O myšce a medvědovi

Film o předsudcích, o strachu z neznámého a o zdánlivé nemožnosti soužití dvou skupin je silný ve své jednoduchosti a přitom je aktuálnější než kdy předtím. [==] Asi by bylo na místě zdejší (trochu zmatené) informace uvést na pravou míru. Film měl premiéru v roce 2012 v původním francouzském znění (Wilson, Brunner ad.), po úspěších na zahraničních festivalech byl zakoupen i do americké distribuce. Na začátku roku 2014 vznikla anglicky mluvená verze (Whitaker, Foy ad.), a přestože film s rozpočtem téměř 10 milionů eur komerčně příliš úspěšný nebyl (informace o výdělcích se různí - mezi 5 a 9 miliony dolarů), vysloužil si v témže roce, tedy 2014 oscarovou nominaci za nejlepší animovaný film. (22.06.2015)

Tak trochu ne-pohádka pro ne-děti. ~ Ani jsem netušil, že dva ze tří režisérů mají na krku skvělou Paniku v městečku. V každém případě je v dnešní době dementních amerických a japonských animáků (komiks, mango a jiné ovoce) byla tahle animace pohlazením po duši. ~ Příběh trochu neohrabaného samotářského medvěda Ernesta a malé roztomilé myšky Célestine ze dvou navzájem se nesnášejících se společnosti sice ze začátku vypadá jako dětský, ke konci mi ale takový nepřišel a je i fakt, že ke konci lehce začínal ubírat páru. Nicméně ta animace byla skvělá, pěkně ozvučeno a s několika zajímavými a vtipnými nápady. Tihle kucí francouzští umi :-) (26.06.2013)

Predtým tu chýbal žáner komédia, ale ako vidím, už je doplnený. A právom, pretože tento animák sa len tak humorom hemží - a to od začiatku do konca. Veľmi sympatická animácia, kopec humoru je už aj v nej samotnej (napr. policajti nahánajúci Ernesta v dodávke, policajné myši), zbytok tvoria humorné scény a veľa invenčných a vtipných nápadov. Nechýbajú aj vážne a sentimentálne scény, ktoré určujú jednoduché kúzlo a posolstvo o snoch, tolerantnosti, predsudkoch a inakosti. Tvorcovia sa vyhrali do sýtosti, to je na prvý pohľad jasné. (31.05.2016)

Medvědi a myši nejsou znepřátelení tolik jako Montekové a Kapuleti, spíš se vzájemně ignorují a do svých dětí vtloukají nedůvěru k těm druhým, protože hladový medvěd sežere na co přijde a nejradši má syrové malé myšky, zatímco myš je vlezlá a když člověk (pardon, medvěd) přijme jednu, přijde jich tisíc. Stejně tak vztah Ernesta a Célestine v sobě nemá erotický náboj jako u Romea a Julie. Ale podobně jako u Shakespeara spočívá i zde hlavní téma v odsouzení předsudků. Druhým tématem je pak právo zvolit si vlastní životní cestu, protože každá myš přece nemusí být zubařkou a každý medvěd právníkem. To všechno je dětským divákům (a snad nejen jim) podáno nenásilnou a poetickou formou, ke které přispívá i výtvarné řešení založené na jednoduché kresbě jakoby někde mezi Jiránkem a Renčínem. A scéna, kdy malířka Célestine a houslista Ernest spolupracují na vytváření zimní krajiny pomocí barev a tónů - to už se blíží čisté poezii. (15.11.2012)

I kdyby by místní uživatelé napsali dalších tisíc komentářů opěvující antirasismus, antixenofóbii a co já vím ještě, stejně nezakryjí, že vztah myšky a medvěda je nenormální a nezdravý. Však si povíme něco o předsudcích, až komentátorům jejich ratolesti představí nějakého vola, krávu, nebo přinesou slepici a řeknou: tatínku a maminko, tohle je můj životní partner, jen on a nikdo jiný! (28.12.2013)