poster

Lásky jedné plavovlásky

  • anglický

    Loves of a Blonde

  • Slovensko

    Lásky jednej plavovlásky

Romantický / Komedie / Drama

Československo, 1965, 77 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ****

    V inscenování trapnosti neměl Forman sobě rovného. Ve filmu snad není dialogu, při němž by oba mluvčí byli naladěni na stejnou vlnu a navzájem se poslouchali, který by proběhl bez rozpaků, dlouhých zámlk a hledání vhodných slov a který by jednu či druhou stranu ve výsledku něčím obohatil. Lásky mají ještě epizodičtější strukturu než Černý Petr, protože jsou nejen vyprávěné v několika časově vzdálených a prostorově oddělených kapitolách, ale navíc postrádají protagonist(k)u, byť se většina dějových linií sbíhá k jedné nešťastné holce, kterou nikdo nechce (partu fotříků v uniformách zase nechce ona) a která po celý film stojí tak trochu bokem (nebo za dveřmi). Vyprávění přitom postupuje od hlediska těch, kteří rozhodují (armáda, vedoucí závodu) přes hledisko mladých hrdinů zpět k autoritám (rodiče – represivní aparát přitom reprezentuje zejména matka, jejíž prohlížení cizího kufru provokativně doprovází státní hymna), takže mládež se zdá být z obou stran sevřená systémem, který jí vnucuje své představy o tom, jak by se měla chovat. Není proto divu, že se mladí nedovedou svobodně rozhodnout. Neměli možnost se to naučit. Přestože filmu dominují ve vší přirozenosti zachycené sociální interakce, k jeho oživení napomáhají nápadité kompozice (Pucholt opřený o nahou Brejchovou) a mistrovsky vystupňované gagy jako z němých grotesek (lovení snubního prstýnku, stahování rolety během první ze dvou geniálních postelových scén). Taky během nich je dominujícím pocitem trapno z toho, že lidé a věci selhávají a komunikace se zadrhává. Suicidální Andula je přitom jedním z nejsmutnějších živoucích Formanových důkazů, jaké důsledky tato neschopnost porozumění může mít. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, sportovec(15.4.2018)

  • consuela1
    *****

    Všechno už tady bylo řečeno- krásný film, geniálně kloubící legraci a smutek. Jako život sám- hořkosladký. V konfrontaci s Anduliným bývalým milým ("zajeď, nevotravuj, zavolej..."), který si nechá vrátit i dárek z lásky je Míla z Prahy u piána skutečně zjevení. Zejména v té bídě továrny a intru, zřejmě ne moc kvalitního rodinného zázemí (proč by tam jinak byl pokus o sebevraždu?) a hlavně v nulové perspektivě do budoucna. Jenže zjevení zklame, ani si možná neuvědomí jak. To je podle mně smutek tohoto filmu- nevědomá krutost totho, kdo má všechno vůči tomu, kdo nemá nic. Ale humoru také mnoho- Menšík a jeho kamarádi- úúúžasné, pan Šebánek a paní Ježková (typicky ženský myšlenkový tok- zazvoní děvče a do pěti minut maminka přemýšlí o rozvodu :-). A postelová scéna? Vězte, že u nás doma zdomácnělo, že jakmile už je dlouhé ticho a jistě jsme všichni v polospánku, patří do etikety zvolat: "Teď už se ti spí dobře?"(22.6.2010)

  • sud
    *****

    Geniální Formanova hořká komedie. Jedinečné, komediální a mrazivé zároveň odkrývání lidských povah a charakterů. Celý film se jakoby rozpadá na dvě větší epizody, tj. Na bále a U Mildy. Za doprovodu známé zlidovělé, ale skvělé odrhovačky (znám ještě pár slok, ale ty by se mohly zpívat až po určité hodině) se odbydou úvodní titulky a pomalu se dostáváme do duší tehdejších puberťaček, které snějí o svých prvních láskách. Osamělé, odkázané na čtyři šedé zdi a soudružku vychovatelku hledají alespoň trochu něhy a teplé lidské lásky. Scéna na bále je výtečná a nabytá legrací. Neodolatelně rozkřípaný orchestr, nesmělé dívky a nejistí záložáci. Fenomenální Vladimír Menšík, který jednoho z nich stvárnil, mezi ty dva neherce, které nikdy předtím neviděl, dokonale zapadl a byl jedním z nich. Postupně se dostaneme k legendární erotické scéně, která v tehdejší době určitě vzbudila určitý rozruch a v posledních pětadvaceti minutách se přemístíme k Mildovým rodičům domů, kde exceluje Josef Šebánek. "Lásky jedné plavovlásky" jsou stále aktuálním filmem, protože lidské povahy se nemění. Nadčasový skvost pro všechny, které něco takového prožili a nejen pro ně. Miloš Forman byl vždycky umělec se vším všudy, scéna otevírání kufru s hymnou v pozadí vlastně shrnuje myšlenku celého filmu do jediné půlminutové scénky.(2.8.2007)

  • mchnk
    *****

    Po Petrovi nám mladá, novo-filmově uvažující trojice Forman, Papoušek, Passer umožňují nám nahlédnout do jednoho bezvýznamného internátního učiliště, kde se právě řeší velký problém. " To jsou poupata, to je mládí, které potřebuje to, co jste potřeboval Vy soudruhu majore i já..." Splynutí herců i neherců v reálném prostředí a skvostné dvojice i trojice, řešící v podstatě neřešitelné. Pucholt - Brejchová, Menšík - Kheil - Hrubý a dodělá to Šebánek - Ježková. Jedinečná atmosféra, která je více než typická, pro zmíněné tvůrce.(26.2.2013)

  • Mahalik
    ****

    A Forman zase jede pecky! Blonďatý pískle, notně omšelý životem, brnká na introvertní notu a je jedním velkým otazníkem. Bylo však patrné, že se v ní něco odehrálo, že se v ní cosi vzbudilo a rozčeřilo chladný vody. A to se mi strašně líbilo; podezírám ji, že vyhandlovala křídla za řeč. Plavovláska není o trapnosti, fakt ne! Tedy za předpokladu, že pro vás život neznamená povrchní divadýlko. O tom ten film totiž je: o životě. 85%(25.3.2011)

  • - Ve scéně, kdy lze poprvé zahlédnout u stolu spící Mildovy (Vladimír Pucholt) rodiče, na televizní obrazovce je část filmu Ztracená revue (1961), konkrétně v čase 17:16. (Ganglion)

  • - V československých kinách videlo film dva a pol milióna divákov. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)

  • - V oficiálním textu distributora uvádějí, že v malém středočeském městečku na jednoho muže připadá deset žen. Přímo ve filmu však uvádějí, že na jednoho muže připadá hned šestnáct žen. (Frajer42)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace