poster

Lásky jedné plavovlásky

  • anglický

    Loves of a Blonde

  • Slovensko

    Lásky jednej plavovlásky

Romantický / Komedie / Drama

Československo, 1965, 77 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • blackrain
    ***

    Film zahajoval filmový festival v New Yorku v roce 1966. Je inspirován skutečným životním příběhem. Jednoho večera potkal Forman v Praze mladou dívku s omláceným kufrem. Vypadala, že je úplně ztracená, ale se vším smířená. Dal se s ní do řeči. Dokonce s ním šla domů. Dívka pocházela s Varnsdorfu. Tam se seznámila s jakýmsi inženýrem z Prahy, který jí nasliboval hory doly, pak se ní vyspal. Dal jí falešnou adresu svého bydliště. Dívka se za ním vydala do Prahy. Prahu neznala a pak jí došlo, že adresa je falešná. V pět hodin ji Forman odvezl na nádraží. Odjela zpátky do Varnsdorfu. Fomana její příběh zasáhl a uvízl mu v hlavě. Setkal se s Ivanem Passerem a Jaroslavem Papouškem. Zeptal se jich, jestli by z toho šel udělat film. Oba dva mu svorně odpověděli, že určitě šel. A tak se nám z jednoho lidského příběhu zrodil mezinárodně uznávaný film, který panu režisérovi otevřel dveře prakticky do celého světa.(30.9.2009)

  • Siegmund
    *****

    Vynikající film! Neutuchající proud docela reálných příběhů. Vynikající přehlídka jedinečných dialogů. Kromě jiných herců ve filmu doslova září filmová manželská dvojice Ježková + Šebánek. Je to film, který můžu vidět každý týden a vím, že se mi neomrzí. Musím se pochlubit, že vlastním i německou verzi tohoto filmu. (Úterý 24.08.2010)(24.8.2010)

  • kingik
    **

    Nezaujalo. Film nemá žádný vrchol. Jede jen v jedné monotonní linii, z které neuhne. Něco, co by čnělo nad ostatní scény, tady zkrátka není a chybí. Menšík v první polovině na taneční zábavě zůstane v paměti, působí jako exot mezi "naturščiky", ale druhá polovina nemá s filmem nic společného. S autentickým stylem se to nemá přehánět, neherci nejsou zase tak bombastičtí a dějově je to o ničem. Film jsem konečně viděl celý a zjistil jsem, že jsem o nic nepřišel. Natahovaná nuda a úplně obyčejně natočená. A co hůř. Vytlačoval jsem smích. Směšné tam nebylo nic, ani Pucholt..Snad jen Šebánek si to ohlídal. Zklamání a taková chvála se na to pěje. 40%(20.2.2012)

  • Madsbender
    ***

    Formanova civilná trápnosť na domácom ihrisku ma ani napriek priaznivej stopáži opäť nebaví. A to z prostého dôvodu - čo zobrazuje, nepripadá mi vonkoncom smiešne, lež v tomto prípade skôr úmorné. "Minimalistický" scenár vždy neznamená výhru, ak je téma užšia ako formát. Ak už o "chlapcovi a dievčati" (či naopak), radšej zvolím Slnko v sieti, ktoré môjmu diváckemu ja vychádza viac v ústrety. 60%(14.2.2015)

  • Šandík
    *****

    Velmi vtipný a velmi smutný film. To není protimluv, ale pouze malá část charakteristiky, kterou lze doplnit dalšími body, jakými jsou velmi vyhraněná nehranost v nejlepším slova smyslu, půvabně imaginativní a nijak nekomentované hříčky, například kravata uvázaná na stromě či zkoušení kabátu, v neposlední řadě i půvabná demonstrace vylámaných zoubků centrálního plánování, které zdánlivě myslí na všechno, ale ve skutečnosti selhává na plné čáře...(6.7.2007)

  • - Představitele Mildova otce Josefa Šebánka poznali tvůrci v době, kdy hledali vhodný byt pro scénu u Mildových (Vladimír Pucholt) rodičů. Kameraman Miroslav Ondříček je přivedl ke strýci a tetě své manželky do pražské čtvrti Karlín. A když od Šebánkových pozdě v noci odcházeli v povznesené náladě, měli o roli otce naprosto jasno. Filmovou manželku Josefa Šebánka, soustružnici Miladu Ježkovou, našli Jaroslav Papoušek a Ivan Passer v tramvaji, kde cosi výrazně komentovala. Nejen pro vlastní filmy, ale pro celou českou kinematografii objevili dva z nejvýraznějších neherců své generace. Vedle Josefa Šebánka a Milady Ježkové debutoval ve snímku také Josef Kolb. (Kubrickon)

  • - V postelové scéně trhne Andula (Hana Brejchová) Mildu (Vladimír Pucholt) prudce za vlasy, když se snaží zdvihnout hlavu, aby se na ni podíval. Momet byl neplánovaný, protože se Haně Brejchové ani trochu nezamlouvalo, že by byl vidět její klín, na kterém měl Vladimír Pucholt po celou dobu položenou hlavu. (petr.al)

  • - Snímek byl v roce 1967 nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film a ve stejné kategorii získal film nominaci i na Zlatý glóbus. (Stocki)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace