Talisman

Zac Efron není prkený, ani ostatní herci. Ale režisér je prkno jak dub. Kopíruje jiné filmy, nezvládá dramatické scény, všechno jen nakoukané, ale špatně. Ale i kdyby to nemrvil příliš rutinní rejža, tak scénář a dialogy by tomu ty hnáty podkoply taky. Ovšem!!!! ...na jedno shlédnutí docela příjemné a nerušivé. (25.08.2012)

Talisman je typickým příkladem tzv. ameriky v prášku. Je tam zahrnuto vše americké - válka, vlastenectví a tak dále. Dále se rodině v tomto příběhu stanou všechny možné pohromy, které si dokážete jen představit a normální rodina by je nestačila zažít ani během několika generací. Takže mě si Talisman v žádném případě neomotal kolem prstu a to i navzdory tomu, že Efron mi tu ani zas tak nevadil a celý příběh je jedno velké klišé a útok na průměrného amerického, takže podprůměrného světového konzumenta. (28.08.2012)

Musím teda přiznat, že jsem prvotřídně zklamaná. Jak se mi předchozí filmy na motivy knížek Nicholase Sparkse líbili, tak tohle opravdu ne. Jediným plusem tady pro mě byl Zac Efron, protože všichni ostatní mi hrozně lezly na nervy a to včetně hlavní ženské hrdinky, která byla k nesnesení. A jako mi normálně předvídatelné filmy až tak moc nevadí, tak tady to už na mě bylo až příliš. Bohužel, 3* (04.11.2012)

No co jako jste čekali? Obyčejná romantika s krásně propracovanou kamerou, alias záběry vnořené do té krásné ranní sluneční žluté se mi strašně moc líbí. Co se týče příběhu, nic komplikovaného, ba naopak až triviální, zápletka skoro žádná, vše předvídatelné, ale o to tu nešlo, tohle nebylo žádné scifi nebo nevím co..tady šlo o to, ukázat zamilovaný příběh, v pomalém tempu s krásnými herci. A to jsem dostala, takže nevidím důvod, proč nedat 4*. Mimoto Zac už nám dávno vyrostl z rolí puberťáků hrajících basket, kteří u toho zpívají a tančí, už i vyrostl z rolí tančícího šoumena z 60. let. Víc zmužněl, nabral nějakou tu svalovou hmotu a s lehkým strništěm, ač to nerada přiznávám, byl k sežrání. Sice jsem fakt nechápala někdy ty pohledy bez výrazu, ale co už. (22.09.2012)

Určitě není potřeba se nějak zásadně obrnit. I když to tak na první pohled může vypadat. Vyzpívaný a vytančený Zac se zbavil všech těch zářivých účesů a nebezpečně širokých úsměvů, hošan nám zmužněl a zatím tak nenápadně brouzdá kolem, aby už brzy s několikadenním strništěm na tváři zamotal hlavu svému andělu strážnému, který mu (jak se on domnívá) zachránil už na třetí zahraniční štaci život. S fotografií neznámé dívky se tak seržant americké námořní pěchoty dostane až k oné půvabné rozvedené matce, ale než ji poděkuje, sblíží se s jejím synem, naštve jejího bývalého manžela a ještě jeho silné paže pomůžou na psím „tréninkovém táboře“. Zbytek asi znáte.. U toho všeho nám hraje krásná hudba, sluníčko svítí víc než jindy a Zac se tváří stále nečitelně. Ale konec ironie. Ačkoliv tu máme dost předvídatelnou látku, nefunkční snahy o dramatizaci a poměrně hodně ploché postavy, žádná katastrofa to není. A to mi už dávno není šestnáct. Talisman se sice víc hodí do televize, ale že by nějak jednoznačně naštval, tak to vůbec ne.. A navíc Taylor Schilling.. hmm.. (27.05.2012)