Krevní opuštění
The Forgiveness of Blood
Falja e gjakut
Faida, La
The Forgiveness of Blood
Obsahy(1)
Se svým druhým celovečerním snímkem se Joshua Marston vydává až do Albánie, kde na příběhu rodinné krevní msty zkoumá vztah mezi zašlými tradicemi a životem nové mladé generace. Rodina sedmnáctiletého Nika je sužována neustálými pozemkovými spory se sousedem. Vzájemný konflikt se však vyhrotí do extrému, otec je obviněn ze sousedovy vraždy a musí se skrývat. Případná vina však padá i na Nika a jeho sestru Rudinu. Nik se propadá do izolace a neustávající zloby a musí krevní msty za každou cenu skončit – i kdyby ho to mělo stát život. (Febiofest)
(více)Videa (2)
Recenze (17)
Velmi zajímavá sonda do života současné albánské vesnice. 1) Můj první albánský film v albánštině mě, věru, nezklamal. Kontrast balkánského vesnického života, moderních technologií a živé tradice je působivý._____ 2) Pravidla krevní msty v Albánii najdete pod pojmem kanun a besa._____ 3) 43letý Američan Joshua Marston (scénář, režie), původně fotožurnalista (Life, ABC News), učil rok angličtinu v Praze, než se vrátil do Států, aby si udělal magistra v politologii. Až pak se vrhl na filmová studia a začal natáčet krátké filmy._____ 4) Zaujali mě mužný Tristan Halilaj (Nik) a Erjon Mani (Nickův kámoš, motorkář Tom)._____ 5) Celkem to vidím na čtyři slabší hvězdičky. ()
Těžko si představit snímek o albáncích a albánských problémech natočený američanem. A hle, světe div se, Joshua Marston má zřejmě balkánské geny. Film o domácím vězení může smrdět nudou a pro mnohé filmové strávníky také smrděl. Ale to byl přeci záměr. Jak jinak ukázat divákovi tu tíživost situace v izolaci, která našeho mladého hrdinu nakonec donutí k osudnému kroku, než nám ukázat alespoň část té na nervylezoucí nudy. Pak můžeme lépe pochopit jeho konání. Slabší 4. ()
Tak toto byl film přesně dle mého gusta. Až se mi nechce věřit, že ho natočil americký režisér, jak silně z něj dýchala albánská mentalita. Už i v Albánii se zřejmě mladá generace začíná vzpouzet tradicím rodu. Tento generační rozpor je gró tohoto velmi civilního snímku... Mladí lidé už nechtějí pokrevní mstu, jež uvrhává rody do dlouhodobé nenávisti a izolace. Naopak chtějí řešit majetkosprávní spory způsobem, jenž je neomezuje na osobní svobodě. I proto stojí vidět film až do konce, protože vyústění je zcela nečekané. P. S. Za přečtení stojí i pracovní životopis Joshuy Martona. ()
O krevní mstě jsem mnohé četl, ale netušil jsem, že je v Albánii dosud tak živá. Vyvražďování mužských členů rodiny v rámci hesla "krev za krev", která někdy znamenala doživotní domácí vězení mužských členů nebo neustálé prolévání krve... Ani socialismus ani "svobodný" kapitalismus tento strašný systém nedokázal vykořenit. V konfrontaci s moderní společností s mobily a počítači to bije do očí zvlášť a to dělá tento film velký. Zajisté se tento počin podařril dík spolupráci albánských filmařů se zkušenými kolegy dalších zemí, ale to nesnižuje jeho hodnotu. Dávám s klidným svědomíim pět hvězdiček. ()
Severné Albánsko je najväčší etnografický raj Európy. Krvná pomsta gjakmarrja, staré katolícke zvykové právo Kanun, zaprisahané panny burrneshe hrajúce sa celý život na mužov, a to ešte nie je všetko... Komunistický režim sa veľkou kampaňou snažil krvnú pomstu úplne vykoreniť, avšak od roku 1991 sa kvôli nej vyzabíjalo možno už 40 000 ľudí. Kedysi voči nej boli imúnne aspoň ženy a deti, dnes ani to neplatí... Film vierohodný, herecké výkony dobré, vtiahlo to do deja... Túto krajinu poznám viac než dobre a dané spracovanie problematiky oceňujem. ()
Galerie (24)
Photo © Aurora Films
Reklama