Mama

Teprva když uvěříte v démony, budete připraveni začít s nimi bojovat... Mama je výkřik v tichu a ticho ve výkřiku, pohádka s del Torovsky výtvarnou démonologií, psychologická i fyzická. Andres Muschietti hraje od počátku riskantní partii, novošpanelská hororová vlna už má natolik charakteristický rukopis, že se pomalu začíná, stejně jako asijské duchařiny, opakovat ve výrazu. Máma má vždycky pravdu a je tak trochu lapená v temnotě, pomalu odkrývá svůj příběh, aby se minutu po minutě zdála být nepřemožitelným zlem. A za oponou toho všeho, nutně empatický příběh o síle pouta mezi dítětem a matkou, mezi sestrami. Jo, konfrontovat dítě s temnotou je sázka na jistotu, která vyjde tehdy, pokud je dítě autentické, pokud příliš nehraje, nepřehrává. Megan Charpentier, ale především nepochopitelně uvěřitelná Isabelle Nélisse , jsou samy sobě příběhem. Vizuálně působivý obal, nápaditá hra s dlouhým, ikonově poskládaným záběrem, kdy si váš zrak najde přesně to, co chtějí, aby našel, skvěle padnoucí hudba Fernanda Velázqueze. Ne, Mama není dokonalá, atmosféra je v závěru možná až příliš artová, přesto je lidská, svrchovaně somatická. A to je u moderního hororu, teda aspoň pro mě, sakra dobře! Mateřsky nekonzumních [final rate: 75%] (27.07.2013)

Po letech sucha se hororovej žánr v poslední době se vší parádou staví na nohy a já jsem strašně rád. Mama je pro mě obrovským překvapením. Je to chvilku co jsem jásal u Sinister a tohle je hned na začátek roku další pecka do tý malý sbírky kvalitních hororů posledních let. Film staví na krátkometrážním filmečku z roku 2008, jehož celá nově natočená kopie je i ve filmu, a přitom vůbec nepřichází o tu hrůznou atmosféru, kterou dokázal režisér během tří minut vyhnat do extrémů. Nádhernej vizuál a pohádkovej nádech filmu, o kterej se zaručeně postaral sám producent Guillermo del Toro, jen připomene dokonalej Faunův labyrint. Jessica Chastain hraje svojí klasiku a zbytek obsazení je vážně příjemnej. Jako horor by to na maximum asi nestačilo, ačkoli několikrát zamrazí a vážně dokáže vyděsit. Pět hvězd musím ale dát za emočně vypjatej konec, což jsem sakra kam až moje paměť sahá u hororu ještě neviděl! Pálím tomu plnej počet a rád. Rejža odvedl dobrej kus práce, vymyslel originální záležitost, del Toro to ve svojí hororovo-pohádkový dílně dovedl k dokonalosti a já tleskám. (06.02.2013)

Asi bych lhala, kdybych řekla že nejsem zklamaná. Jsem.. a vlastně docela dost. Začnu ale z té lepší stránky. Na rozdíl od většiny hororů, kde se v první polovině filmu nic neděje, Mama vyniká. První polovinu filmu zdobí mrazivá atmosféra, napětí, zvědavost a tím i (ne)příjemný pocit spolu se strachem. V tu chvíli jsem byla opravdu spokojená, měla jsem takový ten blažený výraz, libovala jsem si v tom, rochnila se, že se má očekávání naplnila. Jenže... tady je jedno velké JENŽE, tenhle můj stav trval bohužel jen první polovinu filmu. Ne, že by to byl nějaký velký průser, ale pokud Mama někde trpí a má nedostatky, tak v druhé polovině, nebo spíše v poslední třetině filmu. Ono totiž to napětí, zvídavost a mrazivá atmosféra opadne velmi rychle a to v důsledku toho, že Mama se na obrazovce objeví víckrát, než by měla. Myslím si, že neměla dostat tolik prostoru, ale měla zůstat ve stínu, neodhalená. To už mě více znepokojila ta malá divná holčička Lily, ta byla vážně creepy. Ale abych se tu moc nerozepisovala.. Mama je originální, co se týče původní myšlenky a nápadu, za vidění určitě stojí a většinu diváků uspokojí, především ty nenáročné. Ale nemůžu takový horor ohodnotit stejně, jako např. The Conjuring. Přijde mi to nefér a tak snižuji hodnocení na 3*. (18.03.2013)

Průměrný bubácký horror, o kterém se toho hodně namluvilo a napsalo, leč výsledek za pochvalnými komentáři notně pokulhává. Co je především špatně? Že není strašidelný! Lekačky umí každý, ale napětí nulové. Hudba je místy podařená, jenže v momentě, kdy má diváka napínat a děsit, jí dojde dech. Strašidlo nevídaně pixelové, což bych ale nakonec odpustil. Během sledování jsem si několikrát vybavil Truffautovo mistrovské Divoké dítě, které filmaře jistě inspirovalo. Chata v lesích, rozlehlý dům, děsivá historie nešťastné ženy...Dobré motivy, co dohromady dají, bohužel, průměrnou bubákovinu šmrncnutou Asií. Zatraceně, kam se poděla báječná monstra 60.-80.let? Jakoby nestačilo, že čínské už je snad úplně všechno! Ztracený večer to nebyl, na jedno podívání ale dostačující. p.s.chtěl bych vidět, jak najde pes po pěti letech stopu v lese... (01.05.2013)

Jak si pročítám zdejší komentáře, zjišťuji, že jsem jeden z mála, komu se líbil závěr na útesu. Z mého pohledu to bylo ale právě finále, které z Mamy udělalo více než nadprůměrný horor, jímž byla do té doby. Jessica Chastain výborná, z holčiček šel zpočátku mnohem větší strach než z jejich digitální mrtvé vychovatelky, Nikolaj Coster-Waldau byl ovšem úplně zbytečný. Nejlepší scéna? Nejspíše ta, v níž si Lilly hrála v pokoji, zatímco ostatní se procházeli po chodbě. (03.10.2015)