Komentáře uživatelů k TV seriálu (2)

  • DExUS
    ***

    Furuta Sasuke je, 34 ročný vazal Oda Nobunagay ktorý chce ovládnuť celé japonsko. Furuta je estét posadnutý čajovým obradom, architektúrou a všetkého simplistického a pekného, pôsobí ako posol u Nobunagy. Celé anime sa odohráva okolo Sasukeho, ktorý si všade všimne iba čajníky a šálky ktoré chce vlastniť a díky ktorým vznikajú rôzne dilemy ktoré sú často vtipné. Podľa popisu deja tohto anime na iných stránkach som usúdil že ide o hlúposť nehodnú zhliadnutia. Zatial som videl 11 epizód, a musím povedať že je to pri najmenšom zaujmavé a nečakane komické. Manga začala v roku 2005 a vyhrala niekoľko ocenení, tú som však nevidel. Anime stále vychádza a veru neviem čo by malo byť obsiahnuté v tých 39 epizodach ktoré sú plánované. Je tam síce sekundárna politická zápletka ktorá je zaujímavá la tiež sa motá okolo estetiky a čajníkov :) Bude to pravdepodobne nuda už po viac epizódach, ale na hodnotenie je ešte priskoro, takže sa k hodnoteniu vrátim neskôr, buď keď to dopozerám celé, alebo keď sa mi to stane už príliš nudné. Predčasné hodnotenie je však 3,5 .(10.10.2011)

  • Sigurdr
    *****

    Tento počin je vskutku velice zvláštním úkazem a to ne pouze na poli vlastního vyprávění ale v situaci současné japonské televizní animované tvorby. Nedokážu nezmínit naprosté přehlížení z diváckých řad a to i těch, které konstantně bučí o neustále upadající kvalitě současné televizní produkce. Jistě, také bučím, ale když se objeví kvalitní počin, dokážu jím vzít za vděk. A Hjóge mono kvalitním počinem bezesporu je. K příběhu, Furuta Šigenori (na počátku příběhu Furuta Sasuke, ovšem známější spíše pod jménem Furuta Oribe) je vazalem věru ambiciózního muže, Ody Nobunagy. Dění začíná v Japonsku roku 1577, tedy proslulém období válčících států. Je ale mylné domnívat se, že Hjóge mono bude dalším pokusem o ryze válečný příběh s heroickými figurami. Nikoliv, toto dílo je zčásti politickým dramatem, zčásti pokusem osvěžit estetické dobové zážitky a zčásti samozřejmě osobním i veřejným životem mužů, kteří něco znamenali. Právě v tom tkví jedinečnost seriálu. Zatímco jiné série zosobňují zde figurující postavy jako neporazitelné válečníky či mistrné politické taktiky, zde je jejich persóně vtisknuta stránka lidská (leč mnohdy dohnaná do mírně karikaturního rázu). Ta je schopna podléhat svodům života. Vidíme tedy Odu Nobunagu jako člověka, který se tu a tam rád pobaví. Date Masamuneho jako „vidláka“, jenž se částečně snaží nabýt vybraných mravů. A poté je zde Furuta Oribe. Postava, jejíž cesta je (alespoň po značnou část) ústředním motivem seriálu. Odův vazal je estétem, ovšem rád by dosáhl i jistých válečných úspěchů. Nejdříve sledujeme jeho vnitřní svár mezi duší milovníka umění a příkladného válečníka. Téma dále raději nebudu příliš rozvádět, pouze upozorním, že Furutův vztah k oběma stranám jeho osobnosti se neustále vyvíjí a nejde o jejich nekonečný souboj. Po prvních třinácti epizodách, kdy jsme seznámeni s tempem a zaměřením příběhu, si člověk obeznámený s děním v dané době dokáže domyslet, čím bude nejspíš série vrcholit. Kresebně je Hjóge mono velice vyvedené. Animačně je spíše střídmé, přesněji tedy když se věci hýbou, tak se hýbají dobře, ovšem pohybu zde není závratně mnoho. Musím se zmínit o znělkách, neboť obě se řadí k tomu nejlepšímu, co bylo vytvořeno. Úvodní sekvence hraje libými tóny velice příjemně provázanými s vizuální stránkou. Bohužel, kvůli několika potížím byla původní píseň nahrazena… raději o tom nebudu příliš mluvit. V závěrečné znělce se režisér zcela věnuje jednomu z estetických témat předlohy – ženám. (Zde bych zmínil, že to beru jako jisté vykompenzování za vyškrtání nahoty, která v předloze hraje jistou roli, především v ženských ňadrech nachází Furuta jistý druh estetické dokonalosti.) Hudební doprovod série je místy rozporuplný, některé skladby dokonale padnou k tématu i atmosféře, jiné jsou naopak spíše krokem vedle. Hjóge mono je nejlepším televizním počinem za dlouhá léta. Neskrývám své silné sympatie k historii, které jistě v mém výsledném dojmu hrají jistou roli, ovšem kromě té titul nabízí rovněž dobrý příběh, zajímavé nezvykle podané postavy (např. estét Furuta, který se snaží zážitek z umění přinést i běžnému lidu, snaživý a prostý Date) a i když je předloha stále neukončená, nabízí seriál velice uspokojivý závěr. 9/10.(16.1.2013)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace