Na Chesilské pláži

Jedna věc se musí McEwanovi nechat - jako jeden z mála spisovatelů nepropadá při psaní scénáře podle vlastní knížky velikášství a touze narvat do filmu všechno, proto jako scenárista na rozdíl od mnoha jiných uspěl. A to říkám jako čtenář, který jeho knihy moc nemusí, protože mu přijdou nudné. Což ani zdaleka není případ malého příběhu, který se jedno odpoledne odehrál na Chesilské pláži. První část snímku trochu nudná je - to je přesně McEwan, říkal jsem si, utápí se v retrospektivách, byť důležitých, a zatímco Edwardova sexuální frustrace roste (taky vám Billy Howie připadá tolik podobný Eddiemu Redmaynovi? Asi je to tím účesem, nevím, ale po zhlédnutí traileru jsem se musel přesvědčit, že to není on), roste i divácká frustrace s na první pohled nedůležitými odbočkami. A k tomu ta autorská ironie, McEwan Edwarda vykoupe v trapnosti a fakt ho nešetří, až mi ho bylo líto - vysmějou se mu číšníci, nemá se komu svěřit se svým úspěchem, nervozní upjatá novomanželka, zaseknutý zip na jejích šatech, a to všem katastrofám není zdaleka konec... Druhá část ale dostává grády. A ta mozartovsky dokonalá hudba! Přestože se úplně poslední scéna vlastně dala předvídat zhruba 45 minut dopředu, stejně mě dostala a dojala (za to ta čtvrtá hvězda při zdejším hodnocení). Do té doby dost chladná a odosobněná režie umožňuje prožít si Edwardův smutek naplno. Přiznám se, soucítil jsem s ním. Hlavně proto, že to je po Lady Bird další film, který opět doložil mou platonickou lásku k Saoirse Ronanové, A to se mi přitom fyzicky vlastně nelíbí. Zvláštní. Zvláštní stejně jako frustrované odpoledne Chesilské pláži. Holt má předmanželskej sex smysl. (12.10.2018)

"On Chesil Beach" je výpravne vynikajúco zvládnutý, je v ňom úžasná hudba, Saorsie Ronan a Billy Howle sú dobrí, no v rámci rozprávania príbehu podľa mňa film trošku kríva. Prvá polka filmu je fakt náročná stráviť, veci sa hýbu pomaly a celé je to jemne rozbité. Pretože sa ocitáme s našimi hrdinami na ich svadobnej ceste, no všetky scénky o tom ako sa spoznali, zaľúbili, ich randenie a podobne budeme mať podané prostredníctvom flashbackov, ktoré budú do toho zostrihané. A hoci niektoré sú milé a vtipné, iné film podľa mňa spomaľujú a akosi môj záujem opadával. A tak to ide celé prvé 2 tretiny. Aspoň mám ten pocit. Alebo minimálne polku filmu. Všetko sa začne zdvíhať od hádky a kriku na pláži, kde sa tón filmu úplne zmení. Kým predtým bolo všetko také nevinné, veľmi uhladené a podľa etikety, tak tam padnú už aj iné slová a celé sa to zrazu otočí. A zrazu je to zaujímavé. Plus potom budeme mať udalosti v budúcnosti, kde budeme mať možnosť vidieť, že náš hlavný hrdina postupne si sám niektoré veci uvedomí a postupne možno bude svoje rozhodnutie spred rokov ľutovať. Ale čas sa vrátiť nedá a rozhodnutie už zmeniť nemôže. V tomto smere film potom je zaujímavý, dáva pár pekných teórií a opätovne ma zaujal. Plus v kombinácii s tou hudbou a výpravou som bol veľmi spokojný. Ale rozhodne som mal pocit, že to mohlo byť aj zaujímavejšie. Najmä v tých flasbackoch. Hodnotenie: B- (07.08.2018)

​​Ian McEwan píše populární a nesmírně čtivé knihy a daří se mu i v případě filmového scénáře ke svému vlastnímu dílu Na Chesilské pláži. Melodramatická polemika o podstatě lásky a (ne)zbytnosti manželského sexu je humorná i smutná zároveň a příjemně překvapí především pěknou kamerou a vrstevnatými výkony dvou hlavních představitelů. Na film si zřejmě o půl roku později nevzpomenete, ty dvě hodiny v jeho společnosti se však zapíší do paměti více než uspokojivě. Ideální film na návštěvu kina s matkou či kamarádkami. [TIFF17] (09.09.2017)

Nezaplaší, nespláchnou vlny mysli. Nepoloží se na vyhřáté oblázky. Vyloží úklon, zkamenění, těžiště tíhy. Lad, který nezažili. Jen malé zašumění blízkosti, a pak vyschnuté šampaňské první noci. To, na čem záleží každé dvojici. Zasáhne vina loží. Nevynaloží dostatečné pochopení se. Pomalu v moll po molu odchází, "prší" na dva ostrůvky, dvě bytůstky, schoulené do sebe. Tak bolí (za)rezervované polibky. (10.05.2024)

McEwan sa zrejme utopil vo vlastnom texte, pretože z filmu jasne cítiť, že ide o adaptáciu a z nej by si človek asi odniesol hlbší zážitok a predovšetkým by cítil silnejšiu empatiu s dvojicou. Pôjde ale najmä o to, aký vzťah si vytvoríte k postavám na plátne a to nielen hlavným, ale aj vedľajším. Bohužiaľ musím skonštatovať, že mi v podstate všetci boli nesympatickí, Howle charizmou na Saoirse ani náhodou nemá, ale aj keď sa herečka snaží, jej postavu tiež nie je jednoduché si obľúbiť. Na facku je potom najmä ten zvyšok, ako obe matky, tak sestry, otec Florence je vykreslený ako nepríjemný egomaniak, keďže ho spoznávame najmä pri honení si ega počas tenisu s manželom svojej dcéry. Výsledkom tohto prístupu k postavám je najmä to, že sa mi film občas vliekol. Za výkon Saoirse, skvelú výpravu a občas zaujímavé kamerové kompozície s troma hviezdami nemám ale žiaden problém. (15.03.2020)