Nevědomí

Od začátku průhledné (i když zásadní zvrat potěší), nicméně atmosféricky velmi funkční designové postapo, které se sice nedokáže dostat ze stínu Tron: Legacy (hudebně k němu vyloženě odkazuje) a také je z něho velmi cítit Moon (který je samozřejmě drtivě lepší ve všech myslitelných směrech), ale zábavu dokáže poskytnout parádní. Cruise je i v 50 letech cool a film táhne hereckým charisma i fyzickým nasazením. V zásadě s tím filmem mám jediný problém, který mám s naprostou většinou letošních blockbusterů - je škoda, že není o něco málo chytřejší... (28.07.2013)

Kosinskiho sci-fi svetom nejde neodpustiť príbehové nedostatky, ak sa vôbec o nejakých nedostatkoch dá rozprávať. Jeho vízie technickej a dizajnovej dokonalosti a ambientné precítenie “zvuku reality” sú natoľko unikátne, že potreba viesť diváka vývojom príbehu popri nich takmer stráca opodstatnenosť. Kosinski prekračuje našu snovú predstavivosť. Žiť v jeho svete by znamenalo nepotrebovať čuch. Oblivion navyše posúvajú kupredu nie streľačky, ale neočakávané zvraty, a atmosféru má prihliadnuc k minimalistickej výprave fantastickú (minimalistickou výpravou rozumej krásne, pusté exteriéry Islandu a Kalifornie, kde nič nebliká ani nesvieti). Zvukovo-hudobné aranžmá v bazénovej scéne, a vôbec bazénová scéna sama o sebe, urobila tento film a skoro aj mňa. Spomenúc na scénu obliekačky v Tronovi začínam dúfať, že Kosinski pokladá prvé kamene nového subžánru transcendentného ero-sci-fi (rozumej erekcia v mozgu). Ak raz Google (a ČSFD) ovládnu svet, budú im k tomu hrať M83. (16.04.2013)

Skutr Tomáš (čti "skurvený trpaslík") zachraňuje zbytky pytlivizace a já musím upřímně konstatovat, že už filmům přestal ubližovat jako dříve a klidně bych si teď jeho sádrový odlitek mrskl i na skalku nebo tak. To ta ukrajinská šlápota, co vypadá dobře akorát na satelitních snímcích a hraje tak, že raději měla prorazit v tenise a orgasticky hekat u backhandů, je jiný šálek samohonky, a docela tyhle jinak dokonalé vizuální orgie svým "herectvím" od přirození úspěšně pizdí. Dále následuje jako u ostatních sáhodlouhý, hnědopišský seznam artových nedostatků, yntelechtuálních výtek a esoterických nesrovnalostí, které v Solarisu a Vesmírné odysee rozhodně nebyly, ne ne.: ............ Čistých pět. (13.05.2013)

Joseph Kosinski zdá se býti bohem sterilního designu, ve kterém byste se s radostí zabydleli (a z jeho údržby se zakrátko zcvokli;)) Opětovná spolupráce s Claudiem Mirandou dala vzniknout dvouhodinové ódě na sklo a lesklé povrchy, která bohužel z hlediska dějového už nedrží pohromadě zdaleka tolik, kolik by si divák zasloužil. Výtky Františka Fuky jsou IMHO přehnané, ale na několika místech mi něco dost zásadně nesedělo. Oblivion má do svojí poloviny našlápnuto na hodně podařenou sci-fi ve velmi klasickém provedení, ale potom se to celé posune do zcela jiného stylu a nastanou ty problémy, kterých si mohou nevšimnout jenom hodně zapálení thetani. Díky několika vizuálně a zvukově dokonalým scénám (třeba bazén!!!) je potřeba Oblivion vidět, ale bohužel o tom, že se budu někdy ochotný podívat na víc než tu první polovinu, dost silně pochybuju. Proto nemůžu jít přes 70%. (07.09.2013)

"Naší prací není vzpomínat. Vzpomínáš?" Opravuju drony poničené mimozemšťany u hydrověží již příliš dlouho na to, aby mne překvapilo, že občas potkám sám sebe. A jelikož s Vicky tvoříme velmi efektivní tým, tak nám naše nadřízená Sally občas pustí film. A zrovna tohle Nevědomí mne hodně bavilo. Bylo na co koukat, krásně to dunělo a i lenivej mozek to dokázalo občas uvést do stavu činnosti zaznamenatelné na přístrojích s vysokým rozlišením. (25.10.2013)