Na Chesilské pláži

Úžasně zahraná pitva dvou mladých zamilovaných duší - pokud jde o jejich obavy, předsudky, strachy, rozhodně si nemyslím, že je pro pochopení příběhu zapotřebí znát historický kontext, protože některé věci se prostě nezměnily. Líbilo se mi, když scénář zůstával u náznaků a nemusel všechno jasně vysvětlovat a dopovídat, o to víc mě ale zklamaly oba časové skoky, které od chytré, hořké romantiky uhnuly k těm nejohranějším klišé. (14.07.2019)

​​Ian McEwan píše populární a nesmírně čtivé knihy a daří se mu i v případě filmového scénáře ke svému vlastnímu dílu Na Chesilské pláži. Melodramatická polemika o podstatě lásky a (ne)zbytnosti manželského sexu je humorná i smutná zároveň a příjemně překvapí především pěknou kamerou a vrstevnatými výkony dvou hlavních představitelů. Na film si zřejmě o půl roku později nevzpomenete, ty dvě hodiny v jeho společnosti se však zapíší do paměti více než uspokojivě. Ideální film na návštěvu kina s matkou či kamarádkami. [TIFF17] (09.09.2017)

Jedna věc se musí McEwanovi nechat - jako jeden z mála spisovatelů nepropadá při psaní scénáře podle vlastní knížky velikášství a touze narvat do filmu všechno, proto jako scenárista na rozdíl od mnoha jiných uspěl. A to říkám jako čtenář, který jeho knihy moc nemusí, protože mu přijdou nudné. Což ani zdaleka není případ malého příběhu, který se jedno odpoledne odehrál na Chesilské pláži. První část snímku trochu nudná je - to je přesně McEwan, říkal jsem si, utápí se v retrospektivách, byť důležitých, a zatímco Edwardova sexuální frustrace roste (taky vám Billy Howie připadá tolik podobný Eddiemu Redmaynovi? Asi je to tím účesem, nevím, ale po zhlédnutí traileru jsem se musel přesvědčit, že to není on), roste i divácká frustrace s na první pohled nedůležitými odbočkami. A k tomu ta autorská ironie, McEwan Edwarda vykoupe v trapnosti a fakt ho nešetří, až mi ho bylo líto - vysmějou se mu číšníci, nemá se komu svěřit se svým úspěchem, nervozní upjatá novomanželka, zaseknutý zip na jejích šatech, a to všem katastrofám není zdaleka konec... Druhá část ale dostává grády. A ta mozartovsky dokonalá hudba! Přestože se úplně poslední scéna vlastně dala předvídat zhruba 45 minut dopředu, stejně mě dostala a dojala (za to ta čtvrtá hvězda při zdejším hodnocení). Do té doby dost chladná a odosobněná režie umožňuje prožít si Edwardův smutek naplno. Přiznám se, soucítil jsem s ním. Hlavně proto, že to je po Lady Bird další film, který opět doložil mou platonickou lásku k Saoirse Ronanové, A to se mi přitom fyzicky vlastně nelíbí. Zvláštní. Zvláštní stejně jako frustrované odpoledne Chesilské pláži. Holt má předmanželskej sex smysl. (12.10.2018)

Saoirse Ronan mi zde trochu připomínala roli, kterou ztvárnila o 2 roky předtím ve filmu Brooklyn (ostatně zdá se mi, že ta herečka si obecně oblíbila hrát v dobových filmech, a její fyziognomie ji k tomu asi i trochu předurčuje - s tím svým slušňáckým kukučem vyloženě padne do rolí mravopočestných holek před nástupem sexuální revoluce; osobně se mi mimochodem líbí, byť v Brooklynu mi přece jen přišla hezčí). I zde představuje silnou a zajímavou osobnost, která zcela zastiňuje svůj mužský protějšek - její Edward je možná premiant ročníku (jak neustále nepřestává opakovat), ale jinak je to naprostý ňouma, panic a neschopný idiot (navíc z horších poměrů než Florence, jejíž rodiče ji od sňatku s ním odrazovali), a je to on, kdo podle mě v rozhodující scéně na pláži selhává. Vlastně mi přijde s podivem, co na něm ta Florence od začátku viděla (přeneseně i doslova, protože Billy Howle je podle mě neobyčejně ohavný, a nechápu, že se někdo takový mohl uchytit u filmu). Vlastně musím říct, že mi ten námět filmu i jeho zpracování se všemi těmi retrospektivními prostřihy přijde nepříliš zajímavý, a asi bych si ho víc cenil, kdyby nevznikl v r. 2017, ale už v době, v níž se odehrává; na druhou stranu jsem dalek toho kecat McEwanovi do toho, jakou látku si volí pro své knihy (tuto vydal v r. 2007) a svým způsobem mi je sympatické, jak jde On Chesil Beach proti současnému proudu a přichází s tématem, které může na řadu lidí působit nezáživně, až nepochopitelně - občas podle mě neuškodí si připomenout, jak moc se časy změnily v přístupu (nejen) k předmanželskému sexu. (12.05.2019)

Vizuálně velmi podmanivé (nádherná kamera), skoro až umělecké dílo. S obsahem už je to horší, působí to trochu jak parodie na porno. některé scény jsou nechtěně směšné. Nejvíc mi ale vadilo chování postav, které je dost nevěrohodné a neodpovídá tomu, jak jsou vám na začátky představeny. Nevím, co přesně se stalo Ianu McEwanovi, že své postavy tak rád týrá, ale už by se na to měl vykašlat. A stejně tak na psaní scénářů. (30.01.2019)