Život v jednom dni

Todle je pro me jedna z nejvetsich udalosti poslední doby. Stacilo malo a film moh' skoncit jako rutini sestrih klipu bez vnitrni struktury. Takhle se, diky Scottovi s Macdonaldem, podarilo vytvorit autenticky pribeh jedno dne, kterej dojima, rozesmeje, ale zaroven i desi. Uz se tesim az uvidim znovu! (12.07.2011)

Nápad je dobrý, ba skvělý, ale proč je to zpracování tak.. jak to říct.. uslintané? Dětičky, zvířátka, mláďátka, lovískování, svatbičky, příchod na svět.. nádhera. Chvílema jsem měl co dělat, abych udržel večeři v žaludku a po hodině přestal riskovat a tuhle slátaninu vypnul, ač to dělám opravdu velmi zřídka. Šmírování některých exhibicionismem posedlých lidí mě fakt moc nebere - natočit telefonický coming-out své babičce nebo vyznání se z lásky ke své lednici na video a vystavit ho prostřednictvím youtube milionům lidí může být možná zajímavé pro dotyčného (ač to tedy moc nechápu..), nikoliv tak divácky atraktivní pro mě. Možná se tu taky projevuje moje dlouhodobě zakořeněná antipatie vůči pořadům typu Neváhej a toč!, na nějž jsem si nejednou vzpomněl, ale i jeho rozšířená, celovečerní verze mě úplně minula. Soudobá tříminutová kultura je zde koncetrována v neskutečně lepkavé hmotě. Neřikám, že se na videa na internetu nedívám (nebo snad někdy nejsem sentimentální), ale takto účelové nahrání a sestříhání do hodinu a půl dlouhého filmu a zejména způsob výběru a zřetězení se mi pranic nezamlouval. Snad bych byl i umírněnější a podržel trochu svůj cynismus na uzdě, kdyby ve filmu byla obsažena aspoň nějaká myšlenka nebo posleství, ale tohle? Jestli se ovšem objevila v mnou neviděné poslední půlhodině, tak se omlouvám. Děsim se, až někoho napadne zfilmovat facebook. PS: názor ostatních a jejich zalíbení v tomto snímku samozřejmě respektuju. (10.07.2011)

Zajímavý projekt, zbytečně podkreslený dojímavou hudbou, záběry, které mají záměrně udělat díru do srdce a obklopit diváka sentimentem. Některé epizody jsou povedené, ale celé je to spíše na shlédnutí u televize či na netu. Nechápu uvedení ve velkém sále kina Thermal, zcela zbytečné uvádět film do české distribuce. Sečteno, podtrženo-vcelku povedený portrét života na naší planetě, který si vás s každou uběhnutou minutou získá víc a víc, ale jinak nic převratného. (06.07.2011)

Zajímavé, kolik existuje dopodrobna rozpytvaných dramat, které ve vás přes svou délku a podrobnou znalost postav nedokážou vyvolat emoce. Je jich dost. A ještě zajímavější je, kolik emocí dokáže z člověka vycucat dokument, v němž žádnou z postav nepoznáme na déle než několik vteřin, či minut. Životy lidí z celého světa odehrávající se v jediném dni, zatímco někdo považuje za vrchol svého dne první holení vousů, někdo jiný se snaží oslovit dívku svých snů, nebo jen prožít svůj den v klidu a nikoho z nich ani nenapadne v tu chvíli pomyslet na to, že někdo jiný ve stejnou chvíli přihlíží kravím jatkám, aby lidé měli co jíst, že někde na druhé straně světa právě muž podstoupil vážnou operaci srdce, že na Love parade zrovna umírají lidé, že někde blízko může žít žena, mající strach o svého manžela ocitnuvšího se někde daleko, nebo že chlapec přistěhovalý do New yorku se právě rozhodl pro coming out před celým světem... Jeden den v našem životě skýtá tolik příběhů v životech všech ostatních. A někoho napadlo, aby tito lidé, kdokoli, vzali kamery do svých rukou a ukázali nám svůj život v jediném dni. Načež někoho jiného napadlo nejzajímavější záznamy vzít, sestříhat a vytvořit z nich nadmíru povedený, emocí plný a zamyšlení hodný dokument, po jehož sledování si uvědomíte, že odpověď na otázky typu: Co máte zrovna v kapse, co nejvíc milujete, nebo čeho se nejvíc bojíte, o vás dokáže vypovědět víc, než byste si z prvu mohli myslet. Naprosto brilantní dokument o obyčejných lidech, který dokáže vzbudit tolik emocí, otázek, odpovědí i myšlenek jako málokterý jiný dokument, či film. Nehledě na to, že některé záběry kamer jsou doslova oslňující. (29.04.2011)

Obával jsem se, jak bude fungovat spousta malých fragmentů složených v celovečerní koláž, bez "hlavních postav" - a funguje velmi dobře. Tvůrci dali filmu řád, chronologický (od rána do noci) i tematický (anketní otázky), a vlastně minimálně jednoho hrdinu, který se objeví vícekrát. Mnoho záběrů je kýčovitě krásných (to beru jako pozitivum), u jiných jsem si říkal, že vypadají až moc profesionálně (účelně pro film, ale ne jako samostatné video), ale především jsem se podivoval, co všechno lidé natáčí a dávaji na youtube (natáčet si nohy, jak někam jdu - wtf?). (12.07.2011)