Páter Thomas

Páter Thomas je přesně jeden z těch filmů, který po zhlédnutí rychle vyšumí. Snad jediná scéna, která mě tak trochu vzala je ta s vrtákem. Jinak jsem po celou dobu nabýval dojmu, že se dívám na změť tak nějak poskládaných scén, a i když vím, že Fulci se zaměřuje na detaily, tak tady mi to na rozdíl od The Beyond vadilo. Spirituální linka mi přišla až příliš odbytá, ale ještě víc mě zarážela inteligence obětí, která se rovnala nule. Aspoň to syrové násilí, jak u Fulciho bývá zvykem, je na té nejvyšší úrovni. Nebylo to sice špatné, ale zase ne tak dobré, jak bych očekával. Naprosto typický příklad čistého průměru. (29.03.2009)

První film z Fulciho tzv. "Gates of Hell" trilogie, v níž se známý italský hororový tvůrce zcela odpoutal od tradičních vypravěčských konvencí a dal čistý průchod svým vizuálním dovednostem a makabrózní poetice. Absence logiky a souvislého děje může řadu diváků odradit, ale některé naopak potěšit. Fulci ji totiž dokáže skvěle využít k navození apokalyptické atmosféry chaosu a rozkladu v prokletém městě, v němž dochází k narušení hranic mezi racionálním a nadpřirozeným světem. Brány pekelné se otevírají, z praskajících zdí se valí kouř a krev, lidé zvracejí vnitřnosti a zombíci se začínají teleportovat po městě. Fulci vás záměrně vrhá do světa, kde nic nedává smysl. Nejabsurdnější je pak úplný závěr, který působí dojmem, jako by z něj někdo vystřihl poslední klíčové sekundy. Ještě absurdnější je ovšem historka, podle níž původně natočený konec nemohl být použit, protože ho střihač ve střižně polil kafem. (15.08.2023)

Nie najlepší, ale isto esenciálny Fulci. Jeho filmy sú v najlepšej forme ekvivalenty abstraktných malieb, kde sa na základné báchorky o otváraní pekelných brán vrstvia intenzívne obrazy, niekedy čisto atmosférického, inokedy silno "gore" charakteru. Výsledok je čistý pocit a atmosféra. Úžasne znepokojivé kino, mix klasických hororových žánrov do halucinogénneho roztoku. (08.01.2024)

Především velké zklamání. Dávám sice čtyři, protože pořád je to Itálie, ne Amerika a italské horory jsou úplně o něčem jiném. Tento, v našich končinách jeden z nejznámějších italských hororů je hrozně nesjednocený a některé scény snad nejsou ani ukončené. Je to možná první film, u kterého se mi chtělo trošku zvracet a to při blití vnitřností dívky, která předtím spatřila pátera Thomase. (05.07.2009)

Děsná kravina! Páter Thomas je natočený, pokud se to dá vůbec tak nazvat, jako slátaninu veškerého možného hnusu a nechutností, zato s naprostou absencí děje a logiky. Jediné vysvětlení snad může být jen fakt, že autor scénáře musel být sám duševně vyšinutý a měl by následovat stejnou cestu, jako jeho filmový páter! (01.01.2015)