Spring Breakers

Nudný hnus, jenž je primárně určen pro teenagery, ale který je vůbec neosloví, neboť je jednak nebude vůbec bavit, ale hlavně ani nepochopí pointu filmu (a že ani žádnou neměl). Vlastně jsem ani já nedokázal rozeznat, co to na mě Korine celý film blije. Normálně bych si asi vystačil s honěním nad těma "lolitkama", ale vzhledem k tomu, že je mám zhnusené ze všech těch dětsky-rovných shitů, které jako hvězdy Disneyho natočily, ptáka jsem musel ponechat v kalhotách. Díky tomu jsem taky vysloveně trpěl, protože mě místo honitby musel pobavit děj. Aby se z prázdninové crazy jízdy udělalo existenciální pseudodrama zaštiťující se děsným "artem" v podobě 5x opakovaných stupidních vět se záběrem na prdele hlavních hereček v plavkách, což ve výsledku zabralo tak 50% stopáže, kdy se z té slibované party člověk dočká jen pětiminutových klipových scének se záběry na skákající umělé kozy, a pak musí hodinu čumět na pohledy do ztracena hlavních představitelek, aby na konci s růžovou kuklou na hlavě apaticky vystřílely nějaké neschopné negry a jely domů. To jako mělo reflektovat co? Režisérské diletantství Korineho a jeho hebefilní sny o psychopatických lolitkách? Ukrutně nezáživná sračka, která bavila jen Franca, když při natáčení nezištně osahával všechny ty prciny. 10% (20.07.2013)

Zpočátku klasická Korineho socialní sonda - tentokrát do hlubin študákovy duše - se zhruba ve třetině snímku hodně násilně láme na takovou jakože moderní variaci Bonnie a Bonnie a Bonnie a Clyde. Následující gangsta lovestory nutí zakousnout do pořádnýho polštáře trapnosti a... především nudí. Jako wtf slušný, ale důvod, proč? Ale co já vím, třeba takhle dnešní adolescenti žijou (chtěli by, chápu) a já jsem jenom blbej. Stejně mám radši KIDS. (04.05.2019)

Vynikající beach noir v duchu gamesy GTA: Vice City, o jehož zvláštní atmosféru se vedle režiséra postaraly ty nejlepší jména, jako je dvorní kameraman Gaspara Noého nebo dubstepová hvězda Skrillex. O Martinezovi ani nemluvě. Tady prostě člověk pochopí, co mají taoisté na mysli, když říkají, že měkké je silnější než tvrdé. Spring Breakers představuje mimo nádherného prázdninového dobrodružství hlavně ale celkem zajímavý komentář k tomu, co se tu odehrálo za posledních dvacet let. V podstatě platí, že tak jako je Project X Human Trafficem dnešní doby, který přemístěním party z klubu do soukromýho baráku říká cosi o privatizaci prostoru (všimli jste si asi čím dál častějšího oplocování panelových sídlišť), je Spring Breakers Trainspottingem dnešní doby, který popřením univerzálního plynutí ve prospěch permanentní fantasie říká obdobně cosi o privatizaci času (youtube/videoherní generace si své zážitky mixuje bez ohledu na okolí pár stisky tlačítka sama). Scéna, ve který James Franco přezpívává u piánka Everytime od Britney, je nejen nejsilnější scénou z filmu, ale i jasným kandidátem na desítky tisíc zhlédnutí na různých videoportálech. Kdysi jsem zažil něco podobnýho na Mácháči. Jen místo coveru od Britney jsme zmaštěný a zhulený tančili pod stejdží podivný kreace absolutně mimo rytmus a mimo rytmus taky tleskali. Tehdy jsem ještě nevěděl, co Franco: „Jestli kdy chodil po zemi anděl, je jím Britney Spears.“ (13.07.2013)

Tohle kouzelně klame tělem - tedy těly, čtyřmi, dokonale mrdatelnými (to je nejvýstižnější popis). Ale jim navzdory, tohle není blbina pro teenagery, ale naopak art o teenagerech. Byť myšlenkově ne zrovna nejúchvatnější, ale ani ne nezajímavý. A přinejhorším se může mužský divák rozhodnout poslat trochu krve z mozku tam dolů, a bavit se vnadným vizuálem. 7/10 (19.04.2014)

Stádo koz, 2 krávy, 1 tele, 1 postřelená husa a cap s image bílého negra Sámera Issy - buďte vítáni na Korineho pop-artové farmě citově vyprázdněných zvířat. Na farmě, kde se potkává Tony Montana s Britney Spears, to jen aby si mládež nemyslela, že „The World Is Yours“ a ruce si mnoucí Harmony mohl říct: „Oops!.. I did it again…“ Beach (či chcete-li Bitch) noir o rozmetání nevinnosti těch, co čerpají znalosti o životě z MTV. Oproštěný od obav z následků jednání, úmyslně zmatečný, rezignující na smysl konání. Impresionistický. Cool. Fandy Muzikálu ze střední na škodolibý lep chytající. A nejen ve své doslovnosti absolutně nezáživný.. P.S.: Fascinuje mě prskání u posledního Refna a přitom když nabídne neony, hypnotizující podmanivost, násilí, Cliffa Martineze, či skryté významy někdo jiný, hned se unešeně otvírá Cristal. Hrozně rád bych se přidal, ale mám pocit, že Korineho experiment s antitezí nikdy nedospěje.. (14.03.2014)