Temný krystal

Naštěstí se autoři nenechali unést a neodsunuli do pozadí ani neodflákli příběh jako mnoho jiných, kteří staví výtvarnou stránku nade vše. V podání nádherných loutek je nám tady předložen regulerní fantasy příběh, žádná pohádka pro děti. Troufám si říct že jde jeden z nejpovedenějších, jaký kdy byl natočen. To, že je často za exteriéry použita skutečná příroda a ne jen studio, přidává atmosféře na věrohodnosti, loutky v loďce na řece nebo ve skalách nepůsobí ani trochu směšně, i když nevypadají jako živé. Opravdu výborný film, všem milovníkům fantasy doporučuji!!! (03.04.2006)

Jen, poslední z Gelflingů, se vydává na dlouhou pouť, aby našel a naplnil legendu, a zabránil tak zničení všeho, ke které svět, pod vedením zákeřných Skeksisů směřuje. Podporován svými učiteli, hodnými Mystiky tak musí zjistit, jak použít střípek temného krystalu, a jak zachovat křehkou rovnováhu mezi dobrem a zlem... Zprvu jsem si říkal, že loutkový film bude to pravé pro moji dcerku. Naštěstí jsem dopředu pustil sám, a dobře jsem udělal. Ač se film tváří (minimálně zpočátku) jako hezká pohádka, tak tomu takto vůbec není. Naopak - pokud jej dětem pustíte, pravděpodobně je budete muset uklidňovat před nočními můrami plných Skeksisů, krystalových netopýrů a další podobné havěti. I když samotný příběh není nikterak originální (ono, co chcete vymyslet originální na boji dobra proti zlu), ale loutkové zpracování a samotný závěr dodává tomuto filmu něco, co spoustě jiných chybí. To, co diváka přichytí k plátnu (obrazovce, monitoru) a nepustí dřív, než se závěrečnými titulky... (04.04.2011)

Vynikající loutková fantasy pohádka z dílny tvůrce Mupetů Jima Hensona není rozhodně žádnou veselicí se zpíváním a potrhlými figurkami. Pro děti bude nejspíš příliš pomalá, málo akční, moc temná a místy i brutální. Starší diváci ale jistě ocení úchvatné vizuály, které v nich dokáží vyvolat pocit úžasu a otevřít před nimi uvěřitelný a propracovaný svět plný roztodivných míst a tvorů. Ačkoli film může v dnešní době působit zastarale, pořád zůstává vrcholem zaniklého neanimačního loutkářského umění. Jen pro vysvětlení: klasické animační loutky se rozhýbávají pookénkovou animací, zatímco s neanimačními loutkami se natáčí v reálném čase jako s živými herci. Loutky tu sice vypadají jako loutky, ale pohybují se jako by byly skutečně živé. Oproti moderním digitálním postavičkám, které jako by vzdorovaly gravitaci, působí v jistém směru více autenticky, protože opravdu zapadají do svého prostředí a obývají svůj svět, kde na ně reálně působí sluneční světlo, mlha, déšť či vítr. A to je u filmu, který pojednává o spojení bytostí s přírodou, hodně důležité. (14.01.2004)

Ak by tento scenár bol nakrútený so živými hercami, mohlo to dopadnúť veľmi zle. Atmosféra by bola fuč. Filmu pridáva na príťažlivosti aj osemdesiatkový look a aj keď som film videl prvý krát až teraz, cítil som tam ozveny nostalgie, akú pociťujem napríklad pri Poslednom jednorožcovi. Je to niečo na spôsob animovaného Pán prsteňov, vážne to nesadne každému a myslím, že pre dnešnú generáciu je toto príjemne patetické a kúzeľné fantasy úplne mimo radar. 70% (27.03.2018)

Tohle jsem měl vidět jako dítě. Bohužel se tak nestalo, nemám k filmu žádné nostalgické vzpomínky, zcela jasně si uvědomuju každou nedokonalost díla a že jich je hodně. Vizuální stránkou až kýčovitá fantasy-pohádka, pochopitelně srovnatelná především s Labyrintem. Jenže Labyrint měl alespoň Davida Bowieho, zatímco Temný krystal má jen loutky, které na sebe neustále vřeští. (16.05.2010)