Kdyby ty muziky nebyly

Na dnešní dobu už je to místy zdlouhavé, ale jinak... U kontrastu motorek a dechovky jsem si kdysi poprvé uvědomil, co všechno se dá hudbou udělat s vyzněním záběru. Obdivuhodný Formanův cit pro tváře. Vostrčilův virtuózní portrét kapelníka-šamana, chlapíka absolutně oddaného té své muzice jako čemusi vyššímu, v rituální křeči naslouchajícího řeči bohů a neuměle tlumočícího to poselství ostatním členům kmene. Dřív bylo takových umanutců vidět víc a osobně jsem toho názoru, že náš skeptický národ je potřebuje o to naléhavěji, oč krutěji se jim vysmívá. Tenhle film ale není žádný primitivní výsměch, Forman spíš s přírodovědeckým nadšením i odstupem pozoruje chování lidí asi jako etolog chování žiraf, s čímž ostatně už nikdy tak úplně nepřestane. (17.06.2010)

Formanovu prvotinu bych okomentoval podobně jako Passerovo Intimní osvětlení. Oceňuji skutečně brilantní nakládání s neherci, kteří působí přirozeně a kdybych nevěděl o jejich amatérismu, myslel bych si, že jsou také absolventy nějaké konzervatoře, nicméně příběh mi přijde jako vytažená epizodka ze života bez pointy či nějaké hloubky. (24.05.2010)

Těžká nuda, jejíž účel sice jakž takž chápu, ale nijak mě to nezaujalo, dechovka mě nebere už vůbec (jen při výjimečných příležitostech od určité skupiny), nic mi to nedalo, celkem rychle nejspíš i zapomenu, že jsem to vůbec viděl... Je to československá nová vlna, je to jiné než filmy předtím, ale to automaticky neznamená, že to budu jen kvůli tomu vynášet do nebes. Ono to totiž ani objektivně není moc dobré. Slabé 2* (21.05.2022)

Motorky a dechové orchestry, tak by se to dalo zkráceně charakterizovat. Zatímco u motorek jen mlčky sledujeme, u zkoušek orchestru se dočkáme kapelníkova lamentování a je úplně vidět, že Jan Vostrčil je ve svém živlu (i v osobním životě dělal kapelníka a Kmochův Kolín spoluzaložil, takže vlastně hrál sám sebe a to jeho nadšení z něj úplně čiší). Ostatně jeho účast je jediným želízkem v ohni celého filmu - jinak nám film nic moc nenabídne. Samozřejmě Formanův rukopis je zde již znát, ale není to ještě to pravé ořechové. "Nashledanou." "Raději ne." (09.02.2021)

Vážně rozmlouvající Jan Vostrčil jako dirigent k mladému hudebníkovi Vladimíru Pucholtovi to byla asi nejlepší scéna tohoto filmu, který se však všude uvádí pod názvem Konkurs, rozdělen do dvou povídek-fejetónů, kde si myslím že o stupínek výš je přeci jenom ten samotný Konkurs-výpověď mladých o jejich vztahu k hudbě jako takové z divadla Semafor. Stále pěkný takový malý ironický film, dechovku sice moc nemusím ale v tomto filmu mi vůbec nevadila a dokonce jsem si ji rád poslechl. Jedna hvězda samozřejmě patří po právu triu autorů Forman-Ondříček a Passer. Druhá za dva skvělé herecké výkony Vladimír Pucholt a Jan Vostrčil které táhli celým filmem. A ta třetí třeba za Kmochův orchestr a za písně "Kolíne Kolíne" a za titulní nesoucí název filmu. Skvělý spíše než na film bych to viděl na takovou malou reportáž z takového hraného dokumentu. Za 3,5/5*. (26.01.2007)