Lásky jedné plavovlásky

Velmi milé překvapení. Zahraniční tvorbu režiséra mám rád, ale po opakovaném promítání oslavovaného Hoří, má panenko, který se u mě prozatím nesetkal s dostatečným pochopením (či snad vzýváním jeho domnělé geniality), jsem pojal určitý předsudek a měl z dalších Formanových československých snímků obavy (Papouškův podíl na scénáři tomu věru nepřidal). Po zhlédnutí Lásek ovšem musím poupravit názor. Humor zde totiž (na mě) více než dobře funguje. Ať už ta jeho groteskní podoba na plese, tak „hláškovací“ doma u Mildových rodičů (zvláštně rodinná postelová scéna byla opravdu vypečená). Možná je škoda, že byl příběh neukotven (jak rychle a neurčitě začal, tak i skončil), a co se týče humoru, toho mohlo být také o něco více. Jinak jsem ale spokojen, a musím se porozhlédnout po dalším tvůrcově tuzemském počinu, tento hodnotím solidními 4*. (08.04.2014)

A Forman zase jede pecky! Blonďatý pískle, notně omšelý životem, brnká na introvertní notu a je jedním velkým otazníkem. Bylo však patrné, že se v ní něco odehrálo, že se v ní cosi vzbudilo a rozčeřilo chladný vody. A to se mi strašně líbilo; podezírám ji, že vyhandlovala křídla za řeč. Plavovláska není o trapnosti, fakt ne! Tedy za předpokladu, že pro vás život neznamená povrchní divadýlko. O tom ten film totiž je: o životě. 85% (25.03.2011)

Ta holka byla tak roztomile blbá, že jí nešlo jinak než jí přát to nejhezčí, tedy pro ní, ne pro nás. Protože to co je hezké pro nás, zřejmě není hezké pro ní. A ona to tak trošku celou dobu nechápala. TO se mi ale na tom všem hrozně líbilo. Ta napsaná postava. Kdy si člověk uvědomí, že každý je originální, a dokáže uvažovat a přemýšlet vždy podle sebe. Což je samozřejmě občas neštěstí pro druhé. No a když k tomu připočtu legendu lidového českého humoru, Josefa Šebánka, tak se musím parádně bavit. V tomto případě na plný počet, protože je film ve skutečnosti neskutečně lidský, obyčejný a přitom tak originální. (23.12.2009)

Andula je jako vyplašené zvířátko s velkýma očima. Naivní slečna, která stále tápe a hledá, která prostě jen touží po tom, aby ji měl někdo rád. Jenže to je těžké… Sny jsou jedna věc a skutečnost druhá. Milda není žádný princ na bílém koni, ale prostě obyčejný kluk („ucho“), který sám neví, co chce. A ona? Schoulená na posteli, s úsměvem na rtech vypráví. Její slova možná říkají pravdu, ale poněkud upravenou. Všichni jí mohou závidět… Můžu se celou dobu smát, ale přesto tu bude přítomná hořkost. Jedna ztracená světlovláska a omezenost jistých lidí… To bylo před čtyřiceti lety. A teď? Doba se změnila, naše rozhovory se změnily, jen ty citové zmatky pořád zůstávají stejné. Láska (nejen) pro plavovlásky. (11.01.2008)

Nezaujalo. Film nemá žádný vrchol. Jede jen v jedné monotonní linii, z které neuhne. Něco, co by čnělo nad ostatní scény, tady zkrátka není a chybí. Menšík v první polovině na taneční zábavě zůstane v paměti, působí jako exot mezi "naturščiky", ale druhá polovina nemá s filmem nic společného. S autentickým stylem se to nemá přehánět, neherci nejsou zase tak bombastičtí a dějově je to o ničem. Film jsem konečně viděl celý a zjistil jsem, že jsem o nic nepřišel. Natahovaná nuda a úplně obyčejně natočená. A co hůř. Vytlačoval jsem smích. Směšné tam nebylo nic, ani Pucholt..Snad jen Šebánek si to ohlídal. Zklamání a taková chvála se na to pěje. 40% (20.02.2012)