Danny Rose z Broadwaye

Woody Allen jako impresário, mezi jehož prominentní klienty patří mimo jiné jednoruký žonglér nebo tučňák jezdící na kolečkových bruslích v přestrojení za rabína. :-D Danny Rose kupodivu není jen další z Woodyho srandovních břídilů; postupně se mimoděk ukazuje, že všechny ty šílence zastupuje ze soucitu. To je zajímavá inovace, ale jinak - přiznejme si - to mohla být větší sranda. Rámec příběhu s kabaretiéry, kteří si při kafi vyprávějí příhody Dannyho Rose, nabízel možnost kaleidoskopu přibarvených veselých historek (jako později Zlaté časy rádia) a je docela škoda, že po několika velmi povedených skysneme už jen u té jedné o náladovém italském pěvci. 70% (20.02.2007)

Jasný příklad Woodyho nostalgického a šťastně romantického období. Příběh vyprávěný skupinkou sedící v restauraci je podle očekávání nejsilnější právě ve chvílích, kdy Allen perlí jako neurotický manažer a je z něj krásně znát, jak moc má pan tvůrce rád kabaretní vystoupení ze staré školy. Síla tohoto snímku k divákovi nepřijde v průběhu geniálních slovních gagů ani při romanticky gradujícím závěru, ale až po skončení závěrečných titulků, kdy mu nezbývá nic jiného než opustit tuhle kouzelnou náladu. (30.04.2007)

„Tady kámoši mého muže vyhazovali mrtvoly.“ – „Výborně. Ukažte mi další pamětihodnosti!“ Nostalgické, hořké, ale i úsměvné vzpomínání na obětavého manažera a jeho neobyčejné svěřence. Přesto, od filmu, který se prezentuje zábavným vyprávěním, jsem čekal podstatně více humoru (zvlášť když jde o Woodyho počin). Danny Rose z Broadwaye je tak snímkem příjemným, nikoliv však vybočujícím z průměru. „Lou a blond fuchtle? Lou má úroveň!“ – „Taky jsem si myslela!“ – „Zahýbá jen s vámi. Je solidní. Vždy jen s jednou osobou.“ (10.09.2014)

Nějak těm starším Farrowovským Wooďákům nemůžu přijít na chuť, a příběh promotéra z Broad Waye není výjimkou. Výhodou je, že MF tady celou dobu nosí brýle, docela jí to sluší a poznáte ji natuty až na konci. Ostatní postavy kromě postaršího italského Carusa a jeho dobrých písniček nestojí za zmínku. Pěkná angličtina s kadenci samopalu. (03.04.2016)

Tentokrát som sa nedočkala filozoficko-hláškoidného náletu, čo mi vzhľadom k Woodyho potenciálu dosť prekáža. Woody si síce berie na paškál vzťahový prepletenec a konečnému dojmu pridáva na intenzite aj Woody ako večný smoliar dívajúci sa na svoju osobu kriticky a zároveň triezvo a reálne, ale postava Mii Farrow ma mierne iritovala a nemôže za to len moja mierna antipatia k tej herečke. Allen je jeden z tých nepredvídateľných filmových tvorcov, u ktorých sa hodnotenie ich snímok u mňa pohybuje na rozličnej škále stupnice a nikdy neviem z obsahu predpovedať, ktorý z tých filmov to bude. (02.10.2010)