Vlasy

Povedenej muzikal, ale uz sem videl par lepsich a to me tenhle zanr moc nebere. Problem je, ze nema film zadnej poradnej pribeh. Coz by ani tak nevadilo, jde o muzikal, jenze ve filmu se bud parta hipiku poflakuje po parku a zpiva pisnicky, coz je svizny a zabavny a pisnicky jsou fajn a nebo se dej odehrava na vojne, coz je krapet nudnejsi. A i kdyz je vetsina pisnicek fajn, par nich bylo docela blbejch. Herci jsou v pohode, nic extra, ale az na par paruk pusobi prirozene. Taky ma film hezkej konec. No ale rozhodne by neuskodilo film krapet zkratit. Ale vetsinu casu jsem se docela slusne bavil. Celkove prvni polovina o moc zabavnejsi nez druha a lepsi 4*. (17.04.2007)

Zatím nejslabší film Miloše Formana. Jsem asi trošku předpojatý, protože hnutí hippies dlouhodobě nemusím. Rozhodně mají velkou zásluhu na zkvalitnění skupinového sexu, ale přelomové změny ve společnosti, které se v šedesátých letech děly všude na světě, probíhaly celkem jinde, než u hipíků, i když byli mnozí důležití - umělci, progresivní politici, feministky atd., na ně napojeni. Snímek jako takový je strašně jednoduchý. Písně jsou až na výjimky obyčejné, myšlenka vyprávění celkem jasná, až na některá tripová hudební čísla vás nic nepřekvapí. Kromě oceňovaného závěru se mnou pohla píseň černošské manželky, která trošku mířila do řad hippies - k čemu je boj proti systému, když za kecy o vesmírném napojení se skrývá pouze nechuť starat se o svou rodinu. A to, že válka ve Vietnamu byl průser, o kterém americká vláda neustále lhala, je jasné každému a vlasy k tomu také nepotřebujeme. Vážně nevím, co by u mě tenhle film mohlo zvednout z ranku průměrných. (20.08.2018)

Nejsem si jistý, jestli chtěl Forman opravdu natočit "tak trochu jiný muzikál" nebo jestli se prostě jen žánrově utnul, ale když jsem si odmyslel ty písničky (tím teď vůbec nemyslím jejich kvalitu), tak se mi to celkem líbilo (poté, co jsem poznal tvorbu Boba Fosse, mám dojem, že mu šlo o to první, ale víc se přiblížil k tomu druhéhu). Ale možná na výsledném dojmu má podíl i fakt, že můj zatím jediný jmenovec, na kterého jsem ve filmu narazil, je tady vesměs mým pravým opakem. Ten pocit, že si Forman nějak popletl dekády, ovšem mám. (30.12.2005)

Nejsem zvláštní obdivovatel Miloše Formana, tohoto rodáka z Čáslavi, který je rok od roku módnějším tvůrcem a znalost jeho kompletního díla patří k lepšímu jménu. Nicméně už od dětství mě provází láska k jeho dvěma filmům, právě k Vlasům a k Valmontovi. Všechno ostatní beru víceméně vlažně. Samozřejmě, že po seznámení se s jeho ranou tvorbou je mnohem snazší v jeho pozdějších filmech identifikovat jeho typické znaky, ale tak je to přece během každého procesu, když se někomu věnujeme intenzivněji. Aktuálně mám za sebou nevšední zážitek kino projekce šílené archivní kopie z NFA. Toto bych raději nezažila, přeci jenom barevné širokoúhlé hudební filmy jsou tu od toho, aby své diváky zaplavily nádherou a kvalitním zvukem. Naštěstí mám ještě v dobré paměti lepší kopie a z nich mohu vycházet i nadále. Je nade vše jasné, co se Milošovi líbilo na celém tématu a proč si uhájil realizaci Hair i anachronicky proti proudu času. Miloš dává tomuto muzikálu skvělý humor, nezbytnou českou zálibu v trapnosti a hlavně široké srdce, které je sto pojmout všechny bolesti západního světa. Choreografie je velmi živá, dialogy do ní přecházejí přirozeně a lehce, je zkrátka radost prožít si těch pár dní před Claudeovým narukováním a zjistit, kdo to byl prostovlasý Berger. Závěrečná pointa v Nevadě mrazí více, než jakékoli jiné soudobé vážné drama a my se přes to všechno můžeme prosmát od začátku dokonce. Souznění s partičkou volnomyšlenkářů je univerzální a nemusí nutně apelovat na naše názory k válce ve Vietnamu. Květinová mládež nebyla o tolik jiná něž jakákoli před ní nebo po ní. Mít ostré nebo snobské rodiče není nic zvláštního, otázky kolem svobodného mateřství jsou stále stejné, podobně jako postoj k vlastní identitě. Věk vodnáře možná přinesl určitý postoj a styl, ale Hair dokázali překonat propast času ve jménu přátelství. (13.12.2012)

Nemám ráda muzikály, zpívání nesnáším byť i jen v pohádkách. Ale energická hudba z "Vlasů" mě oslovila a pohltila dříve, než jsem měla možnost vidět film. Příběh o válce a květinových dětech má svou hloubku, jde ovšem jen o obyčejnou kostru, která disponuje nádherným, skvělým obalem. Scénář tak 60%, provedení (herci atd.) 75%, hudba 95%. Bravo, mistře Formane, tohle se skutečně povedlo. 80% (06.05.2009)