Reklama

Reklama

Queen: These Are Days Of Our Live

(TV film)
  • Velká Británie Queen: Days of Our Lives (více)

Obsahy(1)

Kořeny hudební inspirace skupiny Queen vycházejí ze stylu Led Zeppelin, s níž mají společné preferování vokálů a sólové kytary při vytváření kompozice hutného soundu. Postupně se Queeni propracovali k osobitému hudebnímu projevu, když s potřebným vkusem spojili hardrockové tiffy s komerčními melodiemi, nad nimiž dominoval velký hlas Freddie Mercuryho.
Farookh Bulsara se narodil na ostrově Zanzibar a v roce 1954 začal chodit na misijní školu, kterou vedly řádové sestry. Protože jeho otec byl státním zaměstnancem (pracoval pro britskou vládu) a často cestoval, dostal se Freddie do Indie, kde ještě týž rok studoval na anglické internátní škole St. Peter's v Panghani blízko Bomnbaje. Tady mu spolužáci začali říkat Freddie. Začal se věnovat sportu (box a stolní tenis, ve kterém zvítězil ve školním přeboru) a na škole založil skupinu The Hectics, která mohla hrát jen na školních akcích. Dalším jeho koníčkem bylo výtvarné umění. Začal se učit na klavír a vystupoval ve školních divadelních představeních.
Roku 1964 se Bulsarovi odstěhovali do anglického Kensingtonu, kde se dal Freddie zapsat na Isleworth Polytechnics, kde chtěl studovat výtvarné umění. Nakonec vystudoval Ealing College of Art, kde roku 1969 dostal diplom v oblasti grafiky. Jeho hudebním idolem se stal tehdy Jimi Hendrix, a protože se na škole přátelil s Timem Staffelem, brzy se stal členem Timovy formace Smile. Po absolvování školy krátce působil v londýnské skupině Ibex (textař, zpěvák), kde hráli mimo Tima Staffella také Roger Taylor a Brian May. Živil se prodejem díla studentů školy a později oblečení na tržišti v Kensingtonu.
Pro nepochopení jeho záměrů ostatními členy odešel roku 1970 ze skupiny a začal používat jméno Mercury, což byl mytologický božský posel. Krátce zpíval ve skupině Sourk Milk Sea. Protože jeho výtvarná díla se špatně prodávala, založil vlastní formaci Wreckage, ale formace neměla úspěch, a proto brzy zanikla. V dubnu 1970 společně s Brianem Mayem a Rogerem Taylorem založil Queen. Baskytarista John Deacon byl do souboru vybrán až jako 4. v pořadí. První koncert skupiny se uskutečnil v Londýně 19. února 1971 a 13. července 1973 vyšlo první LP pojmenované jen názvem skupiny. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (65)

MJMilan 

všechny recenze uživatele

Naprosto precizní dokument, který dá spíše opravdovým fandům či znalejším skupiny Queen. Spousta věcí řečena přímo z úst hudebních hvězd a tak věrohodnost dokumentu je opravdu vysoká. Brian May je tu pro Vás opravdu na dlani, Roger Taylor se tu projevuje jako celkem tvrďák, Johna Deacona je konečně slyšet a Freddie? Co by byla kapela Queen bez Freddieho? Opravdu život prožitý naplno do posledních dní. ...ještě že tato kapela vznikla. ()

spygirl 

všechny recenze uživatele

„Zbožňuju pózování. To bylo pro tisk."... :-) Jo, to byl prostě Freddie... ♥ Všichni čtyři členové skupiny jsou/byli úžasní, ale Freddieho mám z nich úplně nejraději, z mnoha důvodů, kdo ho dobře zná, ten chápe... ;-) Fred a Brian psali podle mě ty nejlepší texty. Výborný dokument, se skvělými (občas i velmi raritními) záběry, vtipný a na konci také hodně smutný... Velmi dobře zpracováno, řečeno vše podstatné. Bez váhání 100% --- Jen ještě takový dodatek o MJ, o kterém se tam také zmiňovali, no já ač dlouholetá fanynka Michaela, tak jsem kupodivu vůbec nevěděla, že miloval píseň 'Another One Bites The Dust'. A jak již poznamenal uživatel Karp, tak je dost možné, že ho píseň inspirovala k napsání 'Billie Jean'. A ještě lepší je, že samotný Freddie se kamarádil s tenistkou Billie Jean King. :D Ale to bude jenom náhoda. :-) --- Originální název dokumentu je Queen: Days Of Our Lives. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=KVs7cjybOPk ()

Reklama

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Už je to snad přes měsíc,co mě postihla Queenová mánie a pořád se mě drží a nějak se nechce pustit. Tohle byl teda pro mě hodně poučnej dokument. Dozvěděl sem se hodně o jejich albech, vůbec sem netušil, že jich maj tolik (snad 11), taky o manažerech a problémech. Všichni zúčastněný mají obrovský charisma jak v dobových záběrech, tak i v těch současných. Asi největší sympoš je pro mě bubeník, kterýmu se nelíbila disko vlna, na který se chtěl Freddie vozit :o). Jako na konci, když už se schylovalo k nevyhnutelnýmu sem brečel jako malej kluk, a to to je dokument... Do poslední chvíle co žil, se snažil zpívat dělat novou a novou muziku, ze který by měli lidi radost. Konec asi musel bejt hodně smutnej pro člověka, kterej si život užíval plnými doušky. Dělal si co chtěl a ačkoli byl buzna, tak mu celej Svět ležel u nohou. Jo, tohle by měl vidět každej fanda. Aspoň je vidět, kde se odchyluje krásnej film Bohemian Rhapsody od skutečnosti (což mě vůbec nevadí). ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Všechno co jste chtěli vědět o >nejoperněji< znějící rockové kapele (...snad krom Pavlov's Dog... ;-) >sedmdesátek< a nestihli jste se Freddieho zeptat... Jasně že to je povrchně všeobjímající, informačně plkavě vyčerpávající, srdcařsky mýtůtvorná - prostě >v rámci žánru< výtečně vyrobená šoubyznysová matérie se ždibky ukázek toho zásadního z tvorby v tom nejlepším(!) smyslu slova... . . . Jo, Queen mám jako starý bohém rád, jako nejlepší možnou oddechovku co znám... Král je sice mrtev, leč ať žije královna! ;o] - - - P.S. We are the champions - jojo, "je to jen písnička a ať jdou všichni do prdele"... ;o))) - - - P.P.S. Neskalním fandíkům igitátor doporučuje k základnímu okuku tenhle set dvd: http://queen.musichall.cz/diskografie/greatest-video-hits-1-dvd.html & http://queen.musichall.cz/diskografie/greatest-video-hits-2-dvd.html a dál už každému co jeho jest... Šou pokračuje i tak dál... - - - - - (Poprvé viděno 8.11.2011 na >královnině prostoru< , hodnocení 18., komentář zde jako třetí - 8.11.2011) ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Bylo to velmi patetické, ale patos (emotivní apelování na posluchače nebo čtenáře) k této hudbě, a k této skupině zvlášť, rozhodně patří (účast rodičů Briana Maye na koncertu, statečný prožitek nemoci a smrti Freddie Mercuryho,...). Z hudební stránky mi však fúze rockuového rytmu a operních melodií nepřišla moc podnětná. I když se brutálním popovým ušákům (lidový název pro škvora, který údajně leze do uší a působí tam nepříjemnosti) skupiny Queen nelze vyhnout, zní všude, kde se schází větší množství lidí (třeba na sportovních utkáních), je třeba se o to alespoň pokusit. Přestože jejich písničky neposlouchám, znám je skoro všechny, řekl bych ke své škodě. I když musím přiznat: "Another One Bites the Dust" se mi svého času také líbila. ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama