Eva tropí hlouposti

Myslel som, že komédie pre pamätníkov sa vyznačujú najmä kvalitným scenárom, z ktorého plynie aj inteligentný humor. A že primitívne vtipy, pozostávajúce z toho, ako niekto päťkrát za minútu padne, začali byť populárne až keď sa táto éra vyčerpala, prípadne ešte pred ňou, v groteskách. No evidentne sú aj výnimky. Pre mňa veľké rozčarovanie a zároveň prekvapenie, ako tento film môže zaujímať miesto v tristovke najlepších. Tretiu hviezdu dávam len za tetičku, ktorá bola tak krásne nad vecou a zmierená s tým, že väčšina ostatných postáv sú úplní idioti. (30.12.2014)

to je dobré,za svůj život jsem ten film viděla několikrát,ale až dneska jsem si uvědomila,že náměstíčko,které Oldřich Nový objíždí v autě,je na Žižkově....tam,kde jsem vyrůstala celé dětství a dokonce pamatuju zeď a bránu Židovského hřbitova,která ve filmu je průhledem ulicí vidět....tak to mne potěšilo :-) (29.10.2019)

Upraveno v červnu 2020. Film Eva tropí hlouposti je burleskou nezbedného rozpoložení. Martin Frič obohatil nenáročnou předlohu Fan Vavřincové vitalitou a nakažlivou radostí ze života, s ní se obyčejný život stává hrou v nikdy neustávajícím pohybu i ve skutcích a pocitech ironické a parodické nadsázky. Dychtivost hltá krásy života, melodramatická potřeba trhu je obarvena mámivou vůní tajemství, úskoků a zločinů. Ztřeštěnost se naštěstí nevzdává ani tváří tvář propukající panice, vždyť výsledkem střetu hříchu a pokání je vzájemná harmonie a náruče lásky. Hlavním prameništěm ztřeštěnosti burlesky je Eva Norová alias Eva Norbertová (pozoruhodná Nataša Gollová), energický živočich ženských půvabů. Život se nasává bez starostí i bez zbytečně malicherných zábran, impulsem je radost, ziskem se stává poznání lásky a naplnění. Hlavním mužským prameništěm je Michal Nor alias hrabě Johny Camel (velmi zajímavý Oldřich Nový), Evin starší bratr, úspěšný i na zahraničním trhu práce. Obratně využívá nabídnutou příležitost k prohloubení romantického okouzlení. Gentlemanství se nakazilo všeobecnou náladou rozvernosti. Důležitou postavou zlehčených melodramatických funkcí je Eliška Záhorská (zajímavá Jiřina Sedláčková), atraktivní dcera sousedů tetičky sourozenců Norových. Její úporná snaha o vymanění se z matčiných sobeckých představ budoucnosti přináší vzájemné okouzlení a nestandardní proces namlouvání. K výrazným postavám patří též dr.Jiří Novotný alias Jiří Kučera (příjemný Raoul Schránil), tajemník Eliščina otce - továrníka. Pracovní povinnost je snahou o dosažení čistě soukromé satisfakce za předchozí příkoří. Z dalších rolí: laskavá, moudrá a zdá se, že na vše připravená Pavlína Norová alias teta sourozenců Pa (Zdeňka Baldová), Eliščin neustále odmítaný a nešťastný nápadník Zdeněk Kolář (Josef Gruss), dobrotivý Eliščin otec, vášnivý zahradník a tichý továrník Tomáš Záhorský (Gustav Hilmar), jeho panovačná a hamižná manželka Emilie (Marta Májová), tetina odmlouvavá služka Klotylda (Ella Nollová), či pravidelným čtením detektivních románů načichlý sluha u Záhorských Jan (Bolek Prchal). Eva tropí hlouposti není první filmovou ztřeštěností Martina Friče, ale patří k těm bezprostředně účinnějším. Film je plný radosti, energie a parodujících tendencí melodramatického sténání. (27.09.2009)

"Evo, od té doby, co jsi tady. Kočka kulhá, stůl má uraženou nohu, u hodin jsi utrhla kyvadlo, ale krmit mé zlaté rybičky aspirínem jsi nemusela" Kárala teta Pa Evu. Jak výstižné. Bláznivá česká komedie s Natašou Gollovou jako Evou a Oldřichem Novým jako jejím bratrem Michalem. Všechno se točí okolo tajného receptu na pěstování Záhorské růže. Eva s vloudí do rodiny pana Záhorského jako sekretářka, chce ten recept získat pro svou tetičku. Jenže tetička Pa už ho dávno má. (27.10.2008)

Veseloherní filmová tvorba je nejčastěji rozvíjeným žánrem napříč všemi světovými kinematografiemi. Nejinak tomu bylo u nás, kde komedie patřily k nejnavštěvovanějšímu a privilegovanému žánru. Ovšem kvantita nezaručuje kvalitu, spíše naopak. A tak vznikaly většinou nenáročné filmy, které se snažily bavit diváky jednoduchými a osvědčenými prostředky. Zcela jiné pojetí komediálního typu zaujímal režisér Martin Frič, jehož snímky si pokaždé dokázaly udržet vysokou kultivovanost a netradiční pointaci děje. Když v druhé polovině roku 1939 hledal podklad pro svůj další film, padl mu do oka humoristický román tehdy sedmnáctileté autorky Fan Vavřincové. Vzájemné sympatie začínající spisovatelky a zkušeného rutinéra se nakonec protly do jednoho z nejlepších filmů domácí tvorby. Druhým experimentem bylo obsazení hlavní ženské role. Frič musel velmi pečlivě hledat představitelku, v níž by se spojoval dívčí půvab a inteligence jako záruka uličnické ztřeštěnosti a grácie dívčího mládí. To vše, spolu s citem pro pointování vtipu a se smyslem pro nadsázku, která komiku zvýrazňuje a nikoliv shazuje, se spojilo ve výkonu Nataši Gollové. Volba Martina Friče byla naprosto oprávněná, i když ne snadná a samozřejmá. Alespoň zdánlivě. Vždyť Gollová byla do té doby známá spíše jako představitelka sentimentálních něžných hrdinek. Její proměna v bláznivou a spontánní Evu jen potvrdila, že český film našel v Gollové velkou komediální umělkyni, jak to ostatně záhy prokázala v řadě dalších komedií. A je správné jmenovat i její herecké partnery, především nezvykle uvolněného Oldřicha Nového, vynikající Baldovou, Májovou, rozkošného Grusse, Schránila i znamenitou hudební složku reprezentovanou moderními swingovými melodiemi Kamila Běhounka a Jiřího Traxlera. Ha-halo, Eliško, já sem se vás chtěl na něco hrozně důležitého zeptat. Tady jsou totiž dvě možnosti, tedy buďto, že se vás zeptám anebo že budu mlčet. A proto sem se rozhodl, že se vás zeptám jako obyčejně, jestli byste si mě nechtěla vzít. Eliško, vemte si mě! (04.10.2008)