Režie:
Icíar BollaínScénář:
Paul LavertyKamera:
Alex CatalánHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Gael García Bernal, Luis Tosar, Karra Elejalde, Raúl Arévalo, Najwa Nimri, Juan Carlos Aduviri, Cassandra Ciangherotti, Ezequiel Díaz, Vicente Romero (více)Obsahy(1)
Ve snímku režisérky Icíar Bollaín se prolínají dvě dějové linie. Zatímco první je zasazena do období španělské kolonizace Latinské Ameriky, druhá se odehrává v současnosti a zachycuje režiséra a producenta, kteří připravují v bolivijském městě Cochabamba snímek o Kryštofu Kolumbovi. Jejich práci však naruší nepokoje, které se v městě rozhoří kvůli privatizaci vodovodního systému.
Snímek vyslaný Španělskem do boje o sošku Oscara porazil u akademiků taková díla jako napínavé vězeňské drama Cell 311 nebo životopisný snímek Lope o dramatikovi Lope de Vegovi. Ve filmu zaujme svojí typickou hereckou živelností především Gael Garcia Bernal v jedné z hlavních rolí. (MFF Cinema Mundi)
(více)Videa (1)
Recenze (48)
,,KRESŤANIA IDÚ DO NEBA?" ,,DOBRÍ KRESŤANIA ÁNO." ,,TAK CHCEM DO PEKLA." __ K filmu som sa dostal úplnou náhodou keď mi pri listovaní v TV programe zrazu padol zrak na jeho krátku popisku, kde sa uvádzalo, že sa jedná o film z nakrúcania filmu o Kolumbovi. Postava tohto objaviteľa patrí medzi najobľúbenejšie, historické paralely a strety latinskoamerickej domorodej kultúry s európskou ma uchvátili v diele Aleja Carpentiera a Južná Amerika je mojou srdcovkou, takže lákadiel na pozretie tohto diela som mal dostatok. Film má potenciál (scéna vrtuľníka s krížom a do toho názov filmu je viac než len symbolická), je zručne nakrútený a chválim najmä prelínanie nakrúcania filmu/histórie a so súčasnosťou. Škoda nevydareného českého dabingu, istého nedopovedania príbehu zo strany štábu a absencie niečoho, čím by mi film rezonoval v hlave dlhšie, než len zopár dní. (357. hodnotenie, 31. komentár k filmu) ()
También la Iluvia se snaží povědět příběh utlačovaných indiánů za doby Columbuse, dnešních Bolivijců bojujících za volný přístup k vodě a filmového štábu, který se uprostřed toho všeho snaží natočit film. K tomu všemu by měl příběh indiánů fungovat jako metafora na situaci Bolivijců. Tvůrci si toho očividně naložili příliš a film pořádně nefunfuje ani v jedné rovině. Nemilým překvapením pro mě byla Bernalova postava zarputilého režiséra, která tady působí jen jako páté kolo u vozu, tedy je úplně zbytečná. Velmi dobrý výkon podává především Louis Tosar jako producent, který je shodou okolností vtáhnut do problémů místních. Po své první nudné polovině film naštěstí zrychlí tempo a ukáže několik velmi emotivních scén. Celkový záměr tvůrců se ale minul účinkem. ()
Více než film mi to připomíná spíše dokument o tom, jak moc se to celé nepodařilo, takové další "Lost In La Mancha". Rozhodně by mě tedy více zajímal ten historický film, než to brblání se v současnosti a nepokojích kvůli vodě. Buďto má jít o dokument (byť fiktivní), nebo o historický film. Tenhle film o nepovedeném natáčení filmu a strastech s vodou kdesi v Bolívii nebo kde mi osobně vadil. Sice to mají indiáni i dnes zlé, ale to spíš patří právě do dokumentu, takhle je z toho polotovar. ~ Jediná rozumná a sympatická postava byl producent, režisér byl jen mladý nezkušený idiot, kterého bych zfackoval na hromadu hned už při výběru hlavní postavy k jeho filmování. Natáčení podělal sám a ještě držkoval. Měli odjet hned, jakoby nešlo natáčet jinde. ~ Až si autoři rozmyslí, co chtějí točit, dejte mi vědět. ()
Kdo si (stejně jako já) už v mládí přečetl knihu Brevísima relación de la destrucción de las Indias (O zemí indijských pustošení a vylidňování zpráva nejstručnější) Bartoloméa de las Casase z roku 1552, tomu bude problém kolonizace obou Indií do smrti jasný. Když se k tomu přidá kázání Antóna de Montesinose (dochovalo se pouze v podání Bartoloméa de las Casase - "¿Estos, no son hombres? ¿No tienen almas racionales? ¿No estáis obligados a amarlos como a vosotros mismos? ¿Esto no entendéis? ¿Esto no sentís? - Nejsou to lidé? Nemají duši a rozum? Nejste povinni je milovat jako sebe samé? Nerozumíte tomu? Necítíte to?), pak už vůbec není co řešit. A to jsem ještě neznal obsah prvního dopisu Cristóbala Colóna z Indie (v roce 2006 byl vydražen za ca. 20 milionů korun).. Jeden z nejlepších filmů o filmu s filmem. Věčný návrat dějinných skutečností. Boj o zemi (Conquista) se vrací jako boj o vodu (Guerra del Aqua) - boj, který teprve nedávno začal, a jehož výsledky budou zdrcující pro všechny (nás nevyjímaje). ()
,,NĚKTERÝ VĚCI JSOU MNOHEM DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ VÁŠ FILM“...... /// Karamazovi na španělskej způsob. Místo Polska Bolívie, místo Dostojevskýho Kolumbus. A všude kolem domorodci bojující o kapku ,,yaku“. Jo, abych nezapomněl – nechybí ani dokumentární kamera. Je totiž rok 2000 a jsme v Cochabambě. Děj se snaží spojit historickou rovinu se současností, což se daří pomocí myšlenek - ať už vyřčených či jen naznačených. Účelně tak svádí ke srovnávání současnýho světa s minulostí. Několik scén je parádních, byť jde jen o ,,film ve filmu“. KULT OBĚTI. (Voda je život – co na tom nechápete!) POHRDÁM VAŠÍM BOHEM! POHRDÁM VAŠÍ CHAMTIVOSTÍ! A všemu by měla vévodit síla okamžiku, kdy je třeba přehodnotit (svůj) žebříček hodnot. Upřímně: Cela 211 je jiný kafe. Ale já tyhle netradiční hloubavý příběhy, které nenásilně nutí k zamyšlení nad sobeckejma prioritama můžu. JAK MOC JSME SE ZA TA STOLETÍ ZMĚNILI? Ať nám bůh odpustí! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zajímá mě text Kolumbova prvního dopisu z Novýho světa. 2.) Tam kde se utlačujou indiáni nemůžu chybět! (Myslím na jejich straně...blbečku!). 3.) Taktéž toužím uctít památku Howarda Zinna. 4.) Thx za titule ,,BuBBleS“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Reklama