Neváhej a zavolej…

Nadržená a sexuálně výřečná bloncka, která by chtěla, poznává hnědovlasou roztažnožku, kterou už nechce ten její a není to tím, že se oblíká jako Peggy Bundová, prej. Co ale obě holky spojuje je sexuální vzrušení při pohledu na cokoli v růžové barvě. A tak není lepšího nápadu, kór když ani jedna nemá džovále, než pořídit ten nejrůžovatější telefon, jakej se dá v Americe vůbec sehnat a zprostředkovat skrze něj vzrušení i týpkům, kterým hlas v telefonu nadělá v gatích větší paseku, než reálnej kus ženský. Mně tenhle zázrak taky nadělal v gatích pěknou paseku, ale jináč, než bych si od sexu po telefonu asi původně představovala. Příště radši mimořádně netípnu telefón, až mi bude zase volat nezbedná operátorka telefonní společnosti s nabídkou, které se nedá odolat. Sice z toho taky nebudu nijak zvlášť odvařená a holka mě neudělá, ať mi bude šeptat sebelepší cifry, ale zas mám jistotu, že jí to, narozdíl od těhle dvou, přestane bavit dřív jak za 85 minut. 30% (13.03.2013)

Nic velkého jsem od této komedie nečekal, po jejím shlédnutí mi ale došlo, že jsem se za celou dobu nezasmál, což je u komedie dost podstatná vada, a bylo rozhodnuto. Už téma filmu nebylo nic moc, protože některé záležitosti jdou zcela mimo mě. Příklady: sex po telefonu (to už musí být člověk totálně zoufalý, nebo to viděl ve filmu a přišlo mu to děsně cool), striptýz (proč vlastně?), sex v oblečení, sex potmě a podobně. A tady bylo skoro všechno, navíc to doplňovaly přiblblé dialogy a zběsile přehrávající Justin Long. Myslím, že šlo o další snímek, který byl natočen výhradně pro americké publikum a který nikdy neměl překonat Atlatik. / Poučení: Když nepomůže ani inovativní kuřba v koupelně, je po vztahu. (10.06.2022)

o něco málo příjemnější a vtipnější než Holky na tahu,které jsem viděl těsně předtím,každopádně pořád pouze podprůměrná "komedie",kterých jsou v poslední době stovky.Bohužel ono "pikantní" téma sexu po telefonu tu není využito ani zdaleka tak jak by mohlo a slouží pouze jako popdůrný prostředek pro vztah ustředních hrdinek...40% (04.09.2013)

Jedna z těch střelených amerických komedií, kterých je jak nasraných. Scénář se většinou opakuje, stejně jako veškerá americká klišé, ale tady u toho snímku musím uznat, že jsem se prostě bavila, takže ty 2-3* to jsou. Popravdě jsem se divila, co tu dělal Justin Long, většinou ho vídávám v kvalitnějších nebo alespoň zábavnějších snímcích. A Ali Graynor je dost nesypatická herečka jen tak mezi námi. (01.04.2013)

To je zase jedna komedie. Dvě holky, které se nesnášejí, se nuceně dají dohromady. Každá se jeví naprosto jiná, ale ve skutečnosti jsou obě úplně stejné. Jedna si hledá práci a chce nějaké dobré místo, druhá, která má byt, ale ne peníze, se snaží, seč může, aby si byt mohla udržet. A tak občasně volá nějakým chlapíkům, kteří si to chtějí rozdat alespoň po telefonu. Její nová spolubydlící ji jednou zaslechne a zjistí, o co vlastně jde. Nejprve se na to tváří divně, ale pak se dají do kupy a udělají si malou společnost, kdy nechají pány, aby jim volaly. Tedy volá pouze jedna, drhá je spojovatelka. Mají z toho celkem dobrý byznys a jsou z nich najednou BFFs, tedy nejlepší kamarádky nadosmrti. Jenže to by to nebyl film, aby v něm chyběly nějaké ty zvraty a pády. Na snímku "For a Good Time, Call..." je zajímavé, že to je a není romantický film. Není v tom smyslu, že o ty chlapy tady v konečném důsledku zase tolik nejde. Romantika je zde v jiné rovině a to v rovině vztahu obou žen. Ne, není to lesbický film, i když místy k tomu nemá daleko, ale ty holky k sobě prostě nacházejí cestu způsobem, který je obdobný pro romantické filmy, kde jde o muže a ženu. Vlastně není film "For a Good Time, Call..." zas tak moc odlišný od dalšího snímku, o kterém chci psát. "Hlavně nezávazně" je klasickou romantickou komedií, "For a Good Time, Call..." je romantickou komedií méně standardní, ale místy skutečně zábavnou. Taková camea Setha Rogena a hlavně Kevina Smithe rozhodně stojí za to. Jinak ale na film asi snadno zapomenete. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/01/divosi-10-years-divoka-stvoreni-lets.html (05.03.2013)