Hon na lišku

Nenadchlo mě to. Foxcatcher mě prostě a jednoduše zklamal. Vypráví sice příběh, který je podle pravdy, a který by mohl být hodně zajímavý, jenže ho vypráví tak hrozně mimo osobně, že mi z toho vlastně bylo hrozně nijak. Během filmu jsem se děsně nudil, pozoroval naprosto průměrnýho Channinga a říkal si, jaké by to bylo s jiným hercem. Channing je tady totiž strašně bez emocí. To Steve Carell pro změnu dokazuje, že dokáže být i jiný herec, než jenom vyblázněný komik, čímž si mě dokázal získat. Stejně tak to dokázal i Mark Ruffalo, který předváděl naprosto perfektní výkon. Nejhorší ale pořád bylo to, jak všichni byli nepříjemní, negativní a nevyzařovali jakékoliv pozitivní emoce. Pak se na takový příběh kouká opravdu hodně těžce. (06.02.2015)

Foxcatcher je presne ten typ filmu (spoločne napr. s Zero dark thirty), pri ktorom by vám nejaký letitý pedagóg na filmovej škole povedal: "No a teraz si predstavte, čo by s tým urobil Hollywood". Aha, lenže on to Hollywood aj urobil a nakoniec je asi správne, že ide skôr o výnimku potvrdzujúcu pravidlo (klasického Hollywoodu), pretože potom takéto odvážne experimenty na poli štúdiového filmu značne vyčnievajú a upútajú pozornosť. Miller sa rozhodol, že vo všetkých smeroch bude "anti" a výsledok je samozrejme antifilm. Emócie vyplávajú na povrch iba raz, v hotelovej scéne, inak je všetko správne pod povrchom. Foxcatcher sa nedá prvoplánovo precítiť, najskôr ho treba rozanalyzovať a až potom je šanca, že niečo pocítite. Ale na rozdiel od mainstreamu tie pocity budú skutočné. V súčasnosti letí nostalgia za osemdesiatkami, Miller to ale zobral z opačného konca, pričom je stále v zobrzení americkej spoločnosti výsostne nadčasový. V podstate by bol Foxcactcher v tejto podobe hardcore aj ako európsky festifalový art. (07.09.2018)

Dříve se mi to skoro nikdy nestalo, ale když jsem věděl, jak to všechno dopadne, nepodařilo se mi sblížit se ani s jednou postavou. Vlastně se mi ani příběh nedostal pod kůži. Všechno působilo strašně odměřeně, až se mě to jakoby - jako diváka - snažilo od sledování odradit. Zápasení nepatří mezi mé nejoblíbenější sporty a tak jsem si, co se samotného sportu týče, užíval jen tréninkové scény. Ze samotných olympiád tu k vidění skoro nic není a tak se veškeré dění točí kolem vztahů ústřední trojice. To je v pořádku, maskéři i herci samotní odvedli kus práce, chemii mezi bratry i mezi miliardářem jsem jim věřil, ale zbytek filmu byla odfláknutá oskarová rutina, bohužel. Věřím, že minimálně Ruffalo nominován bude a jak ho mám velice rád, tentokrát bych mu sošku nedal. "Foxfighter" by u mě v žádné z kategorií nedostal ani bronzovou medaili. (10.01.2015)

Netradiční sportovní thriller s dokonale padnoucími herci. Tatum jako "nevděčná opice" podává životní výkon a Carell je vysloveně hnusný. Samotné zápasení je i díky hudbě temné a pohlcující. Užíval jsem si jak se z klasické patriotické sportovní propagačky stává děsivý thriller dvou trosek, které to neměli v hlavě v pořádku. Režisérsky dokonalá práce, Miller tohle umí. Znovu platí, že ideální je nevědět o tom víc než bylo v traileru. (12.01.2015)

Ani si nepamätám, kedy som naposledy videl kvalitatívne podobnú velesračku. Tu ani nemá význam rozoberať pointu a obsahovú stránku filmu, jednoducho ide o hlúpy film, pre magorov s magormi v hlavnej úlohe a totálne zle a nudne natočený, kde sa už ani nedá hovoriť o sterilite, tu už ide o brutálnu kastráciu až po prostatu. Kto film videl určite mu je jasné o čom hovorím. Už samotné jadro charakteru hlavných postáv (až na jednu) je otrasné a totálne nesympatické, hraničiace s tuposťou, namyslenosťou a ďalšou charakterovou hnusobou, ktorá vám len napadne. Nosatý šašek je prototyp vymletého amerického tupoidného namysleného, smiešno-absurdne patriotického trotla, čo si myslí, že môže všetko a čuduj sa svete aj môže, dokonca aj kaučovať i keď o tom prd vie. Olympionik je zase polodementná opica, čo si za celý čas zahuhňá popod nos tak možno 10 ťažko artikulovaných kakofonických slov, pripomínajúcich orangutana pred výstrekom. Čo sa týka Tatumovho hereckého kumštu, tak žiadna sláva, otrčiť spodnú gambu a chodiť akoby mal človek medzi nohami 20 kg kozích bobkov naozaj zvládne hocikto. Má vlastne význam baviť sa o dráme, keď ústredné postavy evidentne nie sú duševne v poriadku, tým pádom je všetko jasné, nie? Ale budiž...Vzťahové ťahanice a problémy medzi bratmi zvlášť ako aj s patriotickým šašom a jeho matkou vyznievajú do stratena a úplnej banality, nič zaujímavé a nič čo by sa nedalo čakať. Rivalita medzi bratmi, ako aj problematický vzťah medzi synom a matkou je normálna a všedná vec, hlavne u takých sebestredných, bohatých a poškodených trotlov. Takže čo sa týka drámy - nula bodov, pocitovo na bode mrazu. Áno, kamera je fajn, ale čo z toho, keď všetko ostatné diváka odpudzuje? Ono by sa to možno aj dalo ohodnotiť do podpriemeru, ale to by musel byť film myslený len ako akási filmová paródia, alebo ako nejaká experimentálna, odpudivá satira a nie ako vážne filmové dielo. A hlavne muselo by to byť natočené úplne inak a nie so zámerom diváka k smrti unudiť, bez tempa, bez energie, bez života a s kadenciou 5 slov za pol dňa. O tej kakačke, čo vychádza Carellovi z úst radšej ani nehovorím, ešte teraz mi je z toho trápne. Dokonca to má aj nominácie, pánečku... svet sa zbláznil...odveďte niekto tých starých páprdov na záchytku a dajte riadny klystír, tento hnus predsa nemôže nikto pri zmysloch na nič nominovať, ani na Zlatú malinu nie. Možno tak za masky, ale aj to je diskutabilné. Nepoznám iného režiséra ako B. Miller, ktorý by mal medzi filmami tak brutálny kvalitatívny skok, Moneyball je v porovnaní s týmto hnusom super snímok z inej galaxie. Ak toto myslel vážne tak to je fakt na tabletky. Takže, film odporúčam hlavne ľudom s IQ pod 80 a takým, čo sa vyžívajú v pachoch spoteného podpazušia a vôni upotených zadkov. Ostatní choďte radšej do cukrárne na zákusok alebo si pozrite Sandokana. Nerád dávam odpad, takže 10 percent z milosti, za kameru a v porovnaním s ostatným nenormálnym za normálne masky. 10/100 (04.02.2015)