Nevědomí

Říkal jsem si, jestli má vůbec neakční syfy šanci dneska uspět. V době, kdy všichni chtějí hektickou akci, o kterou se postarají nějací nerdi u kompu v trikovém studiu, je to téměř hazard. Oblivion může však být důkazem, že i se skromnou akcí a pozvolným vyprávěním příběhu to jde. Vše se odvíjí od okamžiku, kdy si Krujz uvědomí, že by radši píchal soudružku Rusákovou, než tu svou upjatou operátorku a problém byl na střeše (obrazně řečeno - problém byl totiž všude, v posteli, na stole, v knihovně, ale i třeba v bazénku). Jako vždy... To ani nemusí být syfy. Přes zdánlivě triviální zápletku se ale dostáváme k jádru věci a brzy samozřejmě zjistíme, že nic není tak přímočaře jednoduché. S každou další minutou lze pak konstatovat, že se tvůrci pořád drží vytyčené cesty a ani jednou nevypadnou ze své role. Bez použití laciných efektů a scenáristických berliček se prokoušou k pompéznímu finále. Přesto ale se jedná o takové to čisté hard core syfy bez pestrobarevných obřích robotů nebo hemživých xenomorfů či "shieldem" plného přihřátých mutantů a to se cení. Postapokalyptická vize Země je naprosto úžasně ztvárněná. A velké plus je ještě za ukázku způsobu, jak jednoduše zaútočit na planetu Zemi. Prostě zničíte Měsíc. Jednoduché, dokonalé a pro Zemi naprosto devastující. Nashle v příštím životě. (21.04.2013)

"Môže azda muž zomrieť lepšie, ako za popol svojho otca?" Skvelá vizuálna stránka. Proste skvelá, fakt. Kostýmy, dizajn zbraní, drony a iné lietajúce mašiny. Ale i nádherná základňa v oblakoch, v ktorej by ste rozhodne chceli bývať. Alebo naopak obludne strašidelné post-apokalyptické kulisy, exteriéry a interiéry, v ktorých by ste chceli všeličo, ale určite by ste v nich nechceli bývať. Toto by bolo úžasné ako alternatívna dimenzia, do ktorej by ste mohli za poplatok na pár hodín zavítať a ľubovoľne sa týmito úžasnými, jedinečnými, opulentnými kulisami poprechádzať, polietať si, potom si trochu zastrieľať na prevažne v tme a tieňoch ukrytých nepriateľov a nakoniec skončiť vysoko nad oblakmi v krásnom futuristickom dome. K tomu super Tom Cruise a plno mega-namakaných dronov s guľometmi, ktoré ho ochraňujú (skoro) na každom kroku. Plusom je i perfektná napínavá atmosféra - od začiatku je nám jasné, že na každom kroku hrozí hrdinovi smrť od záhadných tvorov, ktoré si privlastnili zdecimovaný zemský povrch. Bohužiaľ, len čo sa začne zápletka postupne rozuzľovať, paradoxne Oblivion stráca na sile a intenzite. Twisty sú síce samé osebe podmanivé a fakt značne nečakané (ak ste nevideli trailery a obrázky), ale pri hlbšom zamyslení sa nedávajú priveľký zmysel (to mu za celý ten čas fakt ani raz nenapadlo dôkladne preskúmať telá monštier?). Ku koncu už to pôsobí dojmom, že mali natočený úplne iný koniec, ale pri testovacích projekciách nedopadol dobre a tak ho narýchlo pretočili a vzniklo toto. Takže nemôžem s čistým svedomím udeliť 4*, hoci by som rád. (14.11.2016)

Kosinski si po tronovském vypravěčském failu vzal na pomoc scénáristickou příručku a světe div se, ono to funguje. Při tom všem žehrání na dějovou neoriginalitu se zapomíná, jak precizně je ta kopie všeho možného vystavěná (v souladu s geometricky přesně vykrouženými kompozicemi) a jak důsledně jsou tu jednotlivé prvky motivované. V rovině významů mi je to sympatické, protože hlavní záporák má tvář falešně pozitivní operátorky call centra. (19.04.2013)

Zhlédnuto v kině. Na Oblivion jsem se opravdu těšil, Toma Cruise mám rád, Olgu taky a Kosinského debut Tron: Legacy mám hodně rád. A proto jsem byl celkem zklamaný, že prvních dvacet minut bylo opravdu nezáživných, málem jsem v kině několikrát usnul a už jsem se bál, že to bude jen další ztráta času. Naštěstí se film začíná zvedat s uplynulým časem a od chvíle, co se na plátně objeví Morgan, tak jsem věděl, že to přeci jen ztráta času nebude. V exteriérových scénách poznáte už typický Kosinského cit pro vizuál a když do toho hraje M83, tak to nemůže být lepší. Co na tom, že konec tak nějak čekáte nebo, když se nad filmem zamyslíte, není to prakticky nic nového, když to má spád (krom již zmíněného úvodu) skvělý soundtrack a super obsazení? Čekal jsem trošku více, ale spíše převládá spokojenost. Druhé zhlédnutí v HD napoví víc. 80 %. (07.05.2013)

Joseph Kosinski. Jméno, které mi v hlavě bude znít ještě hodně dlouhou dobu. Taky ale člověk, který mě už po druhý dokázal neuvěřitelně potěšit naprosto skvělým a neotřelým filmovým prostředím spojeným s naprosto boží muzikou, která do jeho světů prostě sedí. Tron a Nevědomí má hodně společného. Minimálně samotná hudba spojuje atmosféru dvou filmů, ale i design některých vesmírných lodí nebo minimálně motorky dokáže připomenout posledního Trona. Každopádně to nic nemění na tom, že Nevědomí je pořád dost originální film. Když pominu příběh, který mně osobně vůbec nevadil a dokonce mě ještě potěšil tím, jak se v druhé půlce filmu zajímavě proměnil, musím říct, že mě absolutně sejmul svět, se kterým Kosinski přišel k samotnému divákovi. Pokaždý, když je na scéně nějaký sci-fi, nemůžu se dočkat toho, až uvidím, jak se tvůrci poprali s věrným popsáním dané doby. Tady se s tím poprali naprosto parádně a celý ten post-apokalyptický svět vypadá fakt neuvěřitelně krásně. Krásně na pohled, pravda, že postava Toma Cruise by mi za tohle asi dala facku. Každopádně prostředí, který si Kosinski přichystal je prostě boží. A nejúžasnější na tom všem je fakt, že já na něm hrozně málo vnímal digitál. Přišlo mi to všecko děsně přirozené. A to vůbec nemluvím o Tomovi Cruisovi, který se zase upsal naprosto boží postavě, která mi odteď pořád bude připomínat právě jeho. Nebude to ale jenom on, kdo mě zaujal. Třeba taková pro mě zatím neznámá Andrea Riseborough mi udělala obrovskou radost nebo i Olga Kurylenko překvapila. Oni herečky celkově pod Kosinskiho kamerou vypadají tak nějak...dokonale. No a samotný příběh? Nezlobte se na mě, ale mně přijde originální. Líbí se mi, že se film nesnaží vysloveně tlačit na typickou hollywoodskou linku a jede si svoje. Tom prostě při své první scéně ve filmu hned neskončí v područí nepřítele, ale tak nějak udělá svojí rutinní práci a jede si na základnu odpočinout. Až divákovi musí přijít, že nekouká na film, ale na realitu někoho v alternativní budoucnosti. No, musím říct, že Oblivion byl pro mě v kině obrovský zážitek. A nutno dodat, že za to hodně mohla i samotná hudba, která byla tak dobrá, jako hodně dlouho ne. (13.05.2013)