poster

Soukromý vesmír

  • Slovensko

    Súkromný vesmír

    (festivalový název)
  • USA

    Private Universe

Dokumentární / Životopisný

Česko, 2011, 83 min

(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Jufonka
    ****

    [47th KVIFF 2012] Jeden z nejlepších filmů, které jsem letos ve Varech viděla. Pravda ovšem je, že to byla taková jistota - věděla jsem, že mě nic od Heleny Třeštíkové nemůže zklamat, takže jsem si dvouhodinovou frontu na film ráda vystála. A co lepšího může být, než když vám svůj dokument představí právě Třeštíková osobně a po promítání následuje zajímavá diskuze s diváky. V mnohých komentářích pode mnou jsem se dočetla, že Třeštíková určitým zpsobem vykrádá sama sebe - opět jsou zde proslovy prezidentů. Mně tohle ale nevadí, naopak, kdyby to tam nebylo, asi by mi ve filmu něco scházelo. Stejně tak chválím scény s Gottem. Nebo spíš scény s chameleonem, chce se mi napsat. Modří vědí. První polovina snímku rozhodně na pět hvězdiček. Deník si prý otec rodiny psal sám od sebe, což mi přijde geniální. Bez něj by by byl zřejmě dokument mnohem nudnější. V druhé polovině mi ale začíná vadit přehnané soustředění se na Honzu. Chápu, že nejprve to měl být dokument zejména o něm, ale potom se to změnilo a natáčení se protáhlo téměř na 40 let. Proto nerozumím tomu, že se Třeštíková nezaměřila více i na jeho sourozence. Samozřejmě se na to po natáčení jeden z diváků Třeštíkový ptal - ona uznala, že zřejmě udělala chybu. Dalším (ovšem mým osobním) problémem je, že mi je Honza strašně fyzicky nesympatickej a u promítání mi až i vadilo dívat se na něj. Za to však nemůžu snímku strhávat body :-). Miluju časosběrný dokumenty, takže se mi líbí i tento. Ale jak jsem psala - druhá polovina už není tak zajímavá jako první a Třešťíková se radši měla zaměřit na další členy rodiny, než abychom museli poslouchat Honzovo rozjímaní o životě. To bylo to určitý míry zajímavý, ale rozhodně by se mělo zkrátit.(11.7.2012)

  • ORIN
    ***

    Snaha o inovaci časosběrné metody čtením deníku, který si otec rodiny celých 37 let psal, nebyla zvolena z mého pohledu příliš sťastně. Respektive asi byla jediná možná, film by bez deníků ani nemohl vzniknout, nicméně zastoupení filmového materiálu rodinými fotografiemi, čtením deníku a jakýmsi zasazením života rodiny do historického kontextu (časté archivní záběry v čele s božským Karlem) moc nefunguje. Navíc život Kettnerových je až příliš všední, a pro filmový dokument tudíž celkem zbytečný. Život prvorozeného syna sice skýtá několik vrcholů a (spíše) pádů, nicméně se na něj Třeštíková zaměřuje až příliš a zbytek rodiny ignoruje. Je bohužel dost vidět, že film je poslepován z několika různých menších dokumentů a jednotlivé časové odmlky mezi natáčením jsou "zamaskovány" právě čtením deníku a fotografiemi. V jiných dokumentech Třeštíkové lze větší časové odmlky vidět samozřejmě také, ale alespoň je předěl jednoduše vidět titulkem "o x let později", což mi přijde filmařsky daleko upřímnější. A přitom stačilo, aby si Petr kameru půjčil častěji ;).(23.9.2014)

  • Madsbender
    ****

    [Cinematik 2014] Boyhood Heleny Třeštíkové (mimochodom, videla ho dva razy a údajne bola z neho absolútne nadšená), ktorý ohromuje neplánovanou náhodnosťou konceptu a zhrnutím všetkého do prostých 83 minút výsledného materiálu. Navyše funguje aj v druhom pláne ako podnetný kontemplatívny zážitok povzbudzujúci ku komplexnejšiemu zamysleniu sa nad dobovým a politickým kontextom. 80%(14.9.2014)

  • NinadeL
    ***

    Gagarin, Karel Gott a další česká rodina očima Heleny Třeštíkové. Tentokrát je sonda o to zajímavější, že Hela zachytila příběh prvorozeného syna své celoživotní kamarádky. Soukromý vesmír pak obloukem navazuje na Helenin debut Zázrak, který původně zachytil jen Honzovo narození a proměnu jeho matky během prvního těhotenství. Hela byla velmi roztomilá na 26. Finále, když se potřebovala ujistit, že chápeme její leitmotivy právě s Gottem a Gagarinem, právě proto, že to byla tak osobní výpověď. #finaleplzen(24.4.2013)

  • Sarkastic
    ***

    Jednoznačně největším problémem Soukromého vesmíru je jeho délka, zkratkovitost, kdy se X let života jedné rodiny shrnulo do cca hodiny a půl, přičemž toho v něm (divákovi) dost chybí. Naopak ty historické/politické události tam spíš přebývají, a to „nenápadné“ káravé poukazování na Gotta jako člověka, jehož hvězda září za každého režimu, mi přišlo úplně mimo (resp. ať se tomuhle tématu klidně někdo věnuje, ale v jiném dokumentu). A postupně stále větší zaměřování se na syna Honzu na úkor zbytku rodiny mi taky nepřišlo jako úplně nejšťastnější řešení (a že by mě bavilo se koukat na nevybouřeného, nevyrovnaného a nevychovaného spratka, který pořád nesouvisle mele něco o svobodě, to by se úplně říct nedalo). Jinak nápad s těmi deníky je fajn, ale víc než 3* si tenhle dokument nezaslouží. „Jana to nějak dlouho nedostala…“(2.3.2013)

  • - Původní záměr bylo natočit 15minutový dokument o narození dítěte a o tom, jak příchod potomka poznamená ženu. (Honziczech)

  • - Nad téměř 50 hodinami filmového materiálu strávila režisérka se střihačem více jak 100 dní. (Honziczech)