Play
Play
Play
Hra
Play
Play
Play
Režie:
Ruben ÖstlundScénář:
Ruben ÖstlundKamera:
Marius Dybwad BrandrudHrají:
Anas Abdirahman, Sebastian Blyckert, Yannick Diakite, Sebastian Hegmar, Abdiaziz Hilowle, Nana Manu, John Ortiz, Kevin Vaz, Johan Jonason, Axel Danielson (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Film rekonstruuje s mrazivostí i jemným humorem skutečný případ systematického a sofistikovaného okrádání dětí skupinou jejich vrstevníků černé pleti v průběhu několika let v centru Göteborgu. (Cinemax)
Recenze (87)
Takovej svedskej Seidl. Ale neco mi tam chybelo. Kamera je fakt uzasna. ()
Hra je skutečně myšlenkově bohatá a podnětná, provedení však Östlundovi nežeru, byť to zřejmě natočil přesně tak, jak chtěl. Antidivácká je hlavně forma, kdy kameru posadí na stativ, a nutí nás sledovat pět minut prázdnoty bez dialogů, než se začne něco dít, a to v každé scéně! Uff. Dále s obsahem to není o mnoho lepší, jelikož sledujeme partičku černých parchantů, kteří šikanují slabší, na což se vůbec nedívá snadno. Zvlášť jako rodiče bychom strašně rádi zasáhli, film nás však jako diváky nutí k pasivitě, a násilně nás staví na stejnou úroveň většiny dospělých zde, kteří jen nečinně přihlíží bezmocnosti těch malých obětí. A nevidím ten koncept vyloženě jen jako kritiku imigrantů, jelikož takové partičky sígrů, které si vynucují dominanci nad ostatními, nejsou nic nového, viděl jsem to například i u nás v 80.letech. Můžeme jít samozřejmě i mnohem dál do minulosti, lidé se příliš nemění, ačkoliv společnost je opravdu jinde - a nedá se říct, že dál. Přibývá Stínadel a Vontů, přitom nové Rychlé šípy není nikde moc vidět. Zlu se nesmí ustupovat ani o krůček, protože potom už se nezastaví. ()
Co to mělo znamenat skoro dvacetiminutovka na závěr do háje.Celou dobu točíš tohle a pak si ještě přisolíš a na konci číňan opět s klarinetem.Tenhle divný flame mě fakt nebavil a mělo to končit v tý restauraci,což by snímek ještě více zesílil.O tom co si myslí jejich zdejší populace bych větral jinam.Musím říct,že člověk si musí zvykat.Statická kamera má svoje kouzlo,jen musíš umět do něho taky něco dát.Scéna v tramvaji,strom byly suprové.Ještě bych podotknul skvělý kliky,ale myslím si,že tam byla smyčka:)Občas je toho koukání a čekání zbytečně moct a kupodivu nejvíc nudný je to právě v obchodáku.Pak tomu přijdete na chuť a říkáte si dobře Vám tak.Je doopravdy krásný,že autentický je to až na dřeň a dalo by se říci,že pěkně kontrovezní.Ve Skandinávii imigranty rádi a tohle je docela kopnutí do vosího hnízda,vykompenzovaný tím "čínanem".Jak říkám,nebaví mě konec,zbytečné vlakové scény.Téma stále aktuální a nejspíš bude ještě hromadu let.Ta postupující šikana a beznaděj je ovšem skvěle zahraná.Hlavně,když kluci dostanou pokutu,že nemají jízdenku.Tam úplně vidíš jak ten svět je na hovno,ale on takový je.Nadřazuje někdy víc těm hodným,než zlým.70% ()
Stálo to dost úsilí toto dodívat. Myslím, že západní společnost je v ......., bohužel. Palec nahoru za odvahu toto natočit ()
MultiKulti nás zničí. ()
Mrazivo realistická dráma o detskej šikane, poprepletaná témou imigrácie. Takéto životné situácie si však deti môžu zažiť kdekoľvek na svete a nielen tam, kde sa téma imigrácie stala pre krajinu nosnou. Presne, ako sa píše v obsahu filmu, ide o hru, a o obyčajnú nadvládu. Režisérovi sa takisto skvele podarilo znázorniť kontrast vyspelej krajiny a jej paradoxy (scéna s kolískou, či spokojne športujúci a psa venčiaci nič netušiaci dospeláci). A opäť, ako aj pri iných témach, 'spravodlivosti' sa dostane hlavne tomu, kto kričí a nie tomu, kto ju aj skutočne dostať má. ()
Filmový experiment se zaměřuje především na rozhořčení diváka. Byl jsem naštvaný a hypnotizovaný zároveň asi tak, jako ten tichý pozorovatel v tramvaji který mlčí, aby nedostal přes držku. Film natočený záměrně tak, že si ho nemáte užít ale prožít. Stačí postavit kameru na správné místo, nechat plynout čas a sledovat jak parta výrostků šikanuje své vrstevníky bez násilí, ale jen s dobře využitým psychologickým trikem. Nevím, na koho jsem byl naštvanější více, jestli na agresory nebo na bezradné dospěláky, kteří si především hledí svého, aby nemuseli nic řešit. Tato hra čím bude starší, tím bude odvážnější a možná bohužel i aktuálnější. ()
Film přes nadprůměrné dětské výkony a schopnosti v divákovi vyvolat pocit bezmoci šikanovaného, působí jako instruktážní video, jak se zachovat v krizové situaci a co se stane, když zpanikaříte. ()
Jak může mít psychický nátlak větší dopad než prachobyčejné přepadení? Odkrývá se nám zde hra s dominancí a submisivitou, se strachem, opovržením, studem....Film se snaží ukázat další pohled na téma přistěhovalectví, znevýhodnění menšin a vylučování určité části obyvatelstva. Jsou zde otázky spíše položeny, než zodpovězeny. I když se mi nelíbí snímání záběrů z velkých celků, možná bylo záměrem k něčemu hlubšímu. Diváci jsou kvůli tomu jen nezúčastnění pozorovatelé. Otázkou zůstává, jsme i my v každodenním tak nezúčastnění, když se někomu ubližuje? ()
Hentie opice nemaju v Europe co hladat. Kedy si to uvedomime? ()
Kurva jak by som s nimi zatočil. A vyhostili celé rodiny. Ako keby sme nemali dosť svojích starostí... Skurvení malí zmrdi...Ako obyčajne dobrý östlund... ()
Keď sa šikanované decká nijako nebránia, nekričia, nevysvetľujú dospelým - tomu sa rozumieť dá. Ale keď ani dospelí nevedia vysvetliť situáciu, keď treba, tak film na tom skrátka padá. To je celkom škoda. Pretože spracovanie témy je zaujímavé a originálne. Divák je napätý a znepokojený celý čas. Škoda len, že tí dospelí sa správajú ako s nízkorozpočtovím IQ. ()
Vůbec nechápu tak vysoké hodnocení, možná z důvodu, že jde o tak kontroverzní téma. Film je vlastně o tom jak jedna skupina dětí šikanuje druhou a následné psychologické důsledky jednání. Skupinka dětí šikanují vlastně všechny a všude, protože můžou a nikdo jim v tom nezabrání. Jedná se o film ukazující imigrační politiku ve světle, kdy si okolní lidé raději nevšímají a neřeší ... Nebo naopak řeší až moc, že je imigrantům ubližováno. Bohužel mě námět filmu neupoutal a film jsem dokoukal jen, abych věděl jak skončí. Na zážitku nepřidala ani statická kamera, která mi přišla dost rušivá. Příběh filmu je nudný a chování postav divné. ()
Když jsem viděl estonský snímek Klass, tak to bylo nepříjemný. Östlundova Hra je ovšem úplně jiná liga, tohle je master piece - film, během kteréh mi bylo fyzicky natolik špatně, že jsem měl co dělat ho dokoukat. Opravdu nerozumím tomu, jak je možné natočit něco tak autentického, že má člověk dojem, že jde o skutečnost zachycenou skrytou kamerou. Jedním slovem dokonalost. ()
skvěle natočený film, naše korektnost, falešná humánnost povede k zániku naší rasy, děti se nedokáží bránit, jsou vychováváni k ustupování, až vyrostou nebude to jiné, z malých násilníků se stanou velcí s většími nároky, větší arogancí a z malých bílých chlapečků budou troubové s korektností, kterým nevadí, že utlačují sami sebe .. je to hnus .. ()
70 % ()
Pozveme si jako levnou pracovní sílu z afriky a budeme se divit, že se nechtějí chovat jako ostatní civilizovaní lidé. Pak k tomu přidáme pár přitroublých rodičů, kteří svým dětem koupí mobily za mnoho tisíců, rozdají svým dětem plno peněz a tyto mladé najivní debílky pošleme do ulic. Pak se diví, že je tupí černoušci okradou. Zajeď te si do Ústí, Ostravy, Karviné, Děčína, bude z toho pokračování, more. ()
Když přistoupíte na hru Rubena Östlunda, zvyknete si na naprosto statické záběry a pomalejší tempo, čeká vás nezapomenutelný, místy děsivý, místy zábavný, výlet Göteborgem. 95% ()
Tady jsme se s Ostlundem opět totálně minuli. *dlouhý záběr na zavlažování trávníku* Nevadí mi, že jeho filmy jsou pomalé. *dlouhý záběr na eskalátory* Jsem v pohodě s tím, že se snaží reflektovat aktuální společenské problémy *Dlouhý záběr na odpadkový koš, mimo záběr si dva lidé kupují zmrzlinu* Nic proti snaze o originální pojetí. *Dlouhý záběr na rybník s kachnami* Vadí mi, že je to absolutně nedramatické a při sledování jsem si málem roztrhl hubu od zívání. *Dlouhý záběr na zavřenou automyčku* ()
Naprosto dokonalý a autentický obraz švédské společnosti dneška. V každém záběru dokonalost. Zoufalství, BEZNADĚJ A BEZRADNOST autorit a rozdělení společnosti na "xenofoby" a "sluníčkáře", jak podobné. Snímek působí amatérsky, statická kamera na hranici dokumentu často nezachytí to, co se děje mimo záběr a v tom tkví její autenticita a dokonalost. Beznaděj a neschopnost objektivně rozpoznat kdo je oběť a kdo potřebuje pomoc, krásně vystihuje scéna, kdy okradeného Sebastiana pokutuje revizor a dává mu přednášku o nečestnosti. Gaunerství imigrantů v kontrastu s klaunem v azylovém centru. Hádka v parku. Naprosto dokonalé. Letos v únoru jsem byl opět ve Švédsku a viděl jsem to na vlastní oči. Jak se chovají děti imigrantů - scény z MHD jsou naprosto věrné. A jak Švédi jen bezradně krčí rameny nebo dělají, že se jich to netýká. Rozlišovat, kdo pomoc skutečně potřebuje a kdo pomoc jenom zneužívá se nesmí. Mluvit se o tom nesmí. Tolik zrcadlo dneška. Smutné a neradostné. ()