VOD (1)
Obsahy(1)
Komedie režiséra a hudebníka Petra Marka (Český lev za hudbu k filmu Protektor) a jeho přátel z divadelního sdružení Láhor/Soundsystem vypráví příběh manželů Radka a Johany, kteří přijíždějí inkognito na sraz adoptovaných, snažících se založit občanské sdružení. Rozhodují se totiž jestli budou adoptovat dítě a chtějí poznat „co z těch lidí vyroste“. Když se ale Radek ukvapeně představí pod cizí chatovou přezdívkou Skippi, stane se okamžitě terčem opovržení celé skupiny. Johana a Radek se i přes vyhrocenou atmosféru rozhodnou zůstat. Teprve teď se totiž "něco děje", něco osobního, a bude možné to pozorovat zblízka! Radek přijímá falešnou identitu "vyvrhele" se vším všudy a přitom s Johanou pozorují reakce ostatních. Během několikadenního pobytu v kempu Jordán, kde se sraz odehrává, vyplouvá postupně napovrch, že nejsou jediní, kteří něco skrývají. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (81)
Tož tohle je kategorie sama pro sebe. Za kameru, výpravu atd. by nejspíš byl na odpad, JENŽE je tu ta skvělá absurdní a vtipná zápletka, herecké výkony pangalaktických rozměrů a scény nevymazatelné z hlavy ( viz stíhačka na poli :-)). Snad jen konec mi přišel trochu odfláklejší. Obecně je skvělý, že člověk na festivalu může během pár dní vidět tak vzdálené filmové kategorie jako je třeba tohle a Turínský kůň! Shrnuto: dobrá oddychovka na kterou zajděte. Váš Skippy :-P ( 46. KVIFF ) ()
Nejlepší home-made video, co jsem kdy viděl. Metaforický rozměr díla byl pro mě nečitelný, zůstalo to jenom na úrovni bizár víkendu v hnusném rekreačním středisku. Ale dialogy byly tak perfektní a životné, že odpustím prakticky všechno ostatní, včetně scén, kde je ve zvuku tak slyšitelný brum zářivek, až to vypadá, že tam někdo jezdí se sekačkou. "Tak já vám jdu zatopit, to tam naťukat. Tak snad to nebouchne... Ne nebouchne, si dělám srandu... (trapná pauza) To je homologovanej kotel." ()
Jako kdyby Godard měl natočit epizodu seriálu Office. Pro mě to o trapnosti a češství hovoří mnohem lépe než třeba Homolkovi (které teda nemusím) a snad má leccos společného s raným Formanem a Passerem, které aktualizuje a umísťuje do současnosti. Geniálně to vystihuje přesně to, co mě vždycky strašně vytáčí. Proti jiným filmům Petra Marka je to trošičku popíkovější, ale nesmírně zábavné. ()
První (český) film věnovaný Mirce Spáčilové a zatím nejvtipnější film samotného festivalu. Při tom je v samotných základech podobně existencionální jako ostatní festivalová konkurence. Petr Marek těží humor z celé řady bizardních situací, ale nikdy nesklouzne k nucené parodii. Pro fanoušky MIDI LIDI, Čoko Voko a KAZETY povinnost. ()
taková mírná, česká, realisticky přesvědčivě zahrána vztahová trapárna o pokusu založit občanské združení "kdysi bezprizorních" v mezích zákona, přičemž jeho zakladatelé chtějí jen užít výhod sponzorem darovaných peněz. Keď divadlo STOKA svojho času parodicko-sarkasticky v jednej zo scén akejsi svojej hry popisovalo vznik komunity bolo to výstižnejšie a hlavne oveľa stručnejšie než toto. A čo je u mňa najdôležitejšie: bolo to vtipnejšie. ()
Galerie (13)
Photo © Artcam
Zajímavosti (3)
- Snímek získal na 25. ročníku filmového festivalu Finále Plzeň cenu studentské poroty za nejlepší celovečerní film. [Zdroj: festivalfinale.cz] (washek)
- Snímek je věnován Paulu McCartneymu a české filmové kritičce Mirce Spáčilové. Režisér věnování zdůvodil tím, že "představují určitý pohled na konformitu, tedy vlastně na pop a mainstream - takové to nic proti ničemu". Spáčilovou považuje za "strážce konformity, hlídače diváckých peněženek - aby náhodou lidi neutratili za zhlédnutí něčeho, co ještě předtím neviděli" a McCartneyho za pozitivní verzi téhož. Hudebníka okomentoval dále slovy: "On svou hudbu pro všechny dělá opravdu dobře." Mirka Spáčilová vyjádřila, že "posměšné věnování" bere jako poctu. (Stegman)
Reklama