Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Televizní hra o tom, že získat si náklonnost spolužáků dá někdy velkou práci... Do sedmé třídy pražské školy přichází nová žákyně Jana, která je, pokud jde o učební látku, vyslovená jednička, ale jinak je nepraktická, nešikovná, v tělocviku naprosto neobratná. Proto jí taky připadne přezdívka „Padavka“ a třída se od ní distancuje a dokonce ji pronásleduje různými krutostmi. František a Růžena, děti vědeckých pracovníků, kteří mají ideální rodiče, se snaží Janě pomoci, ale když Jana prozradí, jak se stalo, že rozbila okno a že Růžena ji naváděla, aby to zapřela, i Růžena se proti ní zatvrdí. Nakonec však děti Janu pochopí a přijmou ji mezi sebe… (Česká televize)

(více)

Recenze (5)

lubospoti 

všechny recenze uživatele

Trochu škoda, že ten mravokárný podtón nebyl o něco lépe schovaný. Takhle celý příběh vypadá zbytečně moc strojeně a nepřirozeně. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Pokud to scenárista myslel poctivě, tak socialistická idiologie to téměř všechno smázla, přesto tu jsou ale silné momenty... ... Můj syn se chová doma naprosto ukázněně. Zřejmě máte doma autoritu. Musíte jí použít tak aby se choval ukázněně ve škole...Fakt dobré přenesení zodpovědnosti...Jinak instituci školy považuji, zvláště pak za socialismu, za jedno z největších zel... chybí zde- Roman Gilar (Petr) ()

kpt.Johanson 

všechny recenze uživatele

Téma je jasné, ale to zpracování o hodných souškách učitelkách.. A hlavně těch uvědomělých dospělých... Takové příliš laciné... ()

curil 

všechny recenze uživatele

Televizní film měl oslovit děti, ale spíše ty starší se začínající pubertou. Dnes není příjemné poznání, že vymoženost dnešní doby všudypřítomná šikana byla i v "pohodových" vychvalovaných sedmdesátých letech. Kdo to zažil, anebo absolvoval ZVS, ví své. Příběh je hodně naivní, ale ani ne tak v chování dětí jako rodičů. Údiv rodičů, když je třídní učitelka informuje, jak jejich synové šikanují spolužačku, případně mravokárné poučování otce Růženky a Frantina o sociálním chování, které vysvětluje na příkladu krys ve svém laboratoři, to vše je silně přitažené za vlasy. A tak pro nenáročného diváka je alespoň vzít za své pro pobavení odpověď nepřipraveného žáka: "Pyreneje leží... Pyreneje stojí...", případně pamětnické vystoupení Zdeňka Merty s písničkou v doprovodu skupiny "Kardinálové", z jejíhož původního obsazení z roku založení 1968 (Cardinals) nezbyl kámen na kameni. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (2)

Reklama

Reklama