Neřízené střely

Italské, rodinné, pohodové, evropské, nové. Prostě zase trochu kinematografická změna v podobě evropského filmu. Typická italská mnohočlená rodina, kde každý něco tají nebo má nějaký problém. Nechce se mi rozepisovat, prostě pohoda film, který je sice trochu smutnější nebo vážnější, každopádně parta "gay kámošů" ve filmu exceluje. ..tak snad nám ta Itálie vyjde příští léto.. (24.08.2013)

Film v sebe veľmi príjemným spôsobom spája dva filmové žánre – drámu a komédiu. Smiech cez slzy v správnom pomere. Dramatický príbeh v správnej chvíli odľahčený úsmevnou časťou. Veľmi umne prepracovaný dej a plynulosť príbehu sú skvelou devízou. Režisér Ferzan Ozpetek okrem typického zamerania viackrát vo svojich filmoch využil prelínanie súčasného deja s minulosťou. Vo filme Mine vaganti je práve táto minulosť zaujímavým vkladom do súčasnosti a nie je barličkou príbehu ako vo Fenestra di fronte alebo v Magnifica presenza, kde sa na úkor minulosti úplne stráca prítomnosť. Tentoraz všetky ingrediencie zmiešal v správnom pomere a preto ho považujem za jeho zatiaľ najlepšie dielo. (02.01.2013)

Až do příjezdu partičky "kamarádů" z Říma to vlastně až taková komedie není. Vidím to jako takovou režisérovu autoterapii, jak se vyrovnat se svou rodinou (a možná i svou orientací) - to, že je film věnován otci, k tomu přímo vybízí. Nicméně je to dostatečně poutavé, aby vás to nenudilo, škoda jen nedotažené paralelní linky s dávnou svatbou. - Beznadějné lásky nikdy neskončí. Jsou věčné. (19.12.2013)

S lehkostí příjemných francouzských potřeštěných komedií nám Turek Ozpetek servíruje ryze italskou laskominu, která bravurně kombinuje všelijaké vymazlené chutě a tak pořádná pizza plus několik skleniček vína u projekce nemusí být vůbec na škodu. Konverzačka, vztahovka, která sice v druhé části mírně ztrácí dech, přesto mi variace na italskou Ptačí klec dobře padla. Často se můžeme setkat s nálepou, že Ozpetek je homosexuál a jeho filmy jsou o homosexuálech, ale ono to nelze takto zjednodušit, protože on točí filmy o lásce, vztazích, o běžných situacích, které se dějí a člověk se s nimi musí nějak popasovat. Prostě život. (25.11.2020)

Jistě velmi dobrý film, recenzí je tady dost, ale např. film Allacciate le cinture stejného režiséra mě více oslovil, zřejmě jsem měl to štěstí, na rozdíl od starších recenzí, vidět první právě zmíněný film. Ze začátku mi tam neseděla postava Alby a stále jsem na něco čekal, co nedokážu definovat a nedočkal se. Doporučuji snímek ale i těm málo z ostatních, kteří film ještě neviděli … 7777 (22.08.2023)