Nic proti ničemu

Pojetí žánru komedie je pod rukama Petra Marka určitě zajímavé. Hned se na internetových diskuzích začalo pod jeho jménem objevovat přirovnání k mistru Miloši Formanovi a veledílu Hoří, má panenko. Jenže pořád je mezi nimi propast plná rozdílů. Nestačí, že si oba filmy střílí z primitivů a zpátečníků. Forman staví na směšnosti, Marek na trapnosti, která už tolik zábavná není. Formanovi hrdinové jsou jednoduší, ale sympatičtí balíci. Markovi afektovaní a nabubřelí. Forman dokázal v závěru své komedie zobrazit scénu požáru, u které divák volně přejde od slz smíchu k slzám dojetí. Marek je k smíchu příliš málo a dojemný už vůbec. A nemůžu si pomoct, chápu záměr, ale ta kamera je vážně nekoukatelná. (11.11.2011)

Říct o filmu Petra Marka, že je to jedna z nejlepších českých komedií, by byla spíš urážka, protože pod souslovím "česká komedie" se zpravidla chápe snímek ve stylu líbezné člověčenskosti ala Menzel či Hřebejk. Podvratná improvizační etuda na téma egoičnosti lidí a fašistické bizarnosti fungování společných lidských podniků se dalece vymyká čemukoli z českého filmového prostředí za poslední roky až desetiletí. Lze se domnívat, že "Nic proti ničemu" dnes představuje stejné zjevení, jakým svého času musely být ranné filmy Miloše Formana. Jenže zatímco Forman si vystačil s bezprostřední realistickou stylizací a jízlivým obrazem malosti, Marek přichází se sofistikovaným vyprávěním, které nechá všechny nakousnuté motivy nedořešené a dotýká se většího množství témat. Vždy je radost sledovat dílo člověka, který o své tvorbě a jejím médiu přemýšlí. A co o českém filmovém prostředí říká fakt, že jeden z jeho nejvýznačnějších titulů natočil režisér, který nestudoval FAMU? Na druhou stranu lze doufat v nadějnou budoucnost když navzdory tomuto "handicapu" Marek na FAMU přednáší. (06.07.2011)

Ne a ne a ne. Uznávám estetiku trapnosti, uznávám syrovost Dogme 95, uznávám sociální kritiku, ale neuznávám Marka, který všechno tohle používá jen jako laciné alibi. Ten film mi přišel prvoplánový po všech stránkách - nevěřil jsem figurám, i ty nejlepší situace mi přišly zabité nějakým přepjatým a umělým teatrálním gestem, iritoval mě afektovaný barokní doprovod scén, které by bez něj neříkaly nic nebo jen málo... Navíc jsem pořád bojoval s pachutí zaumnosti, která to celé ničí. Ten film mi přišel jako pečlivě inscenovaný "verismus" a v důsledku mě tak zoufale míjel a rozčiloval, že mě to až zaráželo. Nikomu nepřipadá zarážející, že smích vzbuzují především postavy typicky "česky" chcípácké a zjevně mentálně vyšinuté - tedy krutě snadné terče? (chlap, který trpí patologickou utkvělou představou - nejspíš i ošklivým oidipákem - a chlap, který má tak nízkou sociální inteligenci, že když je omylem nařčený z pedofilie, brání se tím, že pedofila dál předstírá). Teoreticky je Nic proti ničemu přesně to, co mi v české kinematografii chybí - ale o to horší je deziluze. Prostě věřím víc zahořklému glosátorovi Sedláčkovi, než Markovi, který se podle mého rošťácky schovává za úmyslný diletantismus a přitom neříká nic víc, než to známé - že demokracie krachuje na egoismu, sobectví a omezenosti. Mávat v případě tohoto kempingového divadla jmény klasiků mi přijde trochu unáhlené. (03.10.2011)

Petra Marka znám jakožto frontmana skupiny MIDI LIDI, ale celkem mě překvapilo, že natočil i několik filmů, z čehož nejznámější je asi Nic proti ničemu. Tak jsem se rozhodl, že bych to mohl zkusit, abych tak nějak věděl, jaké filmy tento člověk točí. Upřímně, jsou jiné, ale ne v dobrém slova smyslu. Celkem mě zaráží, že tohle bylo v kinech, vyšlo to na DVD, dávali to v televizi, dokonce to bylo i ve Varech... Takže čekám nějakou kvalitu. Ne. Tady je kamera neskutečně roztřesená, jako bych se díval na nějaké found footage a pokud to má nějaký účel, nechápu ho. Ale upřímně, zažil jsem filmy, kde byla kamera horší (eh...). Střihy většinou taky dost hrozné. Teď už ale přejdu k plusům. Nějakým zázrakem jsem se u toho skoro nenudil a dokonce mě i zajímalo, jak se bude "příběh" posouvat dál. Herecké výkony jsou amatérské, jenže zajímavé. Někdy sou dobré, někdy špatné a ve finále to vytváří takový středobod mezi dobrým a špatným (amatérským) herectvím. Jako komedie to zapůsobí hlavně u fanoušků Petra Marka, kteří to pochopí určitě víc, jako já, ale i já, neznalý jeho filmů, jsem se tam u něčeho fakt zasmál, bohužel toho nebylo moc. Jako celek si to ode mě zaslouží dvě hvězdičky. Jo, na konci se aspoň běží po poli, ale to už je informace pro mě. (29.04.2018)

Jako kdyby Godard měl natočit epizodu seriálu Office. Pro mě to o trapnosti a češství hovoří mnohem lépe než třeba Homolkovi (které teda nemusím) a snad má leccos společného s raným Formanem a Passerem, které aktualizuje a umísťuje do současnosti. Geniálně to vystihuje přesně to, co mě vždycky strašně vytáčí. Proti jiným filmům Petra Marka je to trošičku popíkovější, ale nesmírně zábavné. (09.07.2011)