Zvedá se vítr

Velká podívaná se vším všudy. Parádní animace a fajn příběh o leteckém inženýrovi, který si jde skrz historické události za svým, nápadité jsou snové sekvence, bavilo mě to pozorovat. Jen škoda toho přehnaně sentimentálního závěru. Nevadí ani tak to, že to skončí přesně tak, jak člověk čeká, ale věty typu "Musíš žít dál." by tam opravdu být nemusely. (08.05.2014)

Zdánlivě nenápadný život leteckého konstruktéra se pronikavě vhlížejícím režisérovým pohledem proměňuje v zázračnou pouť za ideálem, která mě především uchvátila svou prostotou, s níž setkává bdělé bytí se snovými zážitky, a okouzlila hrdinovou osobnostní celistvostí - pokorným odevzdáním se času, ranám a práci. Per aspera ad astra. Kaze tačinu... (18.08.2014)

Těžko můžu dát lepší hodnocení filmu, kde mi byl hlavní hrdina vrcholně nesympatický: a) jednak zjevem typického šprta (ok, ok, za to nemůže, když se jednalo o životopisný film), brýle, pisklavý hlas, a ač z japonštiny umím akorát aligatóóó, zdálo se mi, že má nějakou špatnou výslovnost, jako by si k tomu všemu kapku šlapal na jazyk. Navíc hodně hulil, a to dokonce i pod nos tuberické manželky b) svými postoji a myšlenkami - nejdůležitější pro něj bylo postavit nové a skvělé vojenské letadlo, a vůbec ho nezajímalo, že ho tehdejší rozpínavé Japonsko určitě nemíní použít pouze pro svojí obranu. Stejně neuvažující byla i jeho manželka, která mu gratuluje k úspěchu, a neuvědomuje si, že kvůli jejímu manžílkovi a jeho letadlu zahynou tisíce a tisíce lidí. Čili naoko slušní a hodní občané, ale ve skutečnosti důsledky své činnosti předčí masové vrahy. Divím se, že si Mijazaki vybral zrovna tohle téma, holt asi už Japoncům otrnulo. Ostatně se vsadím, že i Němci za pár století budou oslavovat Hitlera, protože národy jsou bohužel nejvíc pyšné na to období dějin, kdy zabíraly největší území, ne na období, kdy se obyvatelstvu žilo nejlépe. (09.02.2015)

Je Zvedá se vítr dobrý film? Vlastně ano, jenže... Pro mě je to nejhorší z Miazakiho tvorby.. Je sice potřeba přistoupit na pravidla hry, ale toho, že se tentokrát žádné fantastično zjevovat nebude jsem si byl vědom dávno a dávno před tím, než jsem viděl první sekundu tohohle filmu.. Možná i proto mě na začátku docela mile překvapilo ´že některé sny mladého konstruktéra vypadali příhodně fantaskně, jenže je jich v celém ději jen pár. Celý film jako by byl prostoupen lehkým náznakem melancholického patosu, který filmu o mladém člověku, který si jde za svým snem vůbec nesluší a tam, kde by přitvrzení bylo potřeba se tváří, že o nic nejde (například při hovoru o obrovské hospodářské krizi hraje romanticky podbarvená hudba a všichni se tváří hrozně šťastně) a nejvíc je to patrno na konci, který není ani zdaleka tak silný, jak by měl být a je hrozně brzy utnut a vypadá, jako by tam dohra s druhou světovou byla jen z pouhé povinnosti. Ani animace bohužel není nijak zvlášť vymakaná a není tu ani jediný opravdu zajímavý a opravdu vyjmečně dobře nakreslený záběr. Tři hvězdičky, byť silné.. Při tomhle mínění se odcházím mučit několika hroznými, děsivými způsoby a budu doufat, že mě ve spánku nepřijdou mučit duchové v podobě Kočko-busů, zvlčilých überdivočáků, nebo prasat v letadlech. (16.06.2014)

Viděno 26.8.2013 v kině Cinema Sunshine v japonském městě Numazu, Šizuoka. Při vzpomínce na Arrietty, kterou jsem před třemi lety viděla taktéž v Japonsku, jsem bezděčně i od tohoto filmu studia Ghibli čekala hodně. Tentokrát jsem však bohužel byla dost zklamaná. Na to, jak se o tomto filmu mluvilo, je to poměrně slabý a nezajímavý příběh, který bohužel zaujme nejspíš jen ty lidi, kteří mají zálibu v letadlech. Samozřejmě jsem věděla, že se to bude točit hodně okolo letadel, ale očekávala jsem, že milostný příběh, který se zde měl v tomto prostředí letadel odehrávat, bude trochu silnější a že to třeba vezme za srdce. Což se nestalo. Hlavní problém je velká nevyrovnanost tohoto milostného příběhu a řečí okolo letadel. Letadla bohužel hodně převažují a milostný příběh se tam odehrává skoro jen tak mimochodem. Po chvíli to začne hodně nudit. A při délce přes dvě hodiny je to navíc táhlá nuda. Oceňuju sice tu myšlenku, že by si člověk měl jít za svým snem (což v případě Džiróa je právě stavění letadel), ale mohlo to být zabaleno do trochu zajímavějšího "obalu" a dán o něco větší prostor romanci. Musím říct, že po zhlédnutí v kině jsem byla znuděná nejenom já, ale i moje kamarádka, která se na to taktéž celkem těšila a čekala od toho víc. Je to trochu škoda, ale ne každý Ghibli film se očividně povede. Silnější dvě hvězdičky. ~(2,4★)~ PS: Malinké plus - závěrečná píseň "Hikóki-gumo" zpěvačky Macutója Jumi (Matsutōya Yumi). (23.09.2013)