Assassin

Pro milovníky meditace a filmu jako malířského umění 120 minut nejhlubší extáze. Geniální práce s mizanscénou, nadpozemské využití výjevů z plenéru, svébytné přepsání pravidel žánru wuxia, jak je definovaly hollywoodizované opusy posledních let, a filmařská vize, za níž fyzicky cítíte každou vteřinu těch sedmi let, které mistr Chou filmu věnoval. [Cannes 2015] (24.05.2015)

"Framing heaven" alebo ako filmové obrázky menia precítenosť a ako ich vystavané rámčeky ovplyvňujú i samotný dôraz na atmosféru filmu, ktorá je kľúčovou (ak nie tou najvýznamnejšou) zložkou filmu. Prekrásne kostýmy a stojatý rytmický tón času je taktiež uhladený pomalým a úsporným prerozprávaním, kde sa nevenuje toľko konštrukcii a systému zápletky, ako jej priamej a fantazijnej rozmarnosti. Rezervy vidím určite v premárnení epickosti potenciálnych vykreslení charakterov a ich celoplošnému vymedzeniu (stret smrteľnosti a odpustenia), pretože spoliehať sa len na tú neustálu pomalosť a dopremýšľanie nad dejom je pasé, pokiaľ nie je prehĺbené s ďalšími motívmi, gradáciou a motiváciami postáv, odhaľovaniu zákutí a dôvodov ich konania. Trošku sa vyhrať, nech to umenie má rozvité a forsírované rysy vo všetkých fragmentoch, nie len tých, "do očí bijúcich"! (30.12.2015)

Dekoratívne, nie meditatívne. Utravážne, až srandovne hypervážne Úsmevy sa stratili kdesi v krásnej prírode. Zabijakom vychutnania si plnohodnotného zážitku nie je choreograficky dokonalá akcia. Zabijakom plnosti filmového umenia je v tomto prípade urputná snaha o dokonalosť kompozície obrazu, náznakovosť a extrémna precíznosť každého detailu. V tom sa stráca všetko ostatné. To, čo robí film filmom. Uchopiteľný príbeh, stotožnenie sa s konaním a motiváciami postáv, nie povievanie záclon a hmlisté meditovanie taoistických fráz. Múzeá a galérie vyskladané šikovným kurátorom do dokonalého zladenia priestoru so zobrazovanými dielami milujem, no snahu v tomto štýle urobiť film až tak nemusím. Navyše, snaha o filozoficko-premýšľavý presah sa o formálne dokonalý výsledok obtrela len vlažne. (30.10.2020)

Znáte takové to otřepané klišé o tom, jak film úžasně vypadá a každý jeho záběr byste si jako obraz pověsili na stěnu - málokde to je tak pravda jako u Assassina. Jak napsal Marigold, tohle je malířské umění. Vypiplané do detailu, s uchvacujícími barvami i kompozicí. Ale, tím pro mne pozitiva končí. Film jsem dokoukával na několikrát: v ději i postavách se ztrácím a potřeboval bych tabuli s barevnými nitkami, jak známe ze špionážních filmů. Tempo je velmi pomalé, což sice pomůže vychutnávání vizuálu, ale k obrazovce to nepřibije. 50 % (23.11.2016)

Nádherný film. Nedá se vůbec slovy vyjádřit, jak překrásné jsou v tomto filmu lokace a kostýmy, jakou to má neskutečnou atmosféru a jak je to všechno nasnímáno skutečně v omračující celek. Stejně tak se mi strašně líbila herecká představitelka titulní postavy, které bych čtyřicítku vůbec neřekl - v tom filmu vypadá neobyčejně mladě (i zbytek castu mě bezvýhradně nadchnul). Trochu mě překvapilo, že je to natočeno v dnes už nezvyklém formátu 4:3, ale nevadilo mi to, a stejně tak nemám za sebe problém přiznat, že jsem tam asi úplně všechno nepobral, ale ani to mi překvapivě nijak nevadilo. Těch 105 minut mi neuvěřitelně rychle uteklo a měl jsem z toho povznášející, vyloženě až očistný pocit. Hned bych si ten film dal ještě jednou. Mimořádný divácký zážitek (který však není pro každého, soudě dle některých komentářů zde). UPDATE 22.10.2019 - Na druhé zhlédnutí doma v telce mě ten film uspal k smrti. Jak jsem z toho byl tehdy v kině nadšený, doma mi to absolutně nesedlo; ten film mi přišel nesnesitelně nudný, vůbec jsem nechápal, o co tam jde, a táhlo se to neuvěřitelným způsobem. Zpětně lituju, že jsem si to vůbec pouštěl a zkazil si původní dojem, takový film si asi jde náležitě užít fakt jen v kině, a ještě na to člověk musí mít náladu, a asi o tom žánru i něco vědět - takže v mém případě tohle byla skutečně jen ztráta času, bohužel. (17.06.2016)