The Iron Horse
Oceľový tátoš
Režie:
John FordScénář:
Charles KenyonKamera:
George SchneidermanHrají:
George O'Brien, Madge Bellamy, J. Farrell MacDonald, George Waggner, Fred Kohler, Gladys Hulette, Will Walling, Peggy Cartwright, Chief Eagle Wing (více)Obsahy(1)
V roce 1924 filmové studio Williama Foxe uvedlo do kin celovečerní hraný němý film, jehož děj se z větší části odehrává na Divokém západě. Hrdinou je Davy Brandon, jenž jako dítě přihlíží tragické smrti svého otce, který je zabit Indiány. Naštěstí se mu podaří z této těžké situace uniknout do bezpečí. Později hledá vrahy a uchází se o ruku přítelkyně z dětství Miriam Marshové, jejíž otec je jedním z hlavních stavebních inženýrů transkontinentální železnice. K její realizaci napomohla hlavně smlouva, v níž v roce 1862 americký president Abraham Lincoln potvrdil podmínky, za nichž Union Pacific a Central Pacific mohou dráhu postavit. Cesta železnice je dlouhá a její tvůrci musejí při tak náročné stavbě překonat takřka nekončící řadu překážek. Davy Brandon při tom pomáhá prosadit původní projekt svého otce... Režisér a producent John Ford se při natáčení tohoto westernu pokusil vyhnout zbytečné velkoleposti a spíše nalézt jakýsi pocit autentičnosti: proto při natáčení bylo vybudováno několik kilometrů železniční trati, na obou stranách vznikla místa připomínající někdejší první osídlení bělochů v Nevadě i město. Na filmu sice spolupracovalo více než 5000 statistů, ale zůstala zdůrazněna důležitost lidské pomoci a spolupráce v okamžicích nebezpečí, při zdolávání Skalistých hor i pouště. Dramatické okamžiky a napětí důmyslně střídají chvile plné sentimentu, nechybí bouřlivé masové scény i působivé záběry jezdců na koních na pozadí nebe. V řadě filmových pasáží Ocelový oř zaujme svojí vizuální nápaditostí, využitím současného natáčení několika kamer (například při útoku Indiánů nebo různými pohledy na jedoucí parní lokomotivu). Film, který u nás dosud nebyl uveden na televizní obrazovce, vysíláme ve virážované verzi (v jemném barevném tónováním) a s hudbou Williama P. Perryho, jež byla Pražskými filharmoniky natočena v Praze. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Vím, že je trochu podpásovka hodnotit z dnešního pohledu film přes 80 let starý. Ale musím to tak dělat, vcítit se do diváka z 20.let podle mě tak úplně nejde. Dávám tedy dvě hvězdičky, protože jsem se nevýslovně nudil (způsobeno hlavně tou délkou) a protože to bylo strašně patetické. Jediné, co je tu zajímavé, je to, že jde o němý celovečerní film a western zároveň. - Taková kombinace se často nevidí. ()
Nedá se říci že by tohle byl Western (alespoň tak jak ho známe teď), ale na tom je aspoň vidět jak se tento žánr proměnil. Doba kdy se s indiány zacházelo ve filmech aspoň trochu s úctou byla ještě v 30. letech hodně vzdálena. Nicméně Ford dokazuje už tímto filmem svoji zručnost a jaksi se sezamuje s historickým pozadím později jím tolikrát přebájeného mýtu. ()
Tak na tyhle filmu už je doba moc moderní, ale přesto zábava! :) ()
Těžké hodnocení. Vůči němému westernu jsem byl nepokrytě skeptický. A byl jsem mile překvapen. Ačkoliv technicky nejde o žádný zázrak, tak třeba titulky jsou udělané moc hezky a příběh - ač není nijak hluboký - je zajímavý a je vhodně umocněný dokumentaristickými prvky. Zajímavé je, že někteří indiáni byli takoví přinejmenším "divní", pěstní souboje spíše k smíchu atd. Nutí to k zamyšlení, jestli unifikovaní indiání a přesně mířené rány pěstí nejsou až výdobitkem moderní kinematografie a klišé drsných a neomylných kovbojů nadnesené a mylné. Tito otrhanci a nemotorné rvačky jsou mi rozhodně sympatičtější! ()
Zajímavý pohled na stavbu transkontinentální železnice v USA v 70. let 19. století. Film je okořeněný několika opravdu úsměvavými momenty, zejména praktikování soudní moci a postavy svérázných „tři mušketýrů“ mě opravdu rozesmály. Jinak na mě film působil v celku dost autenticky, zejména stavby železnice a věci kolem ní byly hodně věrohodné. Zároveň se v něm vyskytly charakterové profilace některých postav, jež se v pozdějších westernech často opakují. Co se týče „němosti“ filmu, tak v ní nevidím žádný problém, doprovodná hudba vhodně dokresluje atmosféru toho, co běží na plátně. ()
Roztomilá propaganda o nadšené práci amerických úderníků na stavbě transkontinentální železnice. ()
Výpravný virážovaný velkofilm oslavující dokončení železniční tratě od Atlantiku k Pacifiku navzdory překážkám, zejména indiálnům.(70%) ()
Bylo to, jako sledovat Vzpomínky straceného času. Paráda. ()
Na můj vkus je to příliš dlouhé. Chápu že dějiny stavby první železnice jsou obsáhlé, ale 133 minut je u němého filmu více než mohu snést. ()
Velkolepý western o stavbě železnice, která má spojovat západ a východ. Hlavní hrdina je synem muže, který chtěl na takové stavbě pracovat, ale byl zabit indiány vedenými bílým mužem. Po letech se hrdina jako dospělý přidává ke stavební četě a potkává muže, který mu zabil otce. Kdyby nebylo té neuvěřitelné délky, pak bych asi hodnotila výše. ()