Režie:
Dong-hyeok HwangScénář:
Dong-hyeok HwangKamera:
Ji-yong KimHudba:
MowgHrají:
Yoo Gong, Yoo-mi Jeong, Gwang Jang, Hyo-seop Eom, Gook-hwan Jeon, Ji-yeong Kim, Hyeon-seong Lim, Myeong-ryeol Nam, So-yeon Jang, Jin-ho Choi, Hyeon-soo Kim (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Mladý učitel Kang In-ho nastupuje na nové místo do školy pro sluchově postižené děti. Brzy zjišťuje, že tu není něco v pořádku a postupně odhaluje, že děti jsou sexuálně zneužívány učiteli a dokonce i ředitelem školy. Ve spolupráci s aktivistkou za lidská práva Seo Yoo-jin se snaží v následném soudním procesu dosáhnout spravedlivého potrestání viníků. Není to ale vůbec snadné, jelikož korupce je všudypřítomná a policie ani státní zastupitelství nemají zájem, aby pravda vyšla najevo. Film byl natočen podle skutečné události. (lola3121)
(více)Recenze (251)
Pokud jste před zhlédnutím filmu Dogani měli dobrou náladu, tak vězte, že po doběhnutí závěrečných titulků ucítíte tu nejtrpčí hořkost v ústech! Tento snímek vás totiž chytne za srdce! Ono již filmařsky se jedná o precizní podívanou ve všech ohledech, na každém záběru je vidět, že za kamerou seděl mistr svého oboru. No a přičtěte k tomu tak závažné téma vycházející ze skutečných událostí a máte zaděláno na žánrovou pecku! Hlavní hrdina nesmírně sympatický, divák s ním soucítí po celou stopáž a jen nevěřícně kroutí hlavou při sledování prohnilosti celého systému, která se táhne až k těm nejvyšším místům. Emocionálně tíživý zážitek, ty naturalistické scény zneužívání těch hluchoněmých děcek ve mně budou ještě dlouho rezonovat. A ten konec? Člověk fakt nenachází slova, ta nespravedlnost zde byla doslova hmatatelná! Doufejme, že justiční systém se v Jižní Koreji díky tomuto případu změnil. Doufejme...Kinematografický skvost. 9/10 ()
+4* Co se týče příběhu je tento jihokorejský film hodně silné černé kafé, které málo koho nechá chladným, navíc když si uvědomíte, že je to natočeno dle skutečného a ne tak starého případu. Bezmoc a beznaděj jsou hlavní pocity, které si z něj nejspíš odnesete a rozhodně to není film, který by si chtěl divák užívat opakovaně. Vysoké hodnocení si však určitě zaslouží stejně jako velkou pozornost. Za vše tu řečené by si měl ale přece zasloužit určitě plnou známku? Bohužel u mě to však není tak lehké a snad v žádném vážně míněném asijském filmu jsem nedokázal překousnout jejich styl herectví, které mě přijde přehnaně afektované a přehrávané, což platí i u tohoto. Chápu, že je to chyba spíš ve mně, ale díky tomu si nedokážu užít film na sto procent. Přesto doporučuji a budu doufat, že u nás by vyústění případu dopadlo jinak. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Podepisuji se pod komentář Flippera, ten dle mého vystihl implicitní poselství tohoto příšerného filmu (to co se na obrazovce děje, nemohu nazvat ničím jiným než svinstvem první ligy - proto, zvolené adjektivum) naprosto přesně. Ještě se hodí jedna otázka, vzhledem k tomu, že je film natočen dle skutečné události - Co jsme to za lidi, když TOHLE dovolíme? 90% ()
Jsem přející člověk a tak z celého srdce přeji všem, kteří si tento snímek užili, aby je opíchal zvrhlý ťaman. Podle mého nepodstatného mínění si totiž člověk v průběhu svého života užije bezpráví a bezmoci natolik, že dívat se na podobný snímek, a ještě z něj být nadšený, považuji za zvrhlé. Jsem zkrátka příliš malý sadista, a léky na pedofílii mi asi taky zabírají poměrně slušně, na to, abych si užíval bití a sexuální zneužívání dětí. A to, že se mi z něčeho udělá nevolno od žaludku, opravdu není znakem kvalitního filmového řemesla, ale pouze důkazem zvrhlosti autora při snaze šokovat. Jinak mám samozřejmě radost z toho, že korupce mocných spolehlivě funguje i mimo naši republiku a poučil jsem se v tom, že řvát na hluchého je celkem zbytečně vynaložené úsilí. Jako upozornění na problém tento snímek beru, ale jiné pozitivum jsem v něm nenašel ani při odborném rozřezání filmového pásu. ()
Silenced má tak silný příběh, že téměř zastínil všechny ostatní kvality filmu (a že jich je). Měla jsem u něj husí kuži a cítila jsem s nimi obrovskou bezmoc. Nejdůležitější na tom je samozřejmě ta lidská stránka, a fakt, že se něco takového může vůbec stát. A každý film, který umí na něco takového poukázat a svým zpracováním pohnout srdcem člověka, si zaslouží ocenění. Jak už jsem ale řekla, film má i další kvality. Dětské herecké výkony jsou neuvěřitelné, Yoo Gong je jako vždy kvalitka (alespoň pro mě), krásná mrazivá hudba...5* ()
Galerie (6)
Photo © CJ Entertainment
Zajímavosti (3)
- Námět filmu vychází z románu „Dogani“ od Ji-young Gong z roku 2009, který byl inspirován skutečnými případy, které se staly ve škole pro sluchově postižené osoby v Gwangju v Jižní Koreji. (Dragoni)
- Žena, která ztvárnila babičku Min-sooa (Seung-hwan Baek), je skutečnou babičkou režiséra Dong-hyeok Hwanga. (Dragoni)
- Škola, ve které se příběh filmu odehrával, byla i nadále v provozu, přičemž jeden z podezřelých se do školy vrátil a dále v ní pracoval. Ředitel školy pak zemřel na rakovinu slinivky v roce 2009. (Dragoni)
Reklama