poster

Tenkrát v Anatolii (festivalový název)

  • Turecko

    Bir Zamanlar Anadolu'da

  • Slovensko

    Vtedy v Anatólii

    (festivalový název)
  • USA

    Once Upon a Time in Anatolia

  • Velká Británie

    Once Upon a Time in Anatolia

Drama / Krimi

Turecko / Bosna a Hercegovina, 2011, 157 min

  • asLoeReed
    *****

    Zatímco klasické tituly turecké kinematografie výrazně cílí na příběh a jeho dějové zvraty, filmy jednoho z proslulých současných autorů Nuri Bilge Ceylana, jehož tvorbu si hlídá a opakovaně oceňuje canneský festival, nabízejí odlišný druh "zábavy", v němž mizí falešný tón a dění je podřízeno atmosférickému vykreslení samotného trvání. Příběh je minimalizován i v tomto, zatím posledním Ceylanově snímku – vhodněji řečeno velkolepém metafyzickém, až apokalypticky vyčerpávajícím průniku do peripetií jedné noci, rozednívání a dopolední sychravosti ve společnosti skupiny vyšetřovatelů, kteří se ve ztemnělém zahaleném okolí anatolského města Keskin (v němž obdobný případ sám jakožto doktor prožil jeden ze spoluscenáristů) pokoušejí dopátrat pohřbené oběti, jejíž vrah účastnící se jízdy mlží a vědomě zaměňuje či jen nedokáže skrz noc identifikovat místo, kde čin v opilosti dokonal. V průběhu trmácení a zdlouhavých (jako tyto věty), odbíhajících rozhovorů v automobilech se výprava rozhodne navštívit venkovské hostitele a občerstvit se, než konečně ráno vyjmou tělo z půdy, registrují okolnosti a pořizují protokolové formality, přičemž na nezkráceném podání realistických detailů se nic nemění a zachvácený divák doputuje spolu se ztrhaným prokurátorem Nusretem, komisařem Nacim, doktorem a společníky až zpět na stanici a své vyprahlé, ztěžklé pocity únavy stěží dovede oddělit od zadumaně nehybného stavu Nusreta, sledujícího během pitvy všední dětský povyk na školním hřišti. Exkurze za zvolněnými odstíny krimi či road-movie hasne v prázdném, nezvučném (ne)uzavření.(9.1.2014)

  • DwayneJohnson
    *****

    Tak si můžu v klidu odfajfknout na evropské filmové mapě další zemi, s kterou jsem ještě neměl tu čest a zároveň poděkovat uživateli Vlkovi, v jehož profilu jsem na tenhle bezesporu zvláštně natočený a zajímavý film čirou náhodou narazil. Tenkrát v Anatolii mi určitě připomíná Rozchod Nadera a Simir, svým soustředěním na jednotlivé postavy a to hlavní, o co filmu jde, je trošku odsunuto na vedlejší kolej. Herci, jako by snad ani nehráli a přitom každá z postav je velice zajímavá, k tomu výborná kamera, střídání noci a dne, plus spousta osobních vyřčených i nevyřčených minipříběhů. Kdybych si snímek pustil před takovými 15 lety, určitě bych ho po půlhodině vypnul, dnes jsem rád, že už mám aspoň trošku trpělivosti a že si i takové filmy dokážu vychutnat až do samého konce.(10.6.2014)

  • Fr
    *

    ,,V SEVERNÍ ČÁSTI OBVODU SE NACHÁZEJÍCÍ LOKALITA KIZILČULLU. VELITELI, CO ŘÍKÁTE? JE TO TADY KIZILČULLU?“ ... ,,NO, PANE PROKURÁTORE, JE TO TAK, ŽE PRAMEN HAYRAT JE PŘÍMO NA HRANICI. NA TUHLE STRANU OD PRAMENE JE SARIČULLU, NA TAMTU KIZILČULLU.“... ,,- TAKŽE?“ ... ,,- TAKŽE JE TO VLASTNĚ ÚPLNĚ PROSTÉ, PANE. KDYBYCHOM SI PŘEDSTAVILI, ŽE OD PRAMENE SEM K NÁM JSME NAKRESLILI TAKHLE ČÁRU...PAK TAHLE STRANA, TEDY SEVERNÍ, BUDE KIZILČULLU, A JIŽNÍ STRANA SARIČULLU.“... ,,- NO, TAKŽE...?“ ... ,,NO, KDYBYCHOM SE PODÍVALI DO KATASTRÁLNÍ MAPY, TAK TO, JESTLI JE TO TADY KIZILČULLU NEBO NE.....KDYŽ SE NA TO PODÍVÁME DO MAPY OBVODU...“ ... ,,- DOBŘE, DOBŘE, VELITELI.“ ... ,,-JE TO JASNÉ VLASTNĚ.“ ... ,,- DOBRÁ. LOKALITA SARIČULLU...“...... /// Ty kráávo, CO TO MÁ BEJT ??? ¾ hodiny sleduju policajty jak jezděj se dvěma obviněnejma (a ještě s prokurátorem a doktorem) po turecký měsíční krajině a hledaj místo činu. Je noc, prej bude pršet a melou strašný hadry (o prostatě – tedy chcaní atd, atd...). A TADY TO TAKY NENÍ! Jedeme dál – vlastně ne. Nejde nastartovat (auto). Musí se to roztlačit (můžem si vydechnout, dobrá věc se podařila). TAK TADY? A kurva, ponožka v háji (bylo tam mokro...). TAK SE NÁM TO PROTAHUJE.... (co vám...mě !!! A omlouvám se za vyspoilerování třetiny filmu.) Nadži ztrácí nervy (tak to jsme chlape dva! Ale tys za to dostal zaplaceno!!!) Jablíčko se kutálí... (pozor! možný spoiler!)..tak znova – Jablíčko se kutálí, kutálí,... šťopka, ,,bubák“, celá strana... jejda – teď poskočilo a žbluňk – je v potůčku...plave, plave a teď se zašprajclo. Škoda, taková to byla akční pasáž! (pozor! konec možnýho spoileru!) DÁME SI PAUZU! (pičo souhlas. Na nic jinýho nečekám... co kdybyste pak začali beze mě?) Zastávka ve vesnici a hlavní slovo má starosta (toho naštěstí prostata netrápí, ale je třeba opravit hřbitovní zeď...). Seděj, žerou a mlaskaj jak dobytci (možná právě tady vyniká ona ,,vášeň tvůrce pro fotografii a provokuje pozornost vnímavého diváka řadou zdánlivě bezvýznamných detailů...“. Což se mu daří, jsem totiž vyprovokovanej jako kráva! Noha mi podivně škube a v ksichtě mám zrůdnej výraz). HLAVNĚ AŤ NÁM DÁ BŮH ZDRAVÍ. VODA A ELEKTRIKA PŘIJDOU.... a přichází dramatická chvilka, páč starostova dcera mlčky 5 minut servíruje čaj. Tohle je vážně umělecký dílo! To snad natočili bez jedinýho střihu za 2a půl hodiny (a druhej den to šlo do kin!). Modlím se za 30ti minutový závěrečný titulky... zbytečně. Patolog chce novou márnici (praktickej chlap!) a věřte či ne – NIKDO JEN TAK ZNIČEHO NIC NEUMŘE! Tak tohle je pro silný nátury! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem blázen do extenzivního prologu „metafyzické road movie“. 2.) Potřebuju slyšet historku o ženě, která umřela přesně jak řekla. (Cože? Jestli je srovnatelelná s historkou O vodníkovi od inženýra Radima Zvona? Nemyslím, že bych ji chtěl slyšet ještě jednou.... ). 3.) Thx za titule ,,martjin / fullscreen“ a ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH * HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne(30.4.2012)

  • pan Hnědý
    *****

    Nuri Bilge Ceylan je výjimečný tvůrce s nesmírnou optikou. Nesmírně vtahující, až experimentální kamera Gökhana Tiryakia podaná citlivě a opatrně, jako v Zimním spánku - geniální třetí Ceylanova ruka. Tiryaki podává důležitou platformu pohybu kamery zblízka - snímá detaily - záběr na lámající se rostliny, tváře emocí herců, silného větru a odrážející se světla z bouřky, dokonalá scéna s dcerou starosty, která podává čaj (už její příchod je geniální, opatrně snímaná tvář dívky). Dialogy vybroušené a vtahující, které se postupem času rozkládají v příběhu (záhadná smrt nádherné ženy), ale i v našich myšlenkách (prášky na infarkt a jejich následek). Postupem času se Anatolie neskutečně drásajícím tempem stává dramatem, který vyráží dech. Závěr v pitevně mě odrovnal.(11.6.2017)

  • Traffic
    *****

    Ve způsobu uchopení témat je tu poměrně znatelná podobnost s některými filmy rumunské nové vlny (Policejní adj., Aurora...), Tenkrát v Anatolii se ovšem nespoléhá na pouhý pozorovatelský realismus, ale mistrně využívá snad všechny prvky filmové formy i stylu. Vzniklo tady tak dílo, které nejen že jen tak mimochodem podává košatou výpověď o současném Turecku a představuje několik nesmírně živoucích a uvěřitelných postav, ale svojí řemeslnou brilancí se vymaňuje ze škatulky "řadového" festivalového zázraku a přibližuje se tomu nejlepšímu ze světového filmu.(7.3.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace