Kokurikozaka kara
Z makovej hôrky
From Up on Poppy Hill
From Up on Poppy Hill
From Up on Poppy Hill
From Up on Poppy Hill
Režie:
Goró MijazakiKamera:
Acuši OkuiHudba:
Satoši TakebeHrají:
Džun'iči Okada, Masami Nagasawa, Džun Fubuki, Takaši Naitó, Terujuki Kagawa, Nao Ómori, Juriko Išida, Raymond Ochoa, Šunsuke Kazama, Rumi Hiiragi (více)Obsahy(2)
Píše se rok 1963, Japonsko se chystá na pořádání olympijských her a konečně se místo k pohnuté minulosti obrací vstříc naději a změnám budoucnosti. Na střední škole v přístavním městě Jokohama ale skupina studentů usiluje o záchranu jednoho konkrétního kusu minulosti. Snaha zachovat starou budovu, kde našly útočiště studentské kluby, svede dohromady také dívku Umi a jejího spolužáka Šuna. Jejich vlastní minulost ale skrývá tajemství, které zásadně ovlivní jejich rozvíjející se vztah. Režie emocionálně košatého filmu se ujal mistrův syn Goró Mijazaki, kterému se díky pestrobarevné retro stylizaci a životem pulzující animaci podařilo okouzlujícím způsobem evokovat krásy ústředního přímořského města i vystihnout podmanivé tempo dávno minulé doby. (Aerofilms)
(více)Videa (2)
Recenze (59)
Syn Hajao Mijazakiho vo svojom druhom filme predostiera komorný príbeh zo študentských čias, v ktorom dominuje téma priateľstva, prvej lásky a akejsi hodnotovej revolúcie. Oproti jeho prvotine Príbehy zo Zememoria je príbeh omnoho ľudskejší. Dokonca by som si dovolil tvrdiť, že sa viacej hodí pre film zo živými hercami, než na animák. Dôvod je jednoduchý. Nie je v ňom nič natoľko zvláštne, natoľko zaujímavé aby to dokázalo divákovi vzbudiť ten pocit niečoho čarovného - teda toho čím je štúdio Ghibli povestné. Pre mňa to bolo síce veľmi príjemné pozeranie - kde hlavne motív ústrednej dvojice v pozadí a atmosfére prímorského mestečka mal svoje neopísateľné čaro, ale akási katarzia sa bohužiaľ nekonala. Príbehy ako keby viacej dbali na ľudský aspekt a namiesto poučovania o skutočných hodnotách a príbehoch o odvekom súboji dobra zo zlom, je tu vidieť akúsi snahu byť ľudskejší a stále krásny. Čo sa na jednu stranu aj darí. Na druhú stranu keď sa povie Ghibli tak sa mi v hlave objaví Princezná Mononoke a Spirited Away. Nie toto. ()
Ve vyprávění, nostalgii a lyričnosti dosáhlo studio Ghibli tímto dílkem dokonalosti. Toto není pohádka ani film pro děti, toto je plnohodnotná malá romance, poetická jako obrázek. ■ P.S. Nemohu si pomoci. Mnoho lidí tu porovnává s Whisper of the Heart (Mimi wo sumaseba), mě to spíš (když už) připomínalo Ocean Waves. ()
Ďalší z rady animákov, ktoré sú zbytočne animavané, pretože by mohli byť hrané, čo by spracovaniu príbehu aj viac sedelo. Štúdio Ghibli a Mijazaki opäť siahli po príbehu z minulosti - a je toho už veľa, akoby v súčasnosti sa nedali točiť zaujímavé príbehy. Japonská stredná škola je tak iná oproti napr. americkej, alebo našej - ako sa všetci spoja pre spoločnú vec, ako bez nárokov obetujú svoj nabitý čas a idú makať navyše - pôsobí to veľmi nevieryhodne. Do toho pokusy o humor, ktoré vyšli vždy trápne. Príbeh s telenovelovskou zápletkou v závere ma veľmi nezaujal. Chýbal podstatne silnejší dramatický prvok ako len zašlá strata jedného rodiča. Aj keď bol 'ghibliovsky' tradične silný v detailoch, animácie i deja. ()
Úžasný hudba! Skvelé výtvarné spracovanie, ktoré akoby podčiarkovalo tento milý príbeh. Som veľmi rád, že som tento film videl. Musím povedať však, že keby to nebolo animované, japonské a hlavne miyazakiovské, tak by som po tom ani neštekol. Vlastne je to dosť jednoduchý príbeh, ktorý by sa dal spracovať ako nejaký podradný TV film. Taký čo pozerá moja babka na DOME. Fakt, že je to tak úžasne atmosfericky zrobené iba pridáva na príťažlivosti. Prostredie Japonska 60tych rokov je dosť netradičné a zaujímavé. Vskutku celkovo to berem ako také pohladenie na srdci. ()
Jedna z nejcivilnějších a příběhovým zasazením nejobyčejnějších ghibliovek je zároveň jednou z nejlepších. Goro vkládá do otcova scénáře až zarážející množství detailů a naprosto chápu, že se po takhle mravenčí práci odmlčel na dlouhých devět let. A že co se týče klasické animace, kterou od studia s Totorem ve znaku známe, to byl dost možná i jeho příspěvek poslední. Pokud ano, zůstal po něm pravý poklad. Těch nenápadných vtípků, těch bolavých vzpomínek zralého věku nebo naopak upřímně obnažených emocí, které umí přinést jen dospívání - toho všeho jsem dostal na několik snímků dopředu. ()
Galerie (34)
Photo © Universum Film GmbH
Zajímavosti (4)
- Vlajky, které vyvěšuje Umi, znamenají v námořní vlajkové abecedě písmena U a W, které spolu znamenají sdělení: „Přeji ti dobrou plavbu.“ (novoten)
- Ve filmu několikrát zazní píseň Ue o Muite Arukō, mimo Japonsko známá jako Sukiyaki, z roku 1961. V jeden okamžik se na černobílé obrazovce televizoru objeví také zpěvák Kyu Sakamoto. Paralela mezi písní a dějem, který podmalovává, spočívá i v tom, že se v skladbě zpívá o osamělém procházení se a o stěstí, které leží kdesi vzhůru. (Jirka_Šč)
- Film obsahuje důkazy o tom, že se odehrává na začátku šedesátých let, např. přítomnost plakátů, které lákají na Olympijské hry v Tokiu v roce 1964. (novoten)
Reklama