poster

Proti větru

  • Francie

    Des vents contraires

  • slovenský

    Proti vetru

  • anglický

    Headwinds

Drama / Mysteriózní

Francie / Belgie, 2011, 91 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • dopitak
    ****

    Vysvětlení v závěru je celkem zbytečné a hodně celý film "zdepkuje". Přítomnost "hvězdné" Audrey Tatou považuju spíše za škodu, protože Benoît Magimel, jeho děti a všechny další menší postavičky z příběhu celý film v pohodě utáhnou sami. Neseděl mi motiv zbrklého sexu, proti ostatnímu ale nemůžu mít námitky a tak si jen povzdechnu, že i na pláži kde se koupat nedá a celý vítr fučí vítr, by se mi jeden z Paulem obývaných domů moc líbil. Nenápadný, nijak zásadní, ale povedený filmeček. Festival francouzských filmů 2012, Brno, Art.(23.11.2012)

  • kaylin
    ***

    Příjemný - ve smyslu stylu, jakým byl natočen - film o tom, jak se rodina vyrovnává s tím, že od nich odešla matka. Anebo je všechno trochu jinak? Na konci dojdeme rozhřešení, což je rozhodně pozitivní. Snímek mi ale přece jen chvílemi přišel takový trochu unylý a lehce bez nápadu v tom, kam vést příběh v klidnějších momentech.(1.11.2016)

  • hous.enka
    ***

    Film o rodičích, dětech a odpovědnosti. Řekněme to takhle - francouzské drama o rodině, která je jedním ze základních kamenů v každém z nás. Zní to jako klišé, ale vztah Paula a jeho dětí mě okouzlil. Oceňuji, že divák celou dobu netuší, jak to vlastně celé dopadne. Jenže první půlka se tak vleče, že tu druhou půlku jsem byla schopná dokoukat až napotřetí. Což je škoda, protože ta druhá půlka, kdy se všechno vyšetřuje a vysvětluje, patří k vrcholům (zejména scéna v zahradě, kde Manon upadne) celého filmu.(11.8.2013)

  • DaViD´82
    ****

    Téma k tomu sice vyloženě vybízí, ale tady nejde o klasickou citově vyděračskou rodinou slaďárnu, kterak si zlomený otec hledá slzopudnou cestu ke svým lošťomilouškým dětičkám. Naopak, většinu času má co dělat sám se sebou. Navíc je přeskočen první rok po náhlém zmizení čili fáze úvodního prolévání slz se nekoná. Ovšem po roce již okolí očekává, že se vzmužíte, začnete být dobrým otcem, posunete se dál, přestanete se utápět v žalu a přestávají se i tolerovat výstřelky smutku a sebevýčitek. Co jiného než pokus o nový začátek zbývá? Některé z linek vyznívají poněkud do ztracena i nadbytečně a především ve střední pasáži je to poněkud zdlouhavé, ale zároveň to po celou dobu působí dojmem, že takto nějak by to asi probíhalo. A byť se to tváří chladně až nepřístupně, tak přesto (či právě proto?) v závěru dojde na jednu z nejemotivnějších scén poslední doby.(16.8.2012)

  • ajuska
    ****

    I když se film zabývá neradostným tématem a naděje v něm zasvitne jen málokdy, neupadá do prvoplánových kýčovitých schémat a po celou dobu udrží diváka v napětí. Tvůrci ve scénáři chytře přeskočili období bezprostředně po zmizení ženy a vyhnuli se tak největšímu slzavému údolí. Místo toho se věnují Paulovi v okamžiku, kdy už je trochu smířený s osudem a snaží se jít dál, což je mnohem zajímavější. Zároveň oceňuju, že tam není patetický motiv sbližování s dětmi.(27.11.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace