Cirkus Columbia

Tanovič navázal na svůj majstrštyk Země nikoho a znova nás zavedl do Bosny a Hercegoviny počátku 90. let minulého století. Výsledek je minimálně stejně dobrý! Film vkusně a nezaujatě naznačuje, co se dělo při rozpadu Jugoslávie... 9. 2, 2021. Viděno znova skoro po deseti letech. Toto je možná nejlepší film o rozpadu Jugoslávie.... A jeden z nejlepších ex-jugoslávských filmů vůbec... (10.08.2011)

Myslel jsem si. že Danis Tanovič už nikdy nepřekoná svů debut Země nikoho, ale to jsem se zase jednou spletl. Nádherně vyprávěný příběh, o životě v jedné vesnici, o lidech v ní, o vztazích jedné rodiny, to všechno krásně citlivě s jasným cílem, nechat vyniknout závěr příběhu, který je o začínajícím konfliktu v bývalé Jugoslávii a člověka až mrazí, když si vzpomene na jedny z prvních slov Divkovi manželky "Vždyt tady se všichni znají, jaký pak konflikt" a na poslední záběr. Danis má za zpracování příběhu, atmosféru a mistrovské vykreslení postav jasných pět hvězd. Při závěrečný fázi filmu jsem ani nedýchal. (15.09.2018)

[2,5*]     Dramatický príbeh na pozadí začínajúcej občianskej vojny v Juhoslávii. Vznikajúca vojna je len kulisa, o dôvodoch jej vypuknutia sa nedozvieme skoro nič, resp. sú len veľmi slabo naznačené. To by ešte až tak vadiť nemuselo, keby samotný príbeh za niečo stál. Lenže pokusy o nejakú dramatizáciu sú jalové, scenár je slabý, dejové zvraty naivné a herecké prejavy väčšinou ochotnícke. Ani k postavám som si nedokázal vytvoriť sympatie, tie sa v tom lepšom prípade chovajú iba divne, v tom horšom prípade ako obmedzení hulváti (Divko). (31.03.2022)

Vyborny scenar. Radosti a utrapy jedne bosenske rodiny, ktera se po letech potka na zacatku obcanske valky, jsou zajimave sledovat od zacatku do konce. Myslim, ze je velmi dobre vykreslena atmosfera te doby. Jako snad v zadnem jugoslavskem filmu, ani zde nechybi nadhled. Manojlovic skvely jako vzdy. Dobry zaver. (03.01.2021)

Svoji prvotinu Země nikoho Dani Tanovič zasadil do období vrcholící občanské války a své hrdiny vystavil beznadějné situaci a krutému rozhodování mezi mizernými alternativami. Už tehdy dokázal veskrze depresivní námět odlehčit smyslem pro cynickou ironii a (hodně černý) humor. V Cirkusu Columbia se vrátil na začátek balkánského konfliktu a přibližuje divákům příčiny rozkladu jugoslávské společnosti na půdorysu několika osobních dramat. Uplatnil tady větší nadhled a žánrově snímek přiblížil komedii. Jádrem Tanovičova úspěchu je kvalitní scénář, který vede filmové postavy po nečekaných cestách, aniž by se dopouštěl logických zkratů a kotrmelců. Vypráví hluboce lidský příběh lidí rozdělených pocitem křivdy a náležících k jinému "kmeni", jejichž budoucnost závisí na schopnosti vzdát se zhrzené ješitnosti a podat pomocnou ruku. Návrat emigranta Divka měl být po dvou dekádách od útěku z vlasti oprávněným triumfem, který ho má představit jako úspěšného muže a ponížit ty, se kterými má nevyřízené účty. Jenže velké dějiny zas jednou dokázaly Divkovi udělat čáru přes rozpočet a vysmát se jeho snaze. V zemi, kde se hroutí pravidla, instituce i mezilidské vztahy, je obtížné přežít, natož vybudovat zázemí a vést spokojený život. Nemám rád, když se mnou režisér pokouší emocionálně manipulovat, ale to, co Divko na konci cesty našel, za pět hvězdiček stojí. Celkový dojem: 90 %. (25.07.2021)