Za černou duhou

Snové, halucinogenní, tajuplné, uhrančivé. Argentovy barvy, Kubrickův vesmír, Scottovy vetřelčí vize a duha, co zčerná. Zfilmovaná báseň o cestě, kterou si lze vyložit po svém. Sterilní chlad laboratoře a příroda venku. Hvězdy jak mlčenlivé průstřely temného plátna. Detail, celek, pokřivená perspektiva, touha, smrt. Odcizená, ale místy výtečně atmosferická hudba je drsně rozříznuta skladbou Angel Dust (Venom), s titulky přichází éterické zklidnění od SSQ (skladba Anonymous). Typická divná Kanada sedne jen skupince fajnšmekrů.... (31.12.2018)

THE BIGGEST MINDFUCK I HAVE EVER SEEN!!! Tohle mi kolovalo hlavnou hned po skončení filmu. Zajímavé, že se jedná o debut syna režiséra George P. Cosmatose, který spíše proslul nepříliš náročnými filmy jako Rambo II, Cobra, Přejezd Kassandra, Leviathannebo Tombstone. Synek, ale jde cestou úplně jinou. Nutno říci, že po vizuální, hudební a atmosférické stránce je to na velmi vysoké úrovni. Kombinace barev, interiérů a doprovodné hudby nutí člověka jen zírat na obrazovku. Ale z příběhu jsem nepochytil absolutně nic, v podstatě co chvíli mi přicházelo na mysl "Co to sakra je?". Scénář je opravdu velkou slabinou, kdy by to celé mělo mít asi o 30 minut míň a hlavně finále je už něco z absurdní komedie srážící předchozí děj o něco níž. Na debut je to opravdu zapomatování hodné. Doufám, že Panos Cosmatos natočí další filmy, ale už by to s tím uměleckým záměrem neměl nepřehánět. A velká škoda, že soundtrack nevyšel. Ten bych mohl na rozdíl od filmu si pouštět pořád spolu s povedeným trailerem. 6/10 (31.10.2012)

HA! Tak tohle je neuvěřitelná záležitost.. Náročný test diváka, který tuhle hypersofistikovanou hru může vyhodnotit jako onanistické dno žabích sraček, stejně dobře jako transcendentální zkušenost, podle toho jak mu to mysl zrovna vyzrcadlí. Jsem přesvědčený, že tenhle film moc dobře chápe jak divák funguje a podle přesných vzorců dráždí jeho imaginaci a boří očekávání. Rafinovaná hra se styly a žánry která ví, že některé otázky jsou tak závažné a velké, že na ně nelze odpovědět jinak než vtipem. (18.02.2018)

Rád bych napsal, že vydržíte-li film neproklikávat, odmění se vám... Odmění vás něčím... Nějakým iniciačním zážitkem, nevšední pointou nebo zajímavým koncem třeba... Ne. Lhal bych. Neodmění. Esteticky pohledný vizuál a skvělá audio stopa (myslím hudbu i zvuky) jsou z mého omezeného úhlu pohledu jeho jediné hodnoty. Ale dám druhou, za celkově zajímavou zneklidňující atmosféru, za působivou transformaci doktora Barryho (v co vlastně?) a hlavně proto, abych nevypadal jako úplnej dement a lopaťák, protože je jasný, že čím víc hvězdiček člověk takovýmuhle filmu dá, tím víc je chytřejší než ti ostatní, kteří většinu času nejspíš vůbec nechápou, co se to vlastně na tom plátně děje. (19.01.2019)

Medzi artom a exhibicionizmos nie je až tak tenká hranica, aby sa nedala rozoznať. Cosmatos skôr exhibuje, ale prečo mu to vyčítať, keď mu to ide tak dobre. Zmysel života opäť nenájdeme, ale to sa ani od umenia a kinematografie ani očakávať nedá. Vyzerá to fantasticky a osobne to pričítam tomu, že Cosmatos to ankrútil tak, aby nielen evokoval osemdesiatky, ale aby to pôsobilo tak, že to bolo v osemdesiatkách aj nakrútené. Tomu síce trochu bráni dokonalý digitálny obraz, ale s tým sa nedá nič robiť. Záver som čakal trochu drsnejší, tu tá náhoda pôsobí ako fór, len neviem, či bol zámerný. (02.05.2021)