O myšce a medvědovi

Varování: Jestliže vám bude připadat, že jsem při psaní komenáře trochu šišlala, tak budete mít stoprocentně pravdu. Začátek snímku byl kouzelný, jak se ilustrace postupně objevovala a vykreslovala. Tento svět byl úžasně vymyšlený. Medvědi a myši. Každičký detail byl tomu přizpůsobený. V myším světě odbíjí hodiny tak, že na zvon ve tvaru medvědí hlavy mlátí dvě myšky kladivy. I ta škola byla jak z naší opravdové společnosti. Namyšlená naparáděná pipina, šprt, ten co furt spí atd. Noční stáže (ano mám na mysli kradení medvědích zubů), aby z ní byla myška zubařka? To je fakt jak realita... který medik nemusel v rámci praxe absolvovat noční? Takového nenajdete. Trošku mi vadily ale velikostní rozdíly. Ty myši byly oproti medvědům relativně velké... v podstatě skoro jako medvědí miminka, tak po kolena dospělému medvědovi. Nebo jak se kur*a (pardon já vlastně slíbila šišlání) vleze dospělý medvěd kanálem do myších nor a jejich školy? Célestine si mě naprosto získala už jen tím, jak s Ernestem hned při představení vymetla a sjela ho jak aminu. Poté při smlouvání - malou službu, velkou službu, obrovskou službu, největší službu na světě - jsem se jen smála. A především měla úplně senzační smích - za její namluvení patří herečce veliký potlesk (mám na mysli samozřejmě francouzský originál). Rodina, kterou se oba rozhodli, že zruinují měla skvělý byznys - otec medvěd prodává cukrovinky a mamka medvědice náhradní zuby za ty zkažené. Nejkrásnější scéna? Nejvíce nádherná symbióza hudby a malby, při které jsem se málem rozplynula? Jak hrál na housle a do toho běhaly po obrazovce barvy, čáry, kaňky, plochy - úplná ambrosie. (12.02.2015)

Příběh o malé myšce s velkým výtvarným talentem a mlsném medvědovi, který ovládá hru na několik hudebních nástrojů najednou. O tom film je. Nebo taky o hloupém davu, který lační po obětech. Anebo o upřímném přátelství, kdy jeden druhého vlastně zachrání před samotou a před společností. Na Ernestovi a Celestine se mi líbil zejména styl, s jakým autoři pojali kresbu tohoto filmu; jako by do obrázků zapouštěli vodovky... Mimochodem bych nevěřila, že dva ze tří režisérů tohole filmu vytvořili Paniku v městečku, která hýří barvami, (mnou milovaným) sarkasmem a nenásilným humorem. Oproti tomu je film Ernest a Celestine docela milým a něžným přírůstkem do rodiny evropského animovaného filmu. A to není vůbec špatné. (29.04.2014)

Já bych se asi rozmýšlela kolikaletým dětem pustit myšku s medvědem, protože místy toho akčního bububu bylo docela dost, ale to je pouze můj subjektivní dojem. Já osobně jsem se hned na začátku zamilovala do Celestýnky a tahle láska mě neopustila až do konce. S drsoněm Ernestem už to bylo trochu horší, ale jak jinak, na konci to byl už taky můj brumla. Moc se mně líbila animace, která mně silně připomínala Renčína a hlas, který namlouval mojí Celestýnku, tak ten byl moc roztomilý a vysloveně sednul té její velikosti. Nestačila jsem se ani trochu nudit, bylo to vtipné (klidně bych toho humoru přivítala víc), mělo to myšlenku a uteklo to tak rychle, že chci pokračování i když v trochu mírnějším duchu. (06.04.2014)

pohádek není nikdy dost a tahle o neobvyklém přátelství mezi myškou a medvědem je pro děti jak dělaná. A kupodivu ji ani po 3 letech od vzniku ještě moc lidí nezná. Vlastně se nedivím, když v konkurenci těch přibarvených troj- či čtyřrozměrových animáků, co se natáčejí jak na běžícím pásu je hrozně nenápadná. Doufám, že se to někdy změní a tohle milé pohlazení nezapadne v propadlišti dějin. Pro mě silné 4 hvězdy a pro nezkažené děti by to mohla být srdcovka. [[ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ]] (27.08.2015)

Žily byly dvě sociální skupiny, které se nejen nenáviděly, ale vrozenou animozitu ještě cíleně pěstovaly u svých dětí. Medvědi jsou známí zejména tím, že systematicky vyvražďují myši, myši potom šíří nemoci a dělají vše pro to, aby vyhladily rod medvědů. Tak to je, tak to bylo, tak to bude a běda každému, kdo to chce nejen zpochybnit, ale i nad tím jen uvažovat. Dávné uspořádání světa funguje u myší i u medvědů tak dlouho, dokud se nevyskytnou pochybovači tam i onde. Když se potkali dva, svou uměleckou podstatou mezi pragmatiky, vyděděnci obou druhů, pradávná rovnováha byla narušena tím nejhorším, co se upřímné nenávistí může stát, upřímným přátelstvím. Od setkání Ernesta a Celestine myši a medvědi začali mít společného víc, než jen počáteční písmeno druhového označení. Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov (06.06.2015)