špatné. Je to moc krásný film, moc krásně a vtipně je udělané to neustálé míjení. Naprosté dělo je ta scéna v tom bazénu, zlaté Podolí. Velkým plusem je pak exkurze do architektury Buenos Aires. ()
Viackrát spracovaný tuctový príbeh o dvoch nevýrazných jedincoch, ktorý sa celý film hľadajú až sa najdú, spracovaný geniálnym spôsobom, ktorý hľadaním paralely medzi architektúrou mesta a životom, esteticky i emocionálne pohladí dušu. Nesnaží sa byť ničím viac a v tom je jeho krása. ()
Mám ráda filmy, kde se něco objasnuje at se to týče zdraví a co jíme, a podobné věci, ale tady se mě jaksi všechno minulo,nevím, asi jsem dost náročný divák co se týče stylu a filmu a proto se snažím se dívat jen na opravdu dobré filmy, a taky si jich velmi dobře a pečlivě vybírám, bohužel tady jsem narazila na něco co nemusím, co mě ničím neoslovuje. ()
„Améliózně“ půvabné, obrazově sošné, vypravěčsky zábavné...devadesátiminutové drbání za ušima...vhodné pro všechny ty, kteří si den co den slibují, že zítra už si fakt půjdou zaplavat... ()
O tom jak se dva samotáři, "podivíni" míjejí. Skvělá hudba, výborní herci. ()
Začátek na mě působil dost depresivně. Záběry na bezútěšný, bílý budovy, dráty, který už jsou snad to poslední, co nás spojuje, děsivá ''venčitelka psů'', Buenos Aires pojmutý bez veškerý vášně. Hlavním postavám ale nešlo nefandit a vznikl z toho vážně roztomilý film, který mi nakonec dokázal vtisknout tu tak důležitou naději, kterou na začátku postrádal. ()
Budovy a zase budovy - architektov musí tento film baviť :-) a opäť raz song by Daniel Johnston - http://www.youtube.com/watch?v=xiLPaW2TYHU ()
Nevím jestli to u podobné artovky jako je tahle nebude znít divně, ale film na mě zapůsobil značně pozitivně. I přes ztuchlé ulice velkoměsta a depresivní postavy, které v konečném důsledku nebyly vůbec depresivní ani ztuchlé, ale plné naděje a energie, je to asi i způsobem vyprávění jímž je film natočen, sympatickými charaktery, zajímavým scénářem nebo hudbou.Film ve mně vzbudil touhu vstát ze židle a začít žít ve velkém městě, bez zbytečných problémů lidí, jejichž společnost a kecy obtěžují můj maloměstký život. ()
Vůbec jsem předem netušila, o čem to vlastně bude, a pak se několikrát smála nahlas, což už se mi dlouho nestalo. Žijeme namačkaní na sebe a přitom tak strašně sami a všechny komunikační technologie, které nás mají tak úžasně spojovat, nás ještě víc rozdělují. A bude to už jenom horší. Skvělý a správně ulítlý konec – tak jako celý film. ()
Zajímavé myšlenky bez šťávy. ()
Príjemný, smutno-veselý filmík o samote v dave a pokusu o vymanenie sa z nej. ()
Překonejte lekci španělštiny a rozjezd, nechť odměnou vám budiž krásný příběh hledání životního partnera/ky, věrný popis civilizačního trendu a stále platného důrazu na elektronizaci (přibližuje mne ke světu, oddaluje od života) a osamocení. Beru to jako látku k zamyšlení, děkuji. ()
Slabší 4 *, protože je lepší než Někde dnes večer s Turturrem v hlavní roli a je to film s podobnou tematikou, oproti jmenovanému měl lepší atmosféru - skvělé záběry Buenos Aires s rozpadajícími se zdmi, dráty, beton, oblaka, pěkně namícháno, navíc oba hlavní protagonisté jsou zkrátka mimořádně ztepilí jedinci.. ()
A prečo sa tak zrazu opamatala? Ale inak celkom fajn.Je to aj o tom že či už ste v Buenos Aires, Soule alebo debrecíne problémy máte podobné. Od http://www.csfd.cz/film/266045-tajemstvi-jejich-oci/ si nenechám ujsť žiaden argentínsky film. A ked sme pri Soule andrejke to pripomenulo : http://www.csfd.cz/film/252875-kimssi-pyoryugi/ ()
Kdyz jsem poprvy koukal na tenhle film, tak jsem usnul.. Kdyz jsem si to pustil ted znova, tak nechapu, jak jsem mohl usnout! Genialni film! ()
Vaše spřízněná duše nebo životní láska, kterou hledáte, může být hned vedle vás a vy to třeba nikdy nezjistíte, protože žijete v tak odcizené a nemocné společnosti, že vaše chuť žít klesá na minimum, uzavíráte se a virtuální realita se pro vás stává zadostiučiněním. Zdi velkoměsta, které vás separují od okolní přírody, utváří možná ještě bytelnější zdi ve vašich duších neschopných milovat. ()
"If I can`t find someone even when I know who to look for, how am I going to find the one that I`m looking for if I don`t even know how he is?" Filmov s podobnou tematikou hľadania bolo natočených už neúrekom. No aj napriek svojej minimalistickej dejovej línii zasadenej do ruchu veľkomesta je Medianeras ľahko zapamätateľný. Davy ľudí kontrastujúce s osamelosťou hlavných postáv, moderné technológie rovnako spájajúce ako rozdeľujúce a citeľný smäd po naozajstnom živote, nie iba prežívaní vo vlastnej frustrácii. Pár úsmevných momentov (komediálny žáner je v tomto prípade prestrelený), sympatická postava Mariany, používanie symboliky a perfektný strih sa spojili, aby dokázali z typickej postmodernej produkcie vytvoriť niečo nevšedné. Prebúranie okna cez bočnú stenu do “svojej temnoty“ bol moment, kedy som sa rozhodla pre 4*. ()
Hodně milé překvapení. Milý film o hledání lásky ve velkoměstě s kapkou úsměvného humoru. ()